Čím víc cyklostezek, tím víc cyklistů. Takto by se dal parafrázovat závěr, ke kterému došla nedávná studie berlínského výzkumného střediska Mercator. Její autoři analyzovali data ze 106 evropských měst a mimo jiné zjišťovali, kolik lidí začalo během pandemie využívat k dopravě kolo. Cyklistů dle jejich zjištění přibylo všude, a to v rozmezí 11 až 48 procent. Velikost nárůstu se přitom ukázala být takřka přímo úměrná počtu nových cyklostezek, které města začala za pandemie otevírat.

„Co je známo o autech, platí i pro kola: četnost jejich užívání se odvíjí od infrastruktury. Cyklisté ve městech sice mají možnost jezdit téměř všude, přítomnost vymezených stezek ale podíl využívání daného způsobu dopravy zvyšuje,“ komentuje studii na Twitteru jeden z jejích autorů, akademik Sebastian Kraus.

Nové cyklostezky vznikaly v posledním roce dost různorodými způsoby, často i provizorně nebo v dočasné podobě. Řada měst je totiž začala otevírat i jako protiepidemické opatření. Argumentem zde bylo, že čím více lidí přesedlá na kolo, tím menší bude riziko nákazy v MHD.

Studie od Mercatoru se efektivitou cyklistiky v boji s pandemií nezabývá, akcentuje však pozitivní dopad na zdraví obecně a s ním spojené snížení výdajů na zdravotnictví. Pokud „covidová“ popularita cyklistiky vydrží, Evropa na ní může dle studie vydělat v důsledku až sedm miliard eur ročně. Cyklistika je rovněž nejekologičtější formou dopravy. Jako jedna z mála neprodukuje skleníkové plyny.

Otázkou zůstává, zdali Evropa přetvoří provizorní cyklostezky na stálé. Evropská cyklistická federace (ECF) věří, že ano. Podle ECF utratila evropská města v roce 2020 za cyklistickou infrastrukturu dohromady asi jednu miliardu eur — a výsledky se dostavily. „Pandemie jen urychlila už existující procesy. Velká většina obyvatel měst nové cyklostezky uvítala,“ řekl pro Guardian představitel ECF Aleksander Buczyński.

Optimisticky vnímá budoucnost městské cyklistiky i sám autor studie Sebastian Kraus. Podle něj mají cyklostezky nespočet výhod, navíc jsou v kontextu územního plánování velmi levné. Například v Berlíně se daří postavit kilometr provizorní cyklostezky za 9500 eur, za cenu, kterou Kraus na Twitteru označil za „zanedbatelnou“. Zároveň dodal, že zásadní změny ve formě dopravy mohou nastat velmi rychle — skutečně stačí jen vystavět správnou infrastrukturu.

Pařížský boom

Nejvíc provizorních cyklostezek, ve francouzštině přezdívaných coronapistes, otevřela loni Paříž. Komentátoři připomínají, že francouzská metropole se stala městem cyklistiky už během posledních pár let, a to především díky politice starostky Anne Hidalgové.

Tato progresivní socialistka stojí v čele Paříže od roku 2014, loni byla znovuzvolena. Oboje volby vyhrála přitom s vizí zelené a udržitelné metropole. Rozšířila veřejnou dopravu, zamezila vstupu aut do některých částí města a ulici Champs-Élysées chce přeměnit v „neobyčejnou zahradu“. Během pandemie koronaviru se pak zasadila právě o provizorní cyklostezky.

Ze studie Mercatoru vyplývá, že „covidové“ cyklostezky vznikaly ve všech koutech Evropy — od Barcelony přes Vídeň až po Gdaňsk. ECF má však ještě větší ambice. Podle Buczyńského se v zájmu klimatu musí cyklistika rychle rozšířit všude: „Dánům a Nizozemcům prý trvala výstavba cyklistické infrastruktury třicet nebo padesát let, tolik času ale nemáme. Nacházíme se ve stavu klimatické nouze. Musíme změnit systém dopravy tak, aby byla cyklistika dostupnou možností pro každého.“

Další informace:

• New York Times If You Build It, They Will Bike: Pop-Up Lanes Increased Cycling During Pandemic
• Green European Journal Paris on Two Wheels: Leading the Race?
• The Guardian Europe doubles down on cycling in post-Covid recovery plans