Sledovat záběry na protrumpovské protestující dobývající budovu washingtonského Kapitolu bylo pro mnohé šokující. Jak je něco takového vůbec možné v „kolébce demokracie“, ptá se asi leckdo. Násilné protesty s rasovým podtextem sice máme v čerstvé paměti, v tomto případě se ale chaos a násilí odehrávalo v samotném symbolickém centru politiky Spojených států, a to je přece jen něco jiného, nebo to tak alespoň působí.

Jisté je, že ačkoli se mnoho lidí nejen ve Spojených státech upřímně těší, až na vládu Donalda Trumpa bude moci šťastně zapomenout, tak jednoduché to v žádném případě nebude. To, co se odehrálo v budově Kapitolu, totiž není jeden náhodný incident, ale projev a důsledek něčeho hlubšího.

Trumpovi se podařilo využít a vydatně přiživovat už existující a rozšířenou nedůvěru ve volební proces, nedůvěru v soudy a spravedlnost, v média. Vytvořil z tohoto základu jakési hnutí všeobecně frustrovaných, které tu zůstane i po jeho odchodu. Toto hnutí má hlubší kořeny než jen poslední prezidentské volby. Ale jeho hnacím motorem je dnes představa o ukradených volbách, o volebním podvodu, který Donalda Trumpa připravil o vítězství.

Toto přesvědčení o vlastním volebním vítězství, o které ho připravil ďábelský podvod jeho nepřátel, opakoval Trump dokonce i v projevu, kterým se obracel ke svým stoupencům v Kapitolu a vyzýval je k ukončení násilí. To je na celé věci asi to nejvíc šokující. Je to jako hasit požár rozléváním benzínu.

Představa obrovského volebního podvodu, která není ničím konkrétním podložená, a která přesto v hlavách mnoha lidí je něčím naprosto reálným, je výsledkem dlouhodobého budování paralelní reality, na němž se podíleli a podílejí někteří politici a média. V USA typicky televizní stanice Fox News, která se nakonec sama tváří v tvář skutečnému výsledku voleb musela od Trumpovy paralelní reality odvrátit.

Je něco fascinujícího sledovat na sociálních sítích nesporně vzdělané lidi, jak rozvíjejí rafinované a rozvětvené úvahy potvrzující představu obřího volebního podvodu. Racionalita není přímo úměrná vzdělání, ani schopnost pracovat systematicky s informacemi nemusí být spolehlivou ochranou před teoriemi spiknutí. Stačí určitá dávka odporu vůči stávajícímu politickému, mediálnímu, společenskému mainstreamu, nebo jen vůči jedné jeho složce, a paralelní svět vítězí.