Nevidíte rozdíl mezi Black Lives Matter a násilím v Kapitolu? Vysvětlím vám ho
Josef BernardZatímco útočníci na Kapitol protestovali v zájmu jednoho ze svých nejprivilegovanějších spoluobčanů, který si umanul, že i po prohraných volbách zůstane prezidentem, Black Lives Matter vzdorovalo rasovému útisku těch nejzranitelnějších.
Rozmáhá se nám tu takový nešvar. Někteří namítají na události v Kapitolu: „No a co? Vzpomeňte na tu lůzu z Black Lives Matter.“
Kde je rozdíl? Obrovský. Letní rasové nepokoje byly vyvolány nespravedlností systému k menšinám. Smrt George Floyda byla mimořádným, a, jak se ukázalo, ne neobvyklý, lapsem americké policie. Policista klečel osm minut Floydovi na krku, který ho několikrát upozorňoval, že se dusí.
Proti následným protestům policisté a národní garda tvrdě a velice organizovaně zasáhli. Aby nedošlo k mýlce, i já jsem proti rabování, které letní protesty provázelo. Přál bych si nenásilné protesty ve stylu M. L. Kinga s jeho slavným krédem „I have a dream“, které by Americe pomohly zařadit vyšší stupeň v boji proti rasismu.
Naproti tomu vtrhnutí do Kapitolu bylo vyvoláno mimořádně bohatým chlapíkem, toho času prezidentem, který před volbami tvrdil, že jestli prohraje, bude to podvodem. Ponechme stranou myšlenku, co po čtyři roky dělal, když je nyní možné volby v USA mírnix týrnix zfalšovat.
Po prohraných volbách tlačil na tajemníka Georgie, aby mu někde našel 11 780 hlasů. Pak naléhal na viceprezidenta Pence, aby neuznal výsledky voleb v Kongresu.
Později Trumpův bývalý poradce Flynn dostal nápad vyhlásit stanné právo, povolat armádu a před hlavněmi pušek volby zopakovat. Je to ten chlapík, který se prokazatelně zapletl do paktování s Rusy a Trump ho po odsouzení omilostnil.
Naprosto otřesné jsou Trumpovy výzvy k pochodu na Kapitol, které zakončil větou: „Musíte se zbavit slabochů v Kongresu.“ Těžko říct, jak si takovou větu vyložit, a chápu, že úplný zmatek v tom mohl mít například obchodník se zbraněmi v Arizoně.
No tak se tedy do Kapitolu zmatení občané vydali a dál už to všichni známe. To, že tentokrát policie a národní garda zasáhla chaoticky a vlažně, jenom prokazuje, že v USA opravdu přetrvává rozdílný přístup k delikventům v závislosti na barvě kůže i politickém přesvědčení.
Přeji Americe, aby zůstala silná, demokratická a spolupracující s Evropou. V budoucnu to všichni můžeme v tomto čím dál nestabilnějším světě potřebovat. I proto, že pětasedmdesát let po holokaustu, se ve Washingtonu může procházet pitomec s evidentní sympatií k vraždění v koncentrácích.
