Politici rádi mluví o každých nadcházejících volbách jako o zlomových, osudových či alespoň nejdůležitějších za poslední roky. Nadcházející prezidentské volby ve Spojených státech amerických takovými volbami ale skutečně budou. Střetávají se v nich dvě vize budoucnosti, které jsou zcela odlišné, přičemž to, kdo v nich zvítězí, bude mít zásadní dopady nejen na to, kam se vydají Spojené státy, ale i na vývoj v dalších částech světa, včetně Evropy.

Politický program republikánského kandidáta Donalda Trumpa je obrácen do minulosti. Jeho cílem je vrátit zpět svět, v němž v Americe měli na všech úrovních hlavní slovo bílí muži. Protože v cestě stojí demografické trendy, tento návrat k Americe minulosti se má uskutečnit s pomocí odbourání řady institucionálních vymožeností a ochromení některých demokratických mechanismů, které v minulosti nezpochybňovali ani republikáni.

Jenže Republikánské strany se zmocnili extremisté zorganizovaní okolo Trumpova hesla „Make America Great Again“ (Učiňme Ameriku opět velkou), zkráceně MAGA. Tradiční republikáni, vzývající konzervativní hodnoty a ctící demokratický proces, byli vytlačeni na okraj.

Porážky umírněné pravicové politiky ve straně extremistickým hnutím MAGA, jehož předchůdcem v Republikánské straně bylo hnutí Tea Party, kombinující libertarianismus a ultrakonzervatismus, využily nejrůznější think-tanky a nadace spojené s Republikánskou stranou k vypracování Projektu 2025. Trump sice tvrdí, že o tomto projektu příliš mnoho neví, a nehodlá se jím řídit, nicméně z jeho různých vystoupení vyplývá, že se ztotožňuje s jeho hlavními cíli.

Patří k nim podřízení doposud politicky neutrální federální byrokracie prezidentovi, což má být doprovázeno rozsáhlými čistkami ve státní správě. Sám Trump se netají plány podřídit si přinejmenším ministerstvo spravedlnosti, a tím i celou síť federálních státních zástupců. Federální stát se také má vzdát své role ve školství. K ultrakonzervativní agendě Plánu 2025 patří i útok na to, co zbývá z práva žen na potraty, a omezení práv menšin.

Útok na demokracii a mezinárodní pořádek

V obecné rovině, jak varuje řada amerických politologů, chce Trump v podstatě zaútočit na některé základní principy americké demokracie. O popírání jednoho ze základních principů demokracie, kterým je organizované předání moci po prohraných volbách, se koneckonců opírá celá jeho současná kampaň. Trump nadále bez důkazů tvrdí, že mu volby v roce 2020 byly ukradeny demokraty, a o davech, jejichž útok na Kapitol 6. ledna 2021 inicioval, dál mluví jako o vlastencích, z nichž ty, jež byli odsouzeni, hodlá omilostnit.

Na lehkou váhu nelze brát ani jeho prohlášení, že první den v úřadu hodlá být diktátorem nebo že pokud jeho podporovatelé půjdou volit, nebudou příště už k volbám muset chodit. Popřípadě sliby, že si vyřídí účty se svými kritiky a oponenty.

Leckdo sice tyto výroky zlehčuje jako nadsázku, skutečností ale je, že Trump zcela otevřeně chválí způsob, jakým okleštil demokracii v Maďarsku Viktor Orbán. Jako o chytrých mužích, kteří umějí hrát „vrcholovou hru“, mluví o diktátorech, jako jsou Vladimír Putin, Si Ťin-pching a Kim Jong Un.