V neděli 28. června se ve Francii rozhodovaly obecní volby, jež byly na jaře kvůli koronaviru odloženy o dva měsíce. Probíhalo konkrétně druhé kolo — ve Francii do něj postupují ty kandidátky, které obdržely v prvním kole alespoň deset procent hlasů. Výsledky ukázaly doslova hlad po zelených řešeních. Ta nejznámější francouzská města totiž ovládly zelené koalice, které zvítězily kupříkladu i v Lyonu, Štrasburku či Bordeaux. Francouzská média si rovněž všimla rostoucího počtu starostek. Vůbec poprvé budou mít ženu v čele Marseille, Biarritz nebo Besançon.

Dámský souboj se svedl i o francouzské hlavní město. Dosavadní socialistickou starostku Anne Hidalgovou tu vyzvaly především nominantka středo-pravicové koalice a bývalá ministryně spravedlnosti v Sarkozyho vládě Rachida Datiová a ministryně zdravotnictví a členka Macronovy strany Republika na pochodu Agnès Buzynová. Ta v únoru letošního roku neplánovaně nahradila známějšího Benjamina Griveauxe, který musel z čela kandidátky odstoupil po skandálu s nahrávkami sexuálního charakteru kolujícími na sociálních sítích.

Z prvního kola konaného 15. března vzešla vítězně levicová politička, která získala 29,33 procenta hlasů. Kromě Socialistické strany ji na post starostky podpořily další levicové strany a hnutí, které vytvořily progresivní blok s názvem Paříž společně. Své vítězství stvrdila Anne Hidalgová ve druhém kole, v němž jí dalo důvěru téměř 48,7 procenta voličů. Na druhém místě skončila Rachida Datiová (33,8 procenta) následovaná Agnès Buzynovou (13,3 procenta).

Oficiálně byla Hidalgová zvolena do funkce v pátek 3. července při mimořádném zasedání zastupitelstva. Nabízí se tak příležitost připomenout její kariéru, výsledky práce i opatření, jež mohou inspirovat města v celé Evropě. Protože připomínat je zde rozhodně co.

Ze španělské provincie do čela metropole Francie

Životní příběh pařížské starostky zní téměř učebnicově. Narodila se v osmdesátitisícovém španělském San Fernandu do dělnické rodiny, která emigrovala do francouzského Lyonu, když jí byly dva roky. Do hlavního města Francie se přestěhovala za kariérou inspektorky práce. Když stál v čele země socialistický premiér Lionel Jospin, stala se poradkyní na ministerstvu práce. Její profesní dráha nakonec zamířila na pařížský magistrát, kde působila jako náměstkyně starosty Bertranda Delanoëa. Ten ji později podpořil jako svou nástupkyni ve volbách v roce 2014.

Během svého prvního volebního období se podařilo týmu vedenému Hidalgovou postavit čtyřicet tisíc sociálních bytů, čímž se jejich podíl na celkovém bytovém fondu ve městě ustálil na třiadvaceti procentech. Přesto cena bydlení a míra gentrifikace nadále rostla, a to zejména kvůli rozmachu ubytovacích platforem.

Starostce je často vyčítáno zvýšení dluhu, který přesáhl v roce 2020 šest miliard eur. Půjčené peníze však směřovaly do investic, z velké části do výstavby městských bytů. Pět procent z investičních nákladů rozdělili sami občané.

Jedním z nejvýraznějších a nejdiskutovanějších projektů bylo omezení automobilové dopravy na pravém břehu řeky Seiny a jeho přeměna na promenádu s parkem. Snaha o ozelenění města na úkor individuální automobilové dopravy se stala symbolem posledních šesti let, čímž si Anne Hidalgová získala řadu odpůrců, ale také obdivovatelů.

Město rovněž představilo rozsáhlý plán výstavby cyklostezek, jehož realizace zaostává za harmonogramem. Resty zůstávají i v oblasti rozvoje sdílených kol a elektrických vozidel.

Solidarita, spolupráce, životní prostředí

Program levicového uskupení Paříž společně pro příští léta akcentuje životní prostředí, vzájemnou solidaritu a občanskou participaci, čímž navazuje na předchozí starostčiny kroky.

