Všechny supermarkety, jejichž prodejní plocha přesahuje 200 m2, budou o svátcích zavřené. V úterý o tom rozhodla Poslanecká sněmovna. Znamená to, že zavřeno budou mít supermarkety na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den by směly mít otevřeno jen do 12:00.

Pro zákon hlasovala koalice složená z poslanců sociální demokracie, lidovců a komunistů. Ruku pro něj zvedli také čtyři zástupci Úsvitu a dva nezařazení poslanci. Proti byla kompletní pravice, tedy hnutí ANO, TOP 09 a ODS. Pro zákon hlasovalo devětaosmdesát poslanců ze 154 přítomných, proti jich bylo osmasedmdesát.

Poslanci o normě hlasovali již podruhé, původně rozhodli o tom, že by obchody musely mít zavřeno pouze na Nový rok a dva z vánočních svátků. Senátoři je ale přehlasovali a zákon jim vrátili. „Byla to dlouhá peripetie a musím říct, že koalice, která se ve sněmovně vytvořila, je cenná. Poslancům, kteří pro zákon hlasovali, se sluší poděkovat, je to dobrá zpráva pro zaměstnance,“ reagoval na hlasování v rozhovoru pro Deník Referendum předseda ČMKOS Josef Středula.

Senátoři ČSSD, kteří normu v horní komoře předložili, ji v úterý před poslanci pouze ve stručnosti představili. „Vůle Senátu byla taková, že zůstaneme u těch sedmi vybraných státních svátků tak, jak byly předloženy v původní podobě. V Senátu bylo hlasování celkem jednoznačné. Takže si vás dovolím jenom požádat o podporu původního návrhu a věřím, že už celá anabáze, která trvá téměř dva roky, bude úspěšně zakončena,“ uvedl senátor František Bublan z ČSSD.

U řečnického pultíku se pak střídali výhradně zástupci pravice. Vesměs opakovali ideologicky zabarvené fráze o volném trhu, svobodě podnikání a údajně škodlivé regulaci tržních mechanismů.

„Proč zase chcete určovat lidem, jak se mají chovat? Kdyby lidé nechtěli nakupovat, tak jsou obchody prázdné a obchodníci to sami zavřou. Ale vy jste zase chytřejší, moudřejší, vzdělanější a nevím, co všechno, než občané, kteří, představte si to, chodí v tyto dny nakupovat. Je to jejich svobodné rozhodnutí, tak ho prosím respektujte,“ řekl například předseda sněmovního klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Jeho kolega z klubu ODS Simeon Karamazov dokonce pravil, že levici vůbec nejde o ochranu zaměstnanců. „Zastánci nové restrikce argumentují právy zaměstnanců a zároveň pomíjejí fakt, že pracovní smlouvu uzavírají svobodní lidé, kteří si sami vymezují její podmínky. Před svévolí obě strany chrání zákoník práce. Vztah zaměstnanců a zaměstnavatelů tedy není nutné upravovat jinak,“ uvedl na plénu sněmovny poslanec občanských demokratů.

Michal Kučera z TOP 09 pak řekl, že otázku ochrany zaměstnanců musí především řešit zákoník práce, kolektivní smlouva, odbory. „To jsou k tomu určené instrumenty. Jakýkoliv vstup speciálními zákony do speciálních skupin vnáší jenom nejistotu a vnáší jenom jakési pokřivení trhu,“ dodal. A podle Středuly se odboráři právě ke krokům, o kterých poslanec pravice ve sněmovně hovořil, chystají v nejbližší době přistoupit.

Středula: chceme víc, bavíme se o pracující chudobě

Josef Středula totiž nepochybuje, že lze všechny zaměstnance ve velkých obchodech označit za pracující chudobu. „Dnešní hlasování ve sněmovně je určitě dobrou zprávou, avšak náš cíl je ještě výrazně odvážnější: chceme podstatně zlepšit jejich mzdové podmínky. V obchodech a v pohostinstvích jsou všichni zaměstnanci pracující chudobou,“ uvedl Středula pro Deník Referendum.

Jak toho chtějí odboráři dosáhnout? Podle Středuly mají nejméně dvě cesty: ČMKOS se chystá od září stupňovat tlak na zaměstnavatele. A také na vládu. „Ti lidé si to zaslouží. Uděláme vše pro to, abychom byli na podzim v rámci kolektivního vyjednávání se zaměstnavateli maximálně úspěšní. A budeme také tlačit na vládu Bohuslava Sobotky, aby zvýšila minimální mzdu. Jedenáct a půl tisíc je částka, která nikoho ze zaměstnavatelů nepoloží,“ uzavřel Středula.