Nejen ve Spojených státech se minulý týden připomínalo první výročí násilného vpádu stoupenců exprezidenta Trumpa do washingtonského Kapitolu, sídla Kongresu USA, tedy federálního parlamentu. Dav chtěl z Trumpova popudu narušit certifikaci výsledků voleb, která v Kongresu v daný den probíhala, a to poté, co poražený exprezident vyčerpal všechny legální možnosti, jak výsledky zpochybnit.

Po vpádu zůstala škoda za třicet milionů dolarů, četné újmy na zdraví a nakonec devět mrtvých — k pěti známým přibyly postupně čtyři sebevraždy otřesených policistů, kteří na místě zasahovali. Pohled na událost přitom rozdělil Republikánskou stranu, média a dalším propastným šrámem i celou americkou společnost — byť na nestejně velké části.

Co se v tomto ohledu za uplynulý rok změnilo? Na straně vnímání události zase ne tolik. V podání politiků Demokratické strany a mainstreamových médií jde stále o epochálně temnou záležitost a to nejhorší, co z vlády exprezidenta Trumpa vzešlo. Prezident Joe Biden, viceprezidentka Kamala Harrisová a další používají dokonce srovnání s útoky z 11. září a napadením Pearl Harboru.

Letošní novinkou se stalo pouze explicitnější připsání viny za vše proběhlé Trumpovi a jeho „pavučině lží“, jak uvedl Biden ve výročním projevu, mimochodem na něj nezvykle ostrém. Na Trumpa to zjevně zapůsobilo, neboť zrušil svou plánovanou tiskovku k výročí a neukázal se ani příznivcům, kteří ho přišli pozdravit před jeho sídlo.

Oficiálně nicméně Trump stále tvrdí, že volby 2020 „vyhrál rozdílem třídy“ — což je samozřejmě lež, a to už loni na dřeň vyvrácená. O 6. lednu přitom Trump mluví jako o důsledku oněch zfalšovaných voleb, byť odmítá, že by jeho výzvy typu „bojujte jako diví“ či „vezměte si svou zemi zpět“ k vpádu vedly — vždyť přeci stoupencům také řekl, aby si počínali „uctivě“ a „vlastenecky“. Zřejmo ale je, že mu otázky na 6. leden nejsou příjemné.

Ostatní republikánští politikové pak kolem tématu buď jen našlapují, přičemž kritizují demokraty za jeho přepolitizovávání (většina), nebo událost bagatelizují a opakují Trumpovy argumenty (výrazná menšina). Politiků, kteří by označovali účastníky vpádu za hrdiny nebo něco podobného, je i u republikánů velice málo. Ubývá ale i těch, kteří by stále hovořili o „pokusu o převrat“, „domácím terorismu“ či otevřeně obviňovali Trumpa.

Z vlivných republikánů stojí proti exprezidentovi stále ta stejná skupina, jež loni právě po 6. lednu podpořila Trumpův druhý impeachment, respektive sesazení. Ve straně nemá exprezident ani po roce žádného silného konkurenta, přičemž celých 45 procent loňských republikánských voličů pořád věří, že volby Trump vs. Biden byly zfalšované. Dalších 27 procent má pak mimochodem podle dat YouGovu za to, že byly zmanipulované částečně...

V republikánském establishmentu všichni samozřejmě vědí, jak velkou hloupost Trump hlásá, když po šedesáti zamítnutých žalobách mluví o svém ukradeném landslide victory — i prostým součtem získal Biden o sedm milionů hlasů více. Zvykem se ale stalo utíkat ke gumové argumentační figuře, že určité nesrovnalosti u voleb skutečně byly, ovšem jak velkého rozsahu, to už dnes nikdo nezjistí.

Výsledkem je, že ve vztahu k událostem z 6. ledna má aktuálně 52 procent voličů republikánů blíž k názoru, že účastníci vpádu „chránili americkou demokracii“, zatímco jen 45 procent říká, že ji ohrožovali. Zde jde oproti loňskému lednu o minimální vývoj, respektive spíš o posun k horšímu.

Výsledky vyšetřování

Co se však změnilo za uplynulý rok zásadně, je zdokumentování vlastní události. Díky nebývalému (a samozřejmě pochopitelnému) zájmu masmédií, povaze události i chuti nové administrativy věc řešit se rozeběhlo nejrobustnější vyšetřování FBI v dějinách. Svoje vyšetřování vedly samostatně i desítky médií. Díky tomu dnes nevíme v zásadě už jen dvě věci:

• kdo a proč nakladl den před 6. lednem do washingtonských kanceláří republikánů i demokratů celkem tři po domácku vyrobené výbušniny (aktivována nebyla nakonec žádná),
• zda byl s vpádem do Kongresu spojen i jinak než jen podněcováním sám prezident Trump či někdo z jeho okolí.

