Bohatí zaměstnanci neznamenají chudé zaměstnavatele
Jiří ŠtegMakroekonom Jiří Šteg komentuje vystoupení viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy v Otázkách Václava Moravce. Viní ho z demagogie, která má zastřít nepoměr mezi zisky velkých zaměstnavatelů a mzdami jejich zaměstnanců. Fakta hovoří jasně.
Svaz průmyslu a dopravy zastupuje zájmy podnikatelů a je součástí Rady hospodářské a sociální dohody ČR — takzvané tripartity. V tripartitě, jakkoli nemá velkou formální moc, se řeší základní otázky budoucího vývoje naší země. Je proto legitimní, aby v ní měli zastoupení podnikatelé. O to větším překvapením jsou vyprázdněné postoje Svazu průmyslu a dopravy, které v poslední době předvádí především první viceprezident Jan Rafaj a viceprezident Radek Špicar, vyvolávají pochybnosti nad legitimitou celého svazu.
Jejich vystoupení bývají formálně korektní a uhlazená a svědčí o jejich marketingové vytříbenosti. Při bližším pohledu jsou však stále častěji snůškou polopravd a manipulací, občas okořeněných vytrženými statistickými údaji. Úpornost, se kterou bojují za zájmy podnikatelské sféry, by byla chvályhodná, kdyby ji neshazovala propagandistická argumentace, a kdyby ji doprovázela alespoň elementární úcta k faktům.
V posledních Otázkách Václava Moravce předvedl Radek Špicar v diskusi s předsedou ČMKOS Josefem Středulou další z variací prázdné adorace podnikatelských zájmů, jimž je třeba podle něj podřídit třeba i nízké mzdy — jen tak prý dosáhneme všeobecného blaha. To vše musíme poslouchat v době, kdy se otázka odstraňování nerovností v rozdělování bohatství stala hlavním tématem i pro takové instituce jako je Mezinárodní měnový fond. Tomu všemu bychom měli věřit v době, kdy se právě nerovnosti staly živnou půdou pro úspěch politiků typu Donalda Trumpa.
Špicar přidal i obvyklá zaříkávadla, například o lákání zahraničních investorů, přizpůsobení daňové soustavy potřebám podnikatelského stavu nebo nutnosti snižování nákladů práce exkurzí do škodlivých ekonomických, sociálních a politických následků komunismu. Ty podle něj stále výrazně negativně ovlivňují naši ekonomiku i společnost.
Že jsou tyhle věčné nářky nesmyslné, bychom si mohli ověřit třeba hned u sousedního Německa. Stačí srovnat cestu, kterou Německo urazilo od roku 1945 do roku 1972, tedy za stejných sedmadvacet let, které uplynuly od roku 1989 u nás…
K velké nelibosti kavárny a všech nepřátel Babiše se zřejmě ukáže, že ve srovnání s bankami, firmami na prodej energií, mobilními operátory, automobilkami a mnoha jinými firmami obvykle se zahraničním vlastníkem, z toho právě Babiš nevychází nejhůř – je to tak? Může to ještě někdo ověřit?
Na jedné straně jsou velké firmy, kterým vyhovuje jejich oligopolní postavení, a nechtějí jej ztratit, a na druhé drobní podnikatelé a živnostníci, kteří naopak "trpí" podobným problémem jako zaměstnanci - je jich zkrátka příliš mnoho na to, aby je ekonomika dokázala uživit tak, jak by si možná představovali.
Obě strany spektra tak ve skutečnosti odmítají volný trh a hospodářskou soutěž, ale každá z jiných pohnutek. Velké firmy proto, že se snaží udržet si svojí mocenskou pozici, a malé firmy naopak proto, že za situace skutečně volného zisku jsou jejich zisky dost malé (což je podobný důvod tomu, z kterého tu soutěž odmítají zaměstnanci - protože způsobuje nízké mzdy a nezaměstnanost).
Takže, to co píše pan Šteg, že firmy budou mít prospěch z vyšších mezd zaměstnanců, myslím platí zcela bezpodmínečně pro ty malé firmy, které nejsou příliš úspěšné v "soutěži" a mají tedy potenciálně kam růst co do zisků. Naopak pro velké firmy to dost možná neplatí, protože v takovém případě by také mohly přijít o své mocenské postavení.
Je paradox, že se voličům podnikatelská "třída" takto prezentuje, přestože dost možná zájmy menších podnikatelů jsou více ve shodě se zájmy zaměstnanců než se zájmy velkých firem.
Minulý rok vzrostly Babišovi zisky o 40 %, a o kolik že vzrostly platy v Arofertu? 0 %?
Navíc je nutné dodat, že Agrofert má ze všech uvedených podniků nejnižší průměrnou mzdu - Podle údajů uváděných k roku 2014 dokonce nižší, než byl národní průměr.
Takže vzhůru, řiďme stát jako Babišovo robinhoodovskou firmu firmu - Bohatým dávat, chudým brát. Se Zemanem budou dobrá dvojka.
Podle jiných se nyní zpomaluje růst produktivity práce z důvodu opačného. Mzdy nerostou, nemusí se inovovat,