V oblasti ochrany životního prostředí plánuje Anne Hidalgová pokračovat v masivní výsadbě stromů. V Paříži chce zřídit alespoň pět nových rozsáhlých městských lesů a k nim stovku menších. Míní též vybudovat čtyři další velké parky. Zelené plochy určené k trávení volného času mají být navzájem propojeny ulicemi se stromořadími. Ve všech městských částech vzniknou pěší zóny, včetně historického jádra. Významně má být podpořena hromadná doprava i jízda na kole.

Ekologická opatření rovněž zahrnují snížení energetické náročnosti 150 tisíc bytových jednotek, které bude doprovázeno instalací solárních panelů nebo systémů na využití dešťové vody. Do roku 2024 plánuje koalice skoncovat s jednorázovými plasty a zvýšit využití bioodpadu.

Školní jídelny budou při vaření používat výhradně výrobky z ekologického zemědělství a děti budou mít vždy na výběr bezmasý pokrm. K uspokojení poptávky po lokálních potravinách vznikne městem řízené družstvo Agris Paris propojující regionální zemědělce se zákazníky z řad veřejnosti i městem spravovaných organizací.

Solidaritu mezi občany hodlá starostka podpořit prostřednictvím finančně dostupnějších služeb, které usnadňují život rodinám, mladým lidem, seniorům či lidem s postižením. Nově bude hromadná doprava sloužit zdarma dětem a mládeži do osmnácti let, školní kroužky budou bezplatné a rodičům samoživitelům budou nabídnuty kupony na určitý počet hodin domácího hlídání dětí. Během šesti let bude metropole investovat dvacet miliard eur do dostupného bydlení. Do roku 2025 bude pětadvacet procent bytů v režimu sociálního bydlení.

Plán na posílení participace počítá s navýšením rozpočtu rozdělovaného na základě podnětů občanů, a to až na čtvrtinu finančních prostředků určených na investice. Při architektonických soutěžích bude brán v potaz názor veřejnosti a město se zaváže k častějšímu vyhlašování referend, přičemž nejbližší by se mělo týkat přísnější regulace platformy Airbnb.

Leitmotivem plánu je vytvoření města založeného na komunitní spolupráci a čtvrtích, v nichž jsou základní služby dostupné v docházkové vzdálenosti či dojížďkou na kole. Vize čtvrthodinového města, kterou Anne Hidalgová představila v lednu tohoto roku, se ukázala jako nesmírně užitečná v době epidemiologických restrikcí, během nichž se mohli Pařížané vzdálit od svých domovů za účelem zdravotní procházky nanejvýš jeden kilometr. Tento záměr i letošní zkušenost boří mimochodem stereotyp o vyčerpávajícím životě ve francouzské metropoli, který se vžil pod označením „métro, boulot, dodo“ (metro, práce, spánek) a nabízí mu vstřícnou alternativu.

Nový dech celé levice?

Po rozporuplném působení prezidenta Françoise Hollanda, jehož funkční období skončilo v roce 2017, se dostala francouzská levice do krize. Socialistická strana se rozpadla na dva tábory, z nichž jeden stál za oficiálním prezidentským kandidátem Benoîtem Hamonem, a druhý přešel do Macronovy nově založené strany.

I přes novátorský program, na němž se podílel ekonom Thomas Piketty , zástupce socialistů Hamon pohořel. Volby v roce 2017 se tak staly zásadním milníkem vedoucím k přeskupení levicových sil. Socialistický kandidát ve volbách oslovil pouhých šestnáct procent levicově smýšlejících voličů. 

Kroky i styl Anne Hidalgové nabízejí inspiraci, jak zašlou slávu Socialistické strany oprášit. Klíčem jejího úspěchu je, že dokázala v hlavním městě spojit roztříštěné levicové síly pod společnou kandidátku. Toho se jí podařilo docílit díky programu zahrnujícímu jak sociálně citlivou politiku, tak ambiciózní zelenou proměnu metropole.

Jednotlivé body jejího plánu se tedy nezaměřují na podporu hospodářského růstu, ale na kvalitu lidského života a posilování role sousedství a komunit. Svou vizi navíc podpořila představením dlouhodobých programů a strategií, jejichž uskutečňování mohli Pařížané sledovat již v předchozím volebním období.