Jinak známe už přesně jak sled všech událostí v onen den na místě, tak profily a motivace hlavních typů účastníků.

Pokud jde o sled událostí: v kostce bylo vše jasné už od předběžného vyšetřování loni před impeachmentem; detailně jsou pak jednotlivé časy důležité zejména pro vyhodnocení Trumpovy osobní role a odpovědnosti.

Zřejmě nejpodrobněji zmapovaly konkrétní dění kolem Kapitolu v jednotlivých minutách newyorské Timesy. Již v létě publikovaly na základě svých zjištění vyčerpávající čtyřicetiminutový dokument sestříhaný ze stovek dostupných videomateriálů.

Pro základní orientaci si je záhodno uvědomit, že první trumpovci — organizovaní bitkaři z Proud Boys — dorazili před Kapitol již po jedenácté hodině dopoledne, tedy ještě před Trumpovým velkým poledním projevem. Většina davu dorazila mezi 12:30 a 13:30. První vnější zátaras byl proražen ve 12:53. Ve 13:30 až 13:58 byly překonány poslední zátarasy bránící v přístupu k budově.

Ve 14:12 pronikl do budovy první trumpista. Ve 14:14 pak začalo nahánění trumpistů s policisty v budově a krátce na to evakuace zákonodárců.

Teprve po třetí hodině začaly u Kapitolu zasahovat policejní posily vybavené pro pouliční střety a kolem čtvrté začaly postupně přebírat iniciativu. Jednotky Národní gardy dorazily ke Kapitolu až v 17:20. Jádro budovy bylo pak komplet vyklizeno v 17:40.

Celý vpád trumpistů do chráněného prostoru kolem Kapitolu tedy trval téměř pět hodin. Ve vlastní budově byli trumpisté celkem tři a půl hodiny, z čehož asi hodinu a půl v drtivé převaze nad policisty. Podrobněji je celá časová osa přiblížena zde v infoboxu.

Jde-li o motivy a profily účastníků, zde to začíná být skutečně zajímavé. Pátrání a vyjasňování běželo po celý rok a běží stále. Nějaké obvinění bylo ke konci roku 2021 sděleno celkem 725 lidem. To už je slušný vzorek, uvážíme-li, že z desetitisícového davu před budovou proniklo do vlastního Kapitolu přibližně 800 až 1200 osob.

Již z prvních zadržení mediálně nejznámějších účastníků akce loni v lednu bylo zřejmé, že jde o pestrou směsici. Teprve v průběhu roku se ale vyjasnilo, kdo co plánoval, kdo vedl dav, kdo se jen nechal strhnout a co konkrétně to u koho znamenalo.

Rozsáhlé pátrání FBI po stovkách osob z nejrůznějších videozáznamů dodalo většině útočníků i tváře. Specifikem celé události se přitom stalo, že ji mohutně dokumentovali a komentovali i sami účastníci na sociálních sítích.

Profily účastníků

Dnes víme, že společným motivem všech účastníků protestu, který předcházel samotnému vpádu, bylo demonstrovat, že mnoho lidí stojí za Donaldem Trumpem a za jeho lží o ukradených volbách. Byly tu ale skupiny, které již od počátku plánovaly narušit certifikaci přímo v Kapitolu, a to přímou akcí. A byly tu skupiny, kterým šlo o narušení certifikace také, ale přímou akci neplánovaly, pouze se k vpádu spontánně připojily — v různých fázích.

Zajímavé je, že oficiální organizátoři celého protestu odmítají dnes odpovědnost za akci od okamžiku, kdy po dvanácté Trump v projevu vyzval k pochodu na Kapitol. Jak uvedl pro NBC jeden z organizátorů Dustin Stockton: „Pro přesun ke Kapitolu nebylo nic připraveno a do vedení se tu dostali lidé, kteří by vůbec nic vést neměli.“

Připomeňme, že původního protestu před Bílým domem se ve 12:00 účastnilo přibližně pětadvacet tisíc lidí, před Kapitol jich dorazilo celkově deset tisíc a dovnitř vniklo něco kolem tisícovky.

