Ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová (ANO) v minulém týdnu vložila do mezirezortního připomínkového řízení dvě související novely zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona o státní sociální podpoře. První z nich navrhuje snížení doplatku na bydlení o jednu třetinu, druhá zpřísnění podmínek pro nárok na příspěvek na bydlení. Ministryně Němcová od změn zákonů očekává omezení obchodu s chudobou. Její návrhy ale rozporují odbory, veřejná ochránkyně práv, kraje i členové jednobarevného kabinetu Andreje Babiše (ANO).

„S navrženým snížením doplatku na bydlení o třicet procent nelze souhlasit. Pokud pro lidi, kteří bydlí na ubytovnách, neexistuje alternativa v podobě standardního, případně sociálního bydlení, nelze změnu považovat za vhodnou. Nelze totiž předpokládat, že povede ke změně přístupu ubytovatelů tak, že ti sníží výši úhrad. Lze naopak důvodně předpokládat, že řada osob bude vystavena riziku ztráty bydlení a jejich situaci nebude umět řešit ani obec ani sociální pracovníci,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

S podobnou argumentací jako končící šéf rezortu spravedlnosti odmítli Němcovou předložené novely i tři další Babišovi ministři. „Za situace, kdy neexistuje dostupné sociální bydlení, je nynější návrh podle mého mínění spojen s rizikem nárůstu chudoby, bezdomovectví, a obecně řady sociálně-patologických jevů a celkově dalšího zhoršení situace v sociálně vyloučených lokalitách,“ napsal ministr vnitra Lubomír Metnar (nestr. za ANO). A ministr zahraničních věcí Martin Stropnický (ANO) navrhl, aby rezort práce a sociálních věcí od snižování doplatku upustil do přijetí zákona o sociálním bydlení.

Němcovou kritizují i hejtmani za ANO

Na skutečnost, že snižování výše doplatku na bydlení automaticky nepovede ke snižování nájemného na ubytovnách, poukázala i Českomoravská konfederace odborových svazů. „K takovému jevu nedošlo ani při předchozích změnách zákona o pomoci v hmotnou nouzi,“ doplnila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová s tím, že ministerstvo práce a sociálních věcí se ani nepokouší doložit, zda podobná opatření v minulosti přinesla očekávané výsledky.

„Skutečným řešením byznysu s chudobou je rozvoj obecního bytového fondu, vybudování systému sociálního bydlení a hledání vhodnějších forem zásahu proti nekale podnikajícím majitelům nemovitostí, kteří záměrně vydělávají na ubytovávání lidí v nouzi v nevyhovujících podmínkách — například lze uvažovat i o vyvlastnění nemovitosti. Do té doby je omezování doplatku na bydlení jen nesmyslnou represí vůči potřebným, která by pravděpodobně vedla pouze k nárůstu bezdomovectví,“ uvedla Unie zaměstnavatelských svazů.

Němcové návrhy v neposlední řadě odmítli i její straničtí kolegové a kolegyně, kteří stojí ve vedení jednotlivých krajů. Hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek (ANO) poznamenal, že omezování dávky by mělo být provázáno s rozvojem sociálního bydlení. Poslanec a hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk konstatoval, že „novelu je třeba považovat za nevhodný sociální experiment, který je třeba odmítnout“. A středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) dodala, že cílem dávek v hmotné nouzi není regulovat trh s ubytování, ale pomoci lidem v tíživé sociální situaci.

Kritici snižování doplatku na bydlení odmítli i zpřísňování podmínek pro výplatu příspěvku na bydlení. Znovu upozorňovali, že navrhované změny mají smysl leda tehdy, bude-li v České republice existovat dostatek dostupného bydlení. „Máme obavy, že na navrhovaná opatření by mohla doplatit řada nízkopříjmových domácností, které příspěvku nezneužívají a které jej skutečně potřebují,“ uvedla Českomoravská konfederace odborových svazů. Vláda by se po vypořádání jednotlivých připomínek měla oběma novelami zabývat v nadcházejících týdnech.