Vláda Andreje Babiše (ANO) navzdory svému programovému prohlášení nepřipravuje zákon o sociálním bydlení. Vyplývá to jak z Plánu legislativních prací vlády na rok 2019, tak z prohlášení ministerstva práce a sociálních věcí vedené Janou Maláčovou (ČSSD). To uvádí, že namísto sociálního bydlení kabinet pracuje na patnácti jiných opatřeních proti sociálnímu vyloučení a obchodu s chudobou.

„Místo zákona o sociálním bydlení vzniklo patnáct opatření proti chudobě. Bylo identifikováno patnáct klíčových oblastí souvisejících se sociálním vyloučením, u kterých by mělo dojít k brzkému návrhu řešení a realizaci opatření vedoucích k zamezení ‚obchodu s chudobou‘, minimalizaci problémů vznikajících sociálním vyloučením a pomoci dotčeným lidem,“ sdělila pracovnice tiskového oddělení ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová Deníku Referendum.

Seznam patnácti opatření obsahuje například jasné nastavení hygienických standardů bytů, regulaci pronájmu bytů skrze živnostenské oprávnění, oddlužení osob v dluhových pastech či posílení sociální práce. Přichází ale i s represivními kroky typu navázaní sociálních dávek na spolupráci se sociálními pracovníky nebo školní docházku, zavedení povinnosti mít trvalé bydliště v místě faktického pobytu či posílení vymahatelnosti ochrany nočního klidu.

Je to výsměch řešení složitých problémů, říká Šimáček

Podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi Martina Šimáčka opatření náhradu za sociální bydlení nepředstavují. Šimáček Deníku Referendum řekl, že se jedná o „výsměch skutečnému řešení složitých problémů, jako je sociální vyloučení. Výsměch padesáti tisícům lidí na ubytovnách, 860 tisícům lidí v exekuci, dlouhodobě nezaměstnaným plahočícím se ve veřejné službě za dvacet korun na hodinu, lidem vracejícím se z výkonu trestu nebo mladým lidem opouštějícím ústavní výchovu.“

„Opatření nevyřeší obchod s chudobou, nepřinesou řešení nedostatku veřejného bydlení pro ty, kteří na trhu s byty kvůli své ekonomické situaci nemají šanci získat normální bydlení. Naopak — pokud budou aplikovány tak, jak jejich heslovitý název naznačuje, chudým lidem v ubytovnách přitíží,“ uvedl dále Šimáček s tím, že vládní seznam je seskupením nahodilých návrhů s nejasným obsahem.

Jediný skutečně funkční bod seznamu je podle něj plán na oddlužení osob v dluhových pastech. Zbytek Šimáček považuje za nekoncepční propojení některých dřívějších, převážně represivních, opatření proti sociálně vyloučeným lidem. Při jejich zavedení údajně hrozí poškození sociální práce i vyplácení doplatku na bydlení, na kterém je v České republice de facto závislých na čtyřicet tisíc domácností.

Se svébytnou pomocí sociálně slabším při shánění bydlení — neexistenci zákona navzdory — přišlo v minulých letech město Brno, a to formou projektu Rapid Re-Housing. V jeho rámci poskytlo padesáti rodinám ohroženým bezdomovectvím obecní byty. Osmačtyřiceti z nich se podařilo udržet si bydlení i po roce a převážná většina odborníků projekt označila za úspěšný.

Vláda zákon o sociálním bydlení přislíbila ve svém programovém prohlášení z června minulého roku. S přijetím zákona o sociálním bydlení počítal v minulém volebním období i kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Přestože jej v březnu roku 2017 schválil, Poslanecká sněmovna ho nestihla projednat a s koncem jejího funkčního období spadl pod stůl. Podle výzkumu agentury Median z roku 2017 podporuje přijetí zákona o sociálním bydlení třiasedmdesát procent Čechů, a to z řad voličů levice i pravice.