Tisícům lidí hrozí bytová nouze. Návrh ČSSD jim může pomoct jen částečně

Jan Gruber

Odborníci varují, že ekonomická krize způsobená pandemií koronaviru prohloubí bytovou nouzi tisíců lidí. Neutěšenou situaci se částečně pokouší řešit médii kritizovaný návrh ČSSD, který plánuje podporu družstevnictví.

Ceny bytů v České republice v posledních letech rostly téměř dvakrát rychleji, než kolik činil průměr Evropské unie. Za posledních šest roků se zvýšily o více než sedmdesát procent. Foto Archiv DR

Ekonomická krize způsobená pandemii koronaviru a souvisejícími vládními mimořádnými opatřeními může připravit tisíce lidí o střechu nad hlavou a výrazně prohloubit bezdomovectví, varují odborníci z organizací sdružených v Platformě pro sociální bydlení. Mezi nejohroženější patří domácnosti matek samoživitelek a seniorů.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Dále upozorňují, že stát, respektive vláda Andreje Babiše (ANO) problematiku přehlíží a navzdory závazkům ze svého programového prohlášení do konce volebního období nestihne prosadit zákon o sociálním bydlení. Neuspokojivou situaci v oblasti bydlení se nicméně pokoušejí řešit některé politické strany, naposledy svůj návrh představila ČSSD.

Zástupci Platformy pro sociální bydlení se obávají, že v důsledku krize může do konce roku přijít o práci několik stovek tisíc lidí, což pro mnohé z nich nebude znamenat nic jiného než ztrátu bydlení, neboť zákonné opatření, které jim umožnilo odložit placení nájemného, platí pouze do července a dluhy je třeba vyrovnat ještě letos.

„Již v roce 2018 bylo v České republice osmdesát tisíc lidí — z toho dvacet tisíc dětí — v bytové nouzi, tedy na ubytovnách a v azylových domech. Od té doby se toto číslo zvyšuje a lze očekávat, že dopady pandemie tento růst ještě posílí,“ podotýkají s odkazem na Zprávu o vyloučení z bydlení, kterou vypracovali společně s organizací Lumos.

„S ohledem na kapacitu a možnosti azylových domů nelze počítat s tím, že dokáží zajistit bydlení pro domácnosti, které se kvůli koronavirové krizi propadnou do bytové nouze. Nehledě na to, že pro většinu rodin, které se ocitnou bez přístřeší, je umístění do azylového domu jako sociální služby nevhodné, protože ve skutečnosti potřebují hlavně dlouhodobé bydlení,“ vysvětluje Jaroslav Vejmola z Armády spásy.

Ředitel Platformy pro sociální bydlení Vítek Lesák k tomu poznamenává, že se jedná o selhání Babišovy vlády, která se zákon o sociálním bydlení rozhodla nahradit vytvořením dotačního programu Výstavba, jež ovšem příliš nefunguje.

Podle Lesáka je ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (nestr. za ANO) zvolená varianta podpory bydlení nedostatečná hned z několika důvodů. „Celkové množství peněz vložených do programu je nedostatečné, z jedné miliardy korun je možné pořídit přibližně pouze pět set bytů ročně, přičemž proces výstavby od projektu po jeho dokončení trvá několik let,“ shrnuje s tím, že ani o tyto omezené prostředky není ze strany měst a obcí valný zájem. To ostatně potvrzuje i rezort pro místní rozvoj, respektive Sněmovnou projednávaná Výroční zpráva a účetní závěrka Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2019, který má rozdělování dotací na starost.

Materiál konstatuje, že od vyhlášení výzvy k přijímání žádostí o dotace a úvěry v druhé polovině května obdržel Fond do konce roku pouhých osmnáct žádostí o dotaci a tři žádosti o úvěr, a to v celkové výši sto sedmadvaceti, respektive šestačtyřiceti milionů korun, přičemž ani jedna z nich nebyla obcím a městům proplacena.

„Tento nástroj vlády je — jak se lidově říká — plivnutím do rybníka,“ zhodnotil program na jedné ze Sněmovních schůzích Vojtěch Munzar (ODS). „Nevede a nepovede ke skutečnému řešení bytové krize. Jde spíše o další z marketingově populistických gest tohoto kabinetu. Výstavba je totálním debaklem a propadákem bytové politiky vlády,“ dodal.

Alokace finančních prostředků ve Státním fondu rozvoje bydlení a jejich čerpání v jednotlivých programech za rok 2019. Tabulka SFRB

Birke má plán, a to družstevní výstavbu bytů

Neutěšené poměry na trhu s bydlením má ambici alespoň částečně vyřešit návrh zákona o veřejně prospěšných společnostech bytových a výstavbě dostupného bydlení, který v minulých dnech představil Jan Birke spolu s Janem Hamáčkem (oba ČSSD). „Jedná se o naprosto jedinečný projekt, který bude znamenat revoluci v podpoře bydlení. Pokud se nám jej podaří uvést v život, můžeme nastartovat masivní výstavbu dostupných bytů, jež budou až o třetinu levnější než komerční. A konečně můžeme naplnit sliby, které tady padaly déle než deset let a dát lidem alternativu k tomu, aby si vzali hypotéku na pětadvacet let a masivně se zadlužili,“ uvedl předseda sociální demokracie.

