K otázce úlohy ruských a údělu českých elit bych upozornil na text Dostojevského: "Docela zvláštní slovíčko o Slovanech, které jsem už dávno chtěl vyslovit". Jde o výňatek z "Deník spisovatele" a zaznam v souvislosti s rusko-tureckou válkou r. 1877:
....Jestliže západní Slované nebudou pro vyšší cíl aby sloužily lidstvu, nýbrž budouli sloužit pouze svým "zájmům", pak zahynou tito národové bez vší pochyby, ztuhnou, zeslábnou a umrou. Vyššího cíle není, než toho který vytkne Rusko, sloužící Slovanům nezištně a nežádajíc od nich vděčnosti, podporujíc jejich mravní a politické sjednocení v jeden velký celek. Proto ani nemůže býti Rusku nic prospěšnějšího, aby jej mělo jasněji a jasněji na mysli a povznášelo se víc a více duchem při této neustálé a statečné práci ve prospěch nejen slovanského člověčenstva......
Zda a jak se zde otevřou dveře k porážce dominujících neoliberálních konzervativců a nástupu liberálnějšího a demokratičtějšího pojetí politické morálky.
jsou mezi námi tací, kteří fundamentální teologii považují za vědní disciplínu v prostoru mezi mezi empiricku vědou a teologii. A vydávají se tak na pouť - ba kalvárii - k současnosti, za sebeidentifikací umožňující myslit radikální pluralitu a rozšířit základnu metafyziky ku schopnosti křesťana vnímat svět v jeho celé komplexitě. Viz publikace "Dialektika mysli a činů" 2013 kolektivu autorů k příležitosti symposia filosof Karel Říha.
Od mládí hauzíruji s nápadem vymanit křesťanskou teologii z radikálního dualismu a rozšířit tak rukuvruce s ateisty synenergetický prostor analyticky široce založeného inovativního humanismu Pokud jsem mohl oslovit teoretiky křesťanského bohosloví došlo vždy k následujícímu závěru: Dát zkoumání lidského dobra zaštítěného bohem stejný význam, jako zkoumání lidského zla, by znamenalo obohatit křesťanství o boha zla. A to by se neobešlo bez revize substance křesťanského pojetí deismu.
Má námitka, že by mohlo jít o jednu z mnoha a tentokráte diskrétní reformaci, je dokonce i odbývaná podezřením z lobbyingu pro bezbožnou psychoanalýzu.......bych si povzdechl.
Dohánění Západu selhalo. Najdeme v krizi nový příběh, který by nás spojoval?
Josef Patočka
bránit výdobytky sociálně demokratického rázu. Nerezignovat a neopovrhovat seč chatrnými možnostmi, která aktuální politická situace nabízí.
Bych k údělu etiky zdejšího politického postoje a tudíž i k opovrhování socdem dodal.
K otázce úlohy ruských a údělu českých elit bych upozornil na text Dostojevského: "Docela zvláštní slovíčko o Slovanech, které jsem už dávno chtěl vyslovit". Jde o výňatek z "Deník spisovatele" a zaznam v souvislosti s rusko-tureckou válkou r. 1877:
....Jestliže západní Slované nebudou pro vyšší cíl aby sloužily lidstvu, nýbrž budouli sloužit pouze svým "zájmům", pak zahynou tito národové bez vší pochyby, ztuhnou, zeslábnou a umrou. Vyššího cíle není, než toho který vytkne Rusko, sloužící Slovanům nezištně a nežádajíc od nich vděčnosti, podporujíc jejich mravní a politické sjednocení v jeden velký celek. Proto ani nemůže býti Rusku nic prospěšnějšího, aby jej mělo jasněji a jasněji na mysli a povznášelo se víc a více duchem při této neustálé a statečné práci ve prospěch nejen slovanského člověčenstva......
Americké prezidentské volby změní svět
Jiří Pehe
Zda a jak se zde otevřou dveře k porážce dominujících neoliberálních konzervativců a nástupu liberálnějšího a demokratičtějšího pojetí politické morálky.
Letošní jaro je varováním pro celý svět
Jiří Pehe
jsou mezi námi tací, kteří fundamentální teologii považují za vědní disciplínu v prostoru mezi mezi empiricku vědou a teologii. A vydávají se tak na pouť - ba kalvárii - k současnosti, za sebeidentifikací umožňující myslit radikální pluralitu a rozšířit základnu metafyziky ku schopnosti křesťana vnímat svět v jeho celé komplexitě. Viz publikace "Dialektika mysli a činů" 2013 kolektivu autorů k příležitosti symposia filosof Karel Říha.
Od mládí hauzíruji s nápadem vymanit křesťanskou teologii z radikálního dualismu a rozšířit tak rukuvruce s ateisty synenergetický prostor analyticky široce založeného inovativního humanismu Pokud jsem mohl oslovit teoretiky křesťanského bohosloví došlo vždy k následujícímu závěru: Dát zkoumání lidského dobra zaštítěného bohem stejný význam, jako zkoumání lidského zla, by znamenalo obohatit křesťanství o boha zla. A to by se neobešlo bez revize substance křesťanského pojetí deismu.
Má námitka, že by mohlo jít o jednu z mnoha a tentokráte diskrétní reformaci, je dokonce i odbývaná podezřením z lobbyingu pro bezbožnou psychoanalýzu.......bych si povzdechl.