Kdo tedy vedl dav dovnitř a kdo následoval? Pro seznámení se s výsledky vyšetřování je možno hovořit o celkem šesti typech účastníků:

1) Proud Boys a Oath Keepers

Veskrze všichni posléze obvinění účastníci vpádu při výsleších uváděli, že konali na výzvu prezidenta. To, zda někdo z Trumpova okolí či dokonce prezident sám počítal i přímo s vpádem na zasedání Kongresu, vyšetřuje teď zvláštní sněmovní komise. Zatím nic takového doloženo není. Jsou však doloženy aktivity organizovaných skupin, které s pokusem o vpád na zasedání skutečně počítaly, připravovaly se na něj a před Kapitolem se pak snažily příslušně usměrnit dav — což se jim z části podařilo i dík polednímu prezidentovu projevu.

První z těchto skupin byli tzv. Proud Boys. Jedná se o skupinu vyznavačů silné ruky a chlapáctví, spolek oficiálně hlásající ohrožení kultury bílého muže a potřebu se mu aktivně, a třeba i násilím, bránit. V praxi Proud Boys organizují vlastní demonstrace a napadají akce, jež organizuje někdo s progresivní agendou. Jsou skalní stoupenci Donalda Trumpa, jehož vnímají jako svého vůdce, a také známí bitkaři.

Právě Proud Boys byli 6. ledna u Kapitolu jako první, a to už před polednem. Právě oni — konkrétně Ethan Nordean a Joe Biggs — přivedli k budově první část davu. Proud Boy Shawn Price byl dále první, kdo prorazil policejní zátaras. Proud Boy Dominic Pezzola vysklil na budově první okno. Před Kapitolem postupovali Proud Boys koordinovaně, hecovali dav z megafonů a domlouvali se vysílačkami.

Útok na Kapitol dále plánovala i další protrumpovská skupina, totiž Oath Keepers. Obecně jsou Oath Keepers polovojenskou bojůvkou, která se vymezuje proti silné centrální vládě. Prakticky jde o spolek převážně bývalých vojáků, policistů a obdivovatelů těchto profesí, který se rád ukazuje se zbraněmi a šíří nejrůznější konspirační teorie, v nichž je hlavním zloduchem zpravidla vždycky washingtonský establishment.

Oath Keepers dorazili před kapitol v maskáčích, helmách a s taktickými vestami (Proud Boys připomínali vzhledem spíš pracovníky ochranky či řidiče kamionů). Davem postupovali disciplinovaně v malých skupinkách a proráželi cestu ostatním.

Obě tyto skupiny a s nimi několik dalších podobných se už předem plánovaly dostat do vnitřních prostor Kapitolu k zákonodárcům. V tom jim zabránila včasná evakuace. Není stoprocentně vyjasněno, co chtěli se zákonodárci dělat, kdyby je dopadli. Dle četných náznaků z výpovědí by je však nejspíše zajali a vydírali — v drtivé většině s sebou neměli střelné zbraně, jen různé obušky, nože a spreje. Na druhou stranu skandovali i hesla jako „Smrt zrádcům“ či „Pence pověsit“.

2) Vyznavači Qanon a dalších konspiračních teorií

Jestliže Proud Boys a Oath Keepers útok na Kapitol vedli, hned za nimi následovali zapálení vyznavači Qanon a dalších konspiračních teorií — lidé, kteří uvěřili, že Bidenovo vítězství je součástí nějakého velkého nekalého plánu temných sil a Trump je naopak spasitelem. Vyznavači Qanon si počínali při vpádu do budovy vůbec nejagresivněji, tedy společně s Proud Boys. Často též nejvíce křičeli a při svém svatém zápalu nešetřili ani policisty.

Ovšem zatímco Proud Boys a Oath Keepers byli na dav a určitou podobu konfrontace připraveni a do jisté míry i cvičeni, konspirátoři většinou nikoliv. Nejznámějším představitelem této skupiny se stal tzv. Qanon šaman Jacob Chansley v kožešině a rohaté helmě, který byl již odsouzen na 41 měsíců do vězení. Patřili k ní ale i Ashli Babbittová zastřelená členem ochranky nebo Rosanne Boylandová, která ztratila v tlačenici před vchodem do Kapitolu vědomí, a dav výtržníků ji pak ušlapal.

Od vyznavačů Qanon a dalších konspiračních teorií hrozilo zákonodárcům asi největší reálné nebezpečí. S mnohými z nich se jednoduše nedalo domluvit.

3) Řadoví trumpisté

Na místě byly i některé známé figury protrumpovského tábora, které nepatřily k extremistickým skupinám ani ke Qanon, a přesto hecovaly dav k akci rovněž. Typickým případem budiž bavič a kvazinovinář Alex Jones. Drtivá většina z účastníků vpádu se ale nechala prostě unést situací.

