Nejen ve Spojených státech se minulý týden připomínalo první výročí násilného vpádu stoupenců exprezidenta Trumpa do washingtonského Kapitolu, sídla Kongresu USA, tedy federálního parlamentu. Dav chtěl z Trumpova popudu narušit certifikaci výsledků voleb, která v Kongresu v daný den probíhala, a to poté, co poražený exprezident vyčerpal všechny legální možnosti, jak výsledky zpochybnit.

Po vpádu zůstala škoda za třicet milionů dolarů, četné újmy na zdraví a nakonec devět mrtvých — k pěti známým přibyly postupně čtyři sebevraždy otřesených policistů, kteří na místě zasahovali. Pohled na událost přitom rozdělil Republikánskou stranu, média a dalším propastným šrámem i celou americkou společnost — byť na nestejně velké části.

Co se v tomto ohledu za uplynulý rok změnilo? Na straně vnímání události zase ne tolik. V podání politiků Demokratické strany a mainstreamových médií jde stále o epochálně temnou záležitost a to nejhorší, co z vlády exprezidenta Trumpa vzešlo. Prezident Joe Biden, viceprezidentka Kamala Harrisová a další používají dokonce srovnání s útoky z 11. září a napadením Pearl Harboru.

Letošní novinkou se stalo pouze explicitnější připsání viny za vše proběhlé Trumpovi a jeho „pavučině lží“, jak uvedl Biden ve výročním projevu, mimochodem na něj nezvykle ostrém. Na Trumpa to zjevně zapůsobilo, neboť zrušil svou plánovanou tiskovku k výročí a neukázal se ani příznivcům, kteří ho přišli pozdravit před jeho sídlo.

Oficiálně nicméně Trump stále tvrdí, že volby 2020 „vyhrál rozdílem třídy“ — což je samozřejmě lež, a to už loni na dřeň vyvrácená. O 6. lednu přitom Trump mluví jako o důsledku oněch zfalšovaných voleb, byť odmítá, že by jeho výzvy typu „bojujte jako diví“ či „vezměte si svou zemi zpět“ k vpádu vedly — vždyť přeci stoupencům také řekl, aby si počínali „uctivě“ a „vlastenecky“. Zřejmo ale je, že mu otázky na 6. leden nejsou příjemné.

Ostatní republikánští politikové pak kolem tématu buď jen našlapují, přičemž kritizují demokraty za jeho přepolitizovávání (většina), nebo událost bagatelizují a opakují Trumpovy argumenty (výrazná menšina). Politiků, kteří by označovali účastníky vpádu za hrdiny nebo něco podobného, je i u republikánů velice málo. Ubývá ale i těch, kteří by stále hovořili o „pokusu o převrat“, „domácím terorismu“ či otevřeně obviňovali Trumpa.

Z vlivných republikánů stojí proti exprezidentovi stále ta stejná skupina, jež loni právě po 6. lednu podpořila Trumpův druhý impeachment, respektive sesazení. Ve straně nemá exprezident ani po roce žádného silného konkurenta, přičemž celých 45 procent loňských republikánských voličů pořád věří, že volby Trump vs. Biden byly zfalšované. Dalších 27 procent má pak mimochodem podle dat YouGovu za to, že byly zmanipulované částečně...

V republikánském establishmentu všichni samozřejmě vědí, jak velkou hloupost Trump hlásá, když po šedesáti zamítnutých žalobách mluví o svém ukradeném landslide victory — i prostým součtem získal Biden o sedm milionů hlasů více. Zvykem se ale stalo utíkat ke gumové argumentační figuře, že určité nesrovnalosti u voleb skutečně byly, ovšem jak velkého rozsahu, to už dnes nikdo nezjistí.

Výsledkem je, že ve vztahu k událostem z 6. ledna má aktuálně 52 procent voličů republikánů blíