Po letech má zmizet daň z nabytí nemovitosti. Dostupnost bytů to ale neovlivní

Jan Kašpárek

Poslanci schválili zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitosti. Současně se navzdory vládnímu návrhu rozhodli zachovat možnost odečtení hypotečních úroků z daní. Opatření může lidem ušetřit statisíce, byty ovšem zřejmě nezlevní.

Lidem, kteří si nemají za co nemovitost koupit, může být jedno, že z jejího nabytí nebudou platit daň. Foto DR

Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu rušící čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti. Nečekaně ovšem podpořila i pozměňovací návrh, který oproti původní předloze ponechává možnost odečíst si ze základu daně úroky hypotečních úvěrů.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Opatření má lidem pomoci s koupí vlastního bydlení, odborníci jsou ovšem mírně skeptičtí. Zrušení daně jako protikrizové opatření totiž zřejmě účinné nebude.

„Zrušením nabývací daně především podáváme pomocnou ruku mladým rodinám, které tím povzbudíme k pořízení si vlastního bydlení. Čtyři procenta z kupní ceny bytu dnes v Praze znamenalo klidně 200 či 300 tisíc korun navíc. Ty jim zůstanou v kapse teď hned, třeba na vybavení nového bydlení,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). Dosud byly od daně osvobozené pouze novostavby.

Na zrušení odvodu panuje široká politická shoda: opoziční poslanci během sněmovní rozpravy zdůrazňovali, že jej žádají dlouhodobě, a při hlasování se nikdo nepostavil proti. Vláda sice odhaduje, že opatření sníží v příští letech státní výnosy o necelých čtrnáct miliard korun ročně, na druhou stranu se jím odstraní povinnost, jež nyní zatěžuje kupující i úředníky.

Lidé, kteří si kupříkladu pořídí byt za dva a půl milionu korun, ušetří sto tisíc. Zrušení daně platí i zpětně, a zahrnuje tak všechny nemovitosti nabyté od prosince minulého roku. Těm, kteří patřičnou sumu státu již zaplatili, vzniká vratný přeplatek. Přesnější postup pro vracení peněz se vytvoří, jakmile legislativní materiál projde Senátem a stvrdí jej prezidentský podpis.

Do té doby sice daň stále teoreticky platí, její úhradu ovšem stát nepožaduje. Povinnost vypořádat odvody související s nabytím nemovitosti se v rámci takzvaného Liberačního balíčku III odsouvá do konce roku 2020. Vláda tak kupujícím umožnila daň zkrátka neřešit — tedy za předpokladu, že patřičná úprava zákona do konce roku vejde v platnost.

Zrušení daně se mělo podle vládního návrhu vyvážit odstraněním dosavadní možnosti odečíst si z daňového základu úroky z případných hypotečních úvěrů. To by v dlouhodobějším horizontu vzalo novým majitelům nemovitostí podobnou sumu, jakou ušetří na dani. Výsledná daňová úspora může nyní v závislosti na výši úroku dokonce převyšovat čtyři procenta z ceny kupované stavby.

„Ministryně Schillerová chtěla zaměnit zrušení daně z nabytí nemovitosti za zrušení odpočtů. Místo jednorázové daňové zátěže ji chtěla rozložit v čase,“ shrnul zpětně poslanec Vojtěch Munzar (ODS). Právě on předložil pozměňovací návrh, který odpočet v alespoň omezeném rozsahu zachová.

Při hlasování jej podpořila kromě opozice i nemalá část KSČM a dva poslanci ČSSD: Václav Votava a Roman Sklenák. Změnu tak navzdory obecnému očekávání prosadila těsná většina hlasů přítomných poslanců. Schillerová po sněmovním jednání sdělila médiím, že o výsledku chce hovořit na koaliční radě. Zdůraznila ovšem, že pro ni nečekaný výstup nepředstavuje zásadní problém.

Do krizových opatření se úprava nehodí

Úpravy přicházejí v době rozličných daňových úlev a výjimek přijatých během pandemické krize, potažmo během příprav na očekávaný ekonomický propad. Vláda aktuálně počítá s ročním schodkem státního rozpočtu v nevídané výši půl bilionu korun. Ten ve středu stvrdil prezident Miloš Zeman.

