Profil čtenáře:
Petrasek Milan

PM
Profese: penzista

Jakýkoliv citový vztah ke společnosti, ať té kterou jsem byl odkojen, či do které jsem po odkojení zasazen, se odehrává v režii absolutismu kapitalistického podnikání víceméně slušné či neslušné provenience. Spor o jemné rozdíly zlořádu přinese poučení pokud internalizuje seznání jedné expedice za kanibaly. Na dotaz "Jsou mezi vámi kanibalové" zněla odpověď "ne včera jsme snědli posledního". (Žižek Slavoj) ...jsem si pomyslel.

Stojí nad každou radnicí jednoho evropského státu. A duch který za tím vězí - náš život se odehrává mimo pracoviště - vyhnal včera a vyžene i zítra milióny do ulic.

Za tím vězí stát, který sám sebe neredukoval jenom na bezkrevného technokrata, který se neseparoval od vize víry v civilizační pokrok....bych nejistě dodal.

Když se ptám rozumných přívrženců politické strany křesťanské pravice i laické l e v i c e, tak nacházím v motivech jejich angažovanosti neoddiskutovatelně společnou vizi víry v civilizační pokrok.

Mým záměrem bylo naznačit pane Poláčku fakt, že křesťanské pojetí ve své podstatě vychází ze snahy akceptovat širokou paletu vizí takového lidství, které přesahuje definitivně jeho nynější smrtelnou pozemskost.

Takže nejhlubší lidská existenciální kontradikce - být na něco nastaven, na co nejsme vybaveni - se nestává zdrojem nepřátelských střetů, , ale rozpravy osudem sobě rovných.

Což by mohlo učarovat leckomu, ba i zastáncům klasické smrtelné pozemskosti............bych v duchu H.A. dodal.

Když se ptám rozumných přívrženců politické strany jak křesťanské pravice i laické pravice, tak nacházím v motivech jejich angažovanosti neoddiskutovatelně společnou vizi víry v civilizační pokrok.

Slovy laika: „Člověk musí věřit v Boha a jestliže víru nemá, tak nesmí namísto Boha dosadit žádnou atrakci, ale hledat, osaměle hledat, sám se sebou a svým svědomím. K důstojnému lidskému údělu patří bezpodmínečná nutnost pokorné víry v jiný svět, než je ten ve kterém se nacházíme.

Slovy Věřícího: Člověku „nejde o definitivní pozemský (časoprostorový) rezultát, ale jde o neutuchající snahu dosáhnout takového lidství, které přesahuje definitivně jeho nynější smrtelnou pozemskost. Na to jsme totiž nastaveni, i když ne vybaveni. A to je též náš úděl v časoprostoru.

Ovšem když se ptám nerozumných, tak........

Nejde o substanciální kritiku kapitalismu, ale o střet mezi mezi kapitalismem v režimu západního liberalismu a východního absolutismu.

Tedy o střet společensky dvou neslučitelných forem jednoho z pokusů o překonání kauzálních krizí kapitalismu.

Aktuálně o krvavý střet mezi liberálním a iliberálním pojetím demokracie v prostředí globálního kapitalismu.

Tedy o střet mezi společností "zakotvené" násilím práva, nebo násilím fyzickým...bych dodal.