Mzdy ve stavebnictví díky odborům rostou. Jinde na zlepšení teprve čekají
Petra DvořákováKolektivní smlouvy mezi stavebními odbory a podnikateli platí pro celé stavebnictví. Díky tomu jde ve východní a střední Evropě o jedinečnou záležitost. Teď díky nim ve stavebnictví stouply mzdy o více než šest a půl procenta.
Tříměsíční kolektivní vyjednávání mezi Odborovým svazem Stavba a Svazem podnikatelů ve stavebnictví vedlo od začátku dubna k růstu minimálních mzdových tarifů o 6,3 procenta a měsíční mzdy o 6,7 procenta. Odbory se tak se zaměstnavateli dohodly v dodatku ke kolektivní smlouvě vyššího stupně. Ta na rozdíl od kolektivní smlouvy platné pro jeden podnik a jeho zaměstnance platí pro celé průmyslové odvětví.
Dialog mezi odboráři a Svazem podnikatelů probíhá od devadesátých let. Ročně tak vzniká okolo sto třiceti podnikových kolektivních smluv a výdělky ve firmách, kde Odborový svaz Stavba působí, jsou až o třicet procent vyšší než v ostatních. Právě mzda je podle letošního průzkumu společnosti JobsIndex nejčastějším důvodem nespokojenosti zaměstnanců, kvůli finančně o dvacet až třicet procent lepší nabídce by ochotně změnily zaměstnání čtyři pětiny lidí.
„V souvislosti s podpisem dodatku je nutné ocenit přístup podnikatelů, jejichž zástupci uznali, že je potřeba udržet v odvětví kvalifikované zaměstnance, a to je možné i zvyšování minimální mzdy jejich práce. Velmi důležité je, že jsme s podnikateli podepsali jako bonus společnou žádost o rozšíření závaznosti dodatku na další subjekty působící v tomto oboru,“ vysvětlil pro odborářskou Revue Sondy šéf vyjednávacího týmu OS Stavba Pavel Zítko. Podle něj jsou ve východoevropském a středoevropském regionu úspěšně uzavírané kolektivní smlouvy vyššího stupně ojedinělou záležitostí. I díky nim je průměrná mzda ve stavebnictví za rok 2016 přes třiatřicet tisíc korun hrubého.