Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi na návrh ministra zahraničních věcí Martina Stropnického (ANO) rozhodla, že o zaměstnanecké karty si bude moci žádat více pracovníků za zahraničí. Vládní kabinet navýšil roční kvótu pro zaměstnance z Ukrajiny ze stávajících devíti tisíc šesti set žádostí na bezmála dvacet tisíc. V případě Mongolska a Filipín pak vláda schválila zvýšení ročních kapacit pro zahraniční pracovníky na tisíc pro každou z těchto zemí. Zástupci zaměstnavatelů krok vlády přivítali. Odboráři jej kritizují. Navíc jsou rozčarováni, že s nimi Babiš ani Stropnický o této věci vůbec nejednali.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je postup Babišovy vlády zcela neakceptovatelný, neboť materiály takto zásadního charakteru by neměly být projednávány bez předchozí konzultace se sociálními partnery. „My jsme se o jeho schválení dozvěděli teprve z tiskové konference po jednání vlády, kdy o tom informoval ministr Stropnický,“ řekl Deníku Referendum Středula. „Stát by měl podporovat růst mezd a investic do technologií, nikoliv lákat zaměstnance ze zemí, kde je levná pracovní síla,“ dodal s tím, že zahraniční pracovní jsou často vystaveni enormnímu tlaku a zdaleka za svou práci nepobírají stejnou odměnu jako ti čeští.

„Doposud se všechna podobná rozhodnutí vyjednávala na půdě tripartity a byla to velmi urputná vyjednávání. Odbory spouštěly křik při každém návrhu byť i na malé zvýšení. Tohle navýšení je navíc enormní a průlomové,“ upozornil Deník Referendum ve shodě se Středulou na dříve obvyklou praxi přípravy podobných materiálů poslanec a někdejší šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD). Dodal rovněž, že sociální demokracie s takto zásadním navýšením počtu žadatelů o zaměstnanecké karty zásadně nesouhlasí. Strana podle Zaorálka šla do voleb s jasným závazkem, že nedovolí snižovat cenu práce v České republice prostřednictvím pracovní migrace.

Příprava celého materiálu byla ale značně nestandardní i v jiných ohledech. Přestože program jednání vlády byl zveřejněn již několik dní předem, o navyšování počtu zaměstnaneckých karet v něm nebyla ani zmínka. Deníku Referendum se navíc podařilo zjistit, že ministerstvo zahraničních věcí jej do Elektronické knihovny legislativního procesu (eKlep) nahrálo během pozdních večerních hodin pouhý den před samotným zasedáním kabinetu. K materiálu rovněž na základě výjimky předsedy vlády neproběhlo mezirezortní připomínkové řízení, a tak se k němu nemohli vyjádřit ostatní rezorty, ale ani zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Ministerstvo zahraničních věcí na dotazy Deníku Referendum, proč se v rozporu s obvyklým postupem rozhodlo neprojednat materiál se sociálními partnery a proč jej ani nevložilo alespoň do klasického mezirezortního připomínkového řízení, odpovědělo, že projednávání podobných materiálů tripartitou je pouhou zvyklostí a nikoliv zákonnou podmínkou a že připomínkové řízení bylo nahrazeno konzultací na úrovni náměstků zainteresovaných resortů.

Levná práce z Ukrajiny

„Rozhodnutí o navýšení počtu zaměstnaneckých karet je reakcí na situaci na českém trhu práce a problémy českých zaměstnavatelů se získáváním pracovních sil,“ řekl ministr Stropnický. Podle jeho názoru právě ekonomická migrace představuje nejvhodnější řešení, kterak získat v krátkém časovém horizontu potřebnou pracovní sílu. A nesoulad mezi nabídkou a poptávkou je tak silný, že v současnosti není mnoho jiných možností, které by mohly problém s nedostatkem pracovníků v dohledné době vyřešit.

Krok Babišovy vlády na rozdíl od odborů a ČSSD ocenil Svaz průmyslu a dopravy, který o navýšení ročních kvót pro pracovníky ze zahraničí dlouhodobě usiloval. „Děkujeme ministerstvu zahraničních věcí, že vyslyšelo náš hlas a hlas dalších podniků, kterým chybí zhruba dvě stě čtyřicet tisíc pracovníků. Dočasná výpomoc z Ukrajiny pomůže překlenout dobu, kdy máme nezaměstnanost na kriticky nízké úrovni a efekt automatizace a robotizace výroby se ještě všude neprojevil,“ uvedl svaz.

Úřad práce ke konci roku 2017 evidoval přes dvě stě osmdesát tisíc uchazečů o zaměstnání, což je zhruba o sto tisíc méně než před rokem. Podle statistik jde rovněž o nejnižší hodnotu za posledních dvacet let. Zaměstnavatelé pak nabízeli celkem dvě šestnáct tisíc volných pracovních míst. Generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílkové v této souvislosti doplnila, že zaměstnavatelé poptávali především pracovníky v technických a dělnických odborech.

Z údajů Českého statistického úřadu dále vyplývá, že zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny je pro tuzemské podnikatele nepoměrně výhodnější, než zaměstnávání českých občanů. Průměrná hrubá měsíční mzda dělníků z Ukrajiny je totiž zhruba o sedm tisíc korun nižší. V případě nejhůře placené desetiny zaměstnanců berou ti čeští přibližně o dva tisíce korun více.