Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu rušící čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti. Nečekaně ovšem podpořila i pozměňovací návrh, který oproti původní předloze ponechává možnost odečíst si ze základu daně úroky hypotečních úvěrů.

Opatření má lidem pomoci s koupí vlastního bydlení, odborníci jsou ovšem mírně skeptičtí. Zrušení daně jako protikrizové opatření totiž zřejmě účinné nebude.

„Zrušením nabývací daně především podáváme pomocnou ruku mladým rodinám, které tím povzbudíme k pořízení si vlastního bydlení. Čtyři procenta z kupní ceny bytu dnes v Praze znamenalo klidně 200 či 300 tisíc korun navíc. Ty jim zůstanou v kapse teď hned, třeba na vybavení nového bydlení,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). Dosud byly od daně osvobozené pouze novostavby.

Na zrušení odvodu panuje široká politická shoda: opoziční poslanci během sněmovní rozpravy zdůrazňovali, že jej žádají dlouhodobě, a při hlasování se nikdo nepostavil proti. Vláda sice odhaduje, že opatření sníží v příští letech státní výnosy o necelých čtrnáct miliard korun ročně, na druhou stranu se jím odstraní povinnost, jež nyní zatěžuje kupující i úředníky.

Lidé, kteří si kupříkladu pořídí byt za dva a půl milionu korun, ušetří sto tisíc. Zrušení daně platí i zpětně, a zahrnuje tak všechny nemovitosti nabyté od prosince minulého roku. Těm, kteří patřičnou sumu státu již zaplatili, vzniká vratný přeplatek. Přesnější postup pro vracení peněz se vytvoří, jakmile legislativní materiál projde Senátem a stvrdí jej prezidentský podpis.

Do té doby sice daň stále teoreticky platí, její úhradu ovšem stát nepožaduje. Povinnost vypořádat odvody související s nabytím nemovitosti se v rámci takzvaného Liberačního balíčku III odsouvá do konce roku 2020. Vláda tak kupujícím umožnila daň zkrátka neřešit — tedy za předpokladu, že patřičná úprava zákona do konce roku vejde v platnost.