Jak popsal FBI Joshua Black: „Dav začal bláznit a já se stal součástí tlupy. Prorazili jsme bránu a chtěli do budovy (…) Cítil jsem se jako mstitel, jako kdyby mě vedl sám Duch svatý do síně Senátu. A tak jsem rozbil sklo, ale pak si říkám: ,Ne, takto se nemůžu chovat, to nejsme my‘.“

Na záběrech z budovy jsou tito lidé často v zadních částech skupin valících se chodbami, později statičtí, rozhlížející se, případně vyjednávají s přítomnými policisty. Právě na ně se potom zaměřují serióznější prorepublíkánská média, když mluví o tom, že prodemokratická média věc démonizují, přičemž šlo o protest normálních Američanů.

Právě na tuto skupinu se odkazuje i exprezident Trump, jako by v kapitolu už žádné další skupiny nebyly.

4) Šprýmaři

Jistá část demonstrantů byli rovněž přesvědčení stoupenci Donalda Trumpa, uvnitř Kapitolu se ale především bavili. Někteří z nich se jali ihned po proniknutí do budovy oslavovat, fotili se v různých směšných pózách u soch či obrazů, připíjeli si sektem nebo kouřili. Jiní začali probíhat opuštěné kanceláře a odtud odnášet různé „suvenýry“.

Zvláště slavnou se stala fotografie Adama Johnsona, jak z Kapitolu odnáší pultík předsedkyně Sněmovny Pelosiové. Podobně častou je pak momentka s telefonujícím Richardem Barnettem rozvaleným u Pelosiové v kanceláři. James Bonet si zase v kuloárech demokratů triumfálně ubalil joint a na internet streamoval, jak jej kouří.

Těžko říci, zda měli příslušníci této skupiny vůbec ambici provádět nějaký převrat nebo zda chtěli zákonodárce nějak reálně ohrozit. Akci si na každý pád velmi užili.

5) Duševně slabší jedinci a podivné existence

Někteří z účastníků působí ze zveřejněných profilů více jako oběti než pachatelé celé události. Například třicetiletý Eric Munchel — muž, který je na jedné ze slavných fotografií zvěčněn s připravenou sadou plastových pout — dorazil na protest spolu s postarší maminkou, která ho doprovázela i celou dobu vevnitř. V pozdějším vyjádření pro média se Munchel pak přirovnal k americkým Otcům zakladatelům a uvedl, že byl připraven i bojovat.

William Watson — muž s hustým plnovousem, který byl na jiném známém snímku po určitou dobu omylem ztotožněn s americkým neonacistou Jasonem Tankersleyem — zase vnikl do Kapitolu vyzbrojen palcátem a nožem, s nikým však nebojoval a spíš jen udiveně koukal.

Aaron Mostofsky dorazil v kožešinách a s holí v sebestylizaci do starozákonního proroka. Nicholas Rodean zas po celou dobu v Kapitolu nesl na krku kartičku se svým jménem.

Za krále pošuků při vpádu je obecně považován již zmiňovaný Qanon šaman Jacob Chansley, který už je aktuálně ve vězení, byť mu soud umožnil na žádost matky speciální režim včetně diety z biopotravin. Qanon šamanovi ale těsně sekunduje Jenna Ryanová.

Tato padesátiletá realiťačka z Texasu přilétla na protest do Washingtonu soukromým letadlem a celou akci živě komentovala na sociálních sítích. Doslova legendárními se staly její statusy typu „Life or death, it doesn't matter. Here we go“ následované nářky po zásahu pepřovým sprejem.

Ještě loni na podzim se Ryanová na sítích chlubila, že do vězení určitě nepůjde, protože je „blond, bílá a bohatá.“ A když jí dal soud v listopadu sazbu šedesát dní, prohlásila, že vězení pojme jako detox, shodí patnáct kilo a bude cvičit jógu.

6) „Turisté“

Poslední typovou skupinu trumpovců, kteří 6. ledna vnikli do Kapitolu, tvořili lidé, kteří se výrazněji ani nezapojovali do potyček s policií, ani se zprvu nesnažili do budovy dostat. Když se však cesta uvolnila, využili příležitost a šli se prostě podívat.

Na záběrech z kamer jsou k vidění zejména později odpoledne, jak procházejí sídlo Kongresu. Na vlastních selfie a dalších fotografiích pak obvykle pózují u nějaké sochy, obrazu či v jednací síni.

