Americký exprezident Donald Trump byl nyní v srpnu obžalován, že se stal v roce 2020 hlavou zločinného spiknutí s cílem zvrátit výsledek tehdejších prezidentských voleb. Vrcholem inkriminovaného snažení měla přitom být proslulá událost z 6. ledna 2021 — násilný vpád Trumpových stoupenců do sídla Kongresu USA, amerického federálního parlamentu.

Byla situace skutečně tehdy tak vážná? Pro nás, kdo si pamatujeme kavalkádu bizarních postaviček, jež 6. ledna do Kongresu pronikla, může být těžké přijmout myšlenku, že tato směsice zoufalců, bitkařů a nejrůznějších popletenců mohla něco reálně zvrátit.

A přesto z řady debat, které se vedou nyní v amerických médiích v souvislosti s Trumpovou obžalobou, vyplývá, že reálné nebezpečí opravdu existovalo.

Rozhodující ovšem nebyl konkrétní průběh vpádu — trumpovci mohli být klidně ještě divočejší. Rozhodující byl fakt nabourání probíhající schůze, a poté chování viceprezidenta Mika Pence a většiny zákonodárců.

Tumpovci nabourali v daný den ceremoniální počítání hlasů prezidentských volitelů a certifikaci volebního výsledku, kvůli které se zákonodárci sešli. Jak se v souvislosti s rokem 2020 často připomíná, volba prezidenta USA není ve skutečnosti klasická přímá ve volebních místnostech, ale nepřímá. Klasické volby, jež vždy sledujeme, jsou pouze prvním stupněm a reálně probíhají separátně v každém ze států USA. Teprve po nich vysílá každý stát na základě výsledku prezidentské volitele do Sboru volitelů, v němž se prezident formálně — v druhém stupni — volí.

Proč mají USA tak komplikovaný systém? Zčásti z tradice, ale především z principu. Spojené státy totiž ústavně zůstávají z mnoha hledisek stále spolkem států. Není to standardní unitární stát. Dvoustupňový systém volby zde relativně zvýhodňuje méně lidnaté státy, které mají nárok na více volitelů, než by odpovídalo jejich podílu na populaci celých USA. Politicky jsou tak částečně chráněné před vůlí většiny Američanů, která obývá velké městské státy, většinou spíše liberální.