„Je pravdou, že se o tom, jak tuto klíčovou otázku řešit, bavíme dlouhou dobu. Připomíná mi to paní Columbovou, všichni o ní mluví, ale nikdy ji nikdo neviděl,“ navázal na Hamáčka náchodský starosta.

Podstata jeho návrhu tkví v tom, že lidé usilující o vlastní bydlení buď sami, nebo ve spolupráci s městem, založí korporaci, například spolek, družstvo či společnost s ručením omezením, najdou si pozemek, zajistí projektovou přípravu, vyberou zhotovitele, vytvoří si model financování a pustí se do výstavby, jejímž cílem nebude vytváření zisku, ale uspokojení jejich bytových potřeb. „Za dvacet let se anuita projektu splatí a lidí bydlí,“ dodal Birke.

Podle někdejšího místopředsedy sociální demokracie zvolený model, jenž vyhází z rakouského a britského vzoru, může pořízení bytu významně zlevnit. „Řada mladých rodin dnes bydlí v pronájmu a musí platit předražené nájemné. Touto formou by mohly dosáhnout na vlastní bydlení. Bylo by to dosažitelné pro každého, nebo alespoň pro středně příjmové skupiny obyvatelstva,“ vysvětlil.

„Jde o způsob, který je v Evropě zcela obvyklý. My ho chceme jen obnovit. Žádný experiment. Podobně se staví zhruba šestadvacet procent bytů v celé Evropské unii. A nevidím jediný důvod, proč by nemohl fungovat i u nás,“ poznamenal spoluautor návrhu, bývalý náměstek na rezortu pro místní rozvoj Ivan Přikryl.

Zákon dále předpokládá omezení volné dispozice s vystavěnými byty, jež má zabránit spekulacím, respektive využívání principu „levně pořídil, se ziskem prodal“, což znamená, že vypořádání podílníka, třeba člena družstva, může dosáhnout toliko, výše prokázané zaplacené ceny.

V neposlední řadě návrh náchodského starosty dává městům a obcím oprávnění při developerské výstavbě na pozemcích získaných z jejich vlastnictví požadovat, aby jim za nákladové ceny pro vlastní užití poskytl až pětadvacet procent z celkového počtu bytů v daném projektu. „Zákon nepřinese zvrat ihned, přinejmenším ale dá lidem nástroj svépomoci a obcím nástroj, který léta postrádají,“ uzavírá důvodová zpráva.

Ačkoli materiál ještě nebyl oficiálně postoupen do legislativního procesu, média se začala předhánět v jeho kritice. Například portál Novinky.cz opatřil zprávu přejatou od České tiskové kanceláře titulkem „ČSSD je vedle, její návrh byty zdraží, shodují se analytici. A ještě zesílí korupci“.

Ta přitom nehodnotí záměr jako celek, ale pouze hromadí výtky zaměstnanců velkých korporací, například ekonomů Petra Bartoně, Lukáše Kovandy a Pavla Sobíška, vůči jedinému ustanovení, oné možnosti požadovat od developerů část bytů za netržní ceny, která je navíc v mnoha sousedních státech dlouhé roky normou.

Podle odborníků na oblast bydlení lze chyby, respektive nedokonalosti navržené právní úpravy hledat jinde. „Je otázkou, zda družstevnictví zajistí dostupnost bydlení v širokém slova smyslu, tedy i pro lidi ohrožené chudobou a bytovou nouzí. Ti totiž nepotřebují jen dostupné bydlení, ale další komplex služeb, například sociální práci nebo dluhové poradenství,“ řekl Deníku Referendum Jan Milota z Platformy pro sociální bydlení.

„Zákon proto představuje dílčí, nikoliv komplexní řešení stávajících problémů, nicméně mu nelze upřít potenciál zvýšit dostupnost bydlení. A jako takový má jistě své místo,“ uzavřel.

Ceny nemovitostí v České republice v posledních letech rostly závratným tempem, téměř dvakrát rychleji než byl průměr členských států Evropské unie, a index skutečné prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech se tak za posledních šest roků zvýšil o jednasedmdesát procent. Jeden metr čtvereční v prvním čtvrtletí letošního roku vycházel v celorepublikovém průměru na více než pětašedesát tisíc korun, přičemž nejdražší byl v hlavním městě, kde stál přes osmaosmdesát tisíc korun, nejlevnější naopak v Karlovarském kraji, a to za šestadvacet tisíc korun. Oproti poslednímu čtvrtletí loňského roku ceny prodaných bytů narostly o 3,2 procenta.

    Diskuse