Do budovy se takto dostali důchodci, manželské páry, občas i celé rodiny. Při příjezdu Národní gardy pak Kapitol disciplinovaně opustili. Dá se předpokládat, že pokud by první vlny trumpovců zajaly v Kongresu nějaké zákonodárce či rozpoutaly například přestřelky, lidé z této skupiny by do budovy nešli.

Převrat, výtržnost nebo terorismus?

O co tedy se vlastně 6. ledna jednalo? O pokus o převrat? O terorismus? O výtržnost menšiny či jen o protest, který se zvrhl? Zatím nejpřesnější klasifikací se zdá být divoký protest kombinovaný s násilnou přímou akcí a dílčími prvky terorismu. Konečnou odpověď snad přinese vyšetřování role Bílého domu, na němž pracuje od léta sněmovní komise. Kvůli blokaci její práce většinou republikánů postupuje pomalu. Výsledky nicméně slibuje zveřejnit do podzimu letošního roku.

Pokud se ukáže, že Trump a jeho blízký kruh chtěli jen podnítit demonstraci síly, bude výklad události jiný, než jestli se potvrdí, že si přáli a třeba i nějak spoluorganizovali násilné narušení certifikace, respektive narušení předání moci. Veskrze všichni účastnici byli na každý pád přesvědčeni, že dělají správnou věc a demokracii ve skutečnosti brání — nebo to tak alespoň tvrdí.

Někteří z účastníků vpádu provolávají na záznamech i slogany typu „Země je naše“, „Revoluce“ či „Toto je válka.“ Připodobňují se k Američanům, kteří v 18. století svrhli britskou nadvládu, či k dalším velikánům historie USA, kteří se postavili moci za spravedlivou věc.

Faktem však je, že ke skutečnému převratu 6. ledna dojít nemohlo. Kongres by volební výsledky potvrdil tak jako tak, pouze později. Ke skutečnému převratu by byla zapotřebí nejméně podpora ozbrojených sil, přičemž účastníci vpádu neměli až na úplné výjimky ani střelné zbraně.

Trump mohl maximálně po nějakém vyhrocení vyhlásit výjimečný stav a získat nějaký čas navíc na zpochybňování výsledků voleb. Po 6. lednu mu nicméně vypověděl poslušnost i vlastní kabinet — nepřímo, ale uvěřitelně je dnes doloženo, že ministři financí a zahraničí Steven Mnuchin a Mike Pompeo byli ochotni zkusit v takovém případě prezidenta odstavit podle pětadvacátého dodatku, tedy jako duševně indisponovaného.

Něco jiného je otázka prvků terorismu, protože kdyby se agresivní část davu dostala k zákonodárcům, byla by schopna jim ublížit nebo je zajmout a vydírat ostatní. Někteří skandovali, že je záhodno pověsit i Mika Pence a před Kapitolem byla vztyčena šibenice. Jak přitom ukázaly už videozáznamy z bezpečnostních kamer prezentované během procesu nad Trumpovým druhým impeachmentem, v několika případech byl dav od politiků jen kousek.

Přímo vpád může také za nejméně tři z celkových devíti mrtvých. Zraněných bylo jen policistů sto padesát.

Odsouzeno bylo za uplynulý rok celkem padesát lidí z více než 725 obviněných. Za nenásilné prohřešky jako vniknutí do budovy a neuposlechnutí výzvy policie padaly doposud tresty ve výši několika měsíců vězení, pokuty nebo veřejné práce. Za násilné prohřešky (cca pětina z dosavadních obvinění) šlo o dva až tři roky.

Nejvyšší trest — pět let — dostal zatím padesátník Robert Palmer, který na videozáznamech háže na policisty hasící přístroj, a pak je tluče z davu dlouhou tyčí a dřevěnou latí. Proud Boys a Oath Keepers budou však terpve souzeni, a to nejspíše na konci ledna. Obviněni jsou mimojiné ze zločinného spolčení.

Média během vyšetřování identifikovala mezi obviněnými a hledanými celkem devětatřicet policistů mimo službu. NPR přitom spočítalo, že přibližně pětina obviněných sloužila v armádě. Průměr v americké společnosti je sedm procent…

Zatím se nicméně zdá být nejnebezpečnějším aspektem všeho popisovaného skutečnost, že Trumpa v očích voličů republikánů událost nediskvalifikovala; že se příslušným lžím stále tolik věří a že má Trump nad stranou stále takovou moc. Uvidíme, co ještě změní procesy s vůdci davu a výsledky zmiňovaného sněmovního vyšetřování. To už se totiž zaměřuje i přímo na Trumpovu osobu.