Odborníci jsou k faktickému vřazení daňové novely mezi mimořádné právní změny skeptičtí. „Opakovaně jsme [v rámci ekonomických poradních orgánů] říkali, že se nejedná o protikrizové opatření. Daň se měla zrušit buď před covidem, nebo po něm,“ shrnul lakonicky výhradu k opatření pro Deník Referendum ekonom z insitutu CERGE-EI a poradce někdejšího Ústředního krizového štábu Daniel Münich.

Očekávatelný pokles státních příjmů postavil do kontrastu s oblastmi veřejné sféry, jež by potřebovaly finanční podporu, zřejmě ale takřka nic nedostanou. Takovým případem je podle ekonoma školství, respektive vzdělávání učitelů v nových metodách distanční výuky.

Obdobně se vyjádřila i ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. „Je to věc, která měla být přijata dávno před covidem, návrhy ostatně v Poslanecké sněmovně v minulosti již byly. Nepovažuji to ovšem za nástroj pro řešení covidové krize. Obecně je sice dobré daň odstranit, nyní se tím ovšem pouze zbytečně snižují příjmy státního rozpočtu,“ sdělila Deníku Referendum s tím, že by stávající opatření měly doprovázet další změny.

Z širšího hlediska je podle Nerudové na místě reforma daňového systému v čele se snížením daňového zatížení práce a otevřením debaty o intenzivnějším zdanění majetku plynoucího fyzickým osobám. Nerudová odkázala na nedávnou výzvu třiaosmdesáti dolarových multimilionářů, kteří po vládách napříč světem požadují, aby na ně ihned uvalily vyšší daně v zájmu spravedlivého pokrytí krizových nákladů.

„Problémy způsobené či odhalené covidem-19 nemůže vyřešit charita, a to jakkoli štědrá. Představitelé vlád musí přijmout odpovědnost za získání potřebných zdrojů a jejich férové rozdělení,“ píší boháči v otevřeném dopisu. Nerudová ovšem podotkla, že pro podobnou diskusi není v českém prostředí politická vůle, zvláště v kontextu blížících se voleb do Poslanecké sněmovny.

Hlavní problémy bydlení trvají, nájmy nesrazil ani covid

Zda daňové úlevy pomohou s dostupností bydlení, není zcela zřejmé. České hypotéky jsou v mezinárodním srovnání s průměrně 2,3procentním ročním úrokem vcelku drahé. Navzdory tomu, že centrální banka v posledních měsících snižovala základní úrokovou sazbu, od níž se teoreticky úročení půjček odvíjí, se bankovní domy do zlevňování příliš nepouštějí. Na hypotečním trhu vládne obezřetnost, a to v prvé řadě kvůli stále neznámému rozsahu nastupujících ekonomických otřesů.

V důsledku odstranění daně z nabytí nemovitosti sice zůstanou kupujícím peníze kupříkladu na vybavení bytu, probíhající krizi dostupnosti bydlení ovšem úprava zřejmě příliš neovlivní. Obtížné shánění vlastní střechy nad hlavou se týká v první řadě nízko- až středněpříjmových vrstev, pro něž je sice čtyřprocentní rozdíl v sumě významný, neřeší ovšem klíčový problém v podobě toho, že celková částka zůstává v řádu milionů a tedy mimo jejich možnosti.

Úročení hypoték nadále vychází podstatně výhodněji než nájemné, které platí zhruba pětina Čechů. Nájem především ve větších městech dlouhodobě narůstal až do začátku pandemie.

Především v Praze se sice ceny od března mírně snížily, pokles ovšem nenaplnil obecná očekávání. Měsíční pronájem metru čtverečního se ve většině centrálních čtvrtí drží mezi 300 a 350 korunami. Větší než desetiprocentní propad nájmů vykázaly za poslední rok do června pouze městské části Praha 1 a Praha 2.

Sociálně slabší skupiny obyvatel, jako jsou matky-samoživitelky či senioři, podle odborníků ohrožují ekonomické obtíže navázané na pandemii i po skončení nouzového stavu. V bytové tísni zůstávají řádově tisíce lidí. Nedostatečná byla podle mnohých kritiků i nejvýznamnější krizová opatření.

Dlouhodobá a široká podpora dostupného bydlení v České republice stále nefunguje. Ekonomicky nejohroženějším navzdory neustálým výtkám expertů i nadále chybí zákon o sociálním bydlení. Jeho údajné náhrady nedosahují očekávaného rozsahu a asi stovka obcí napříč zemí dokonce i během pandemické krize zachovala takzvané bezdoplatkové zóny.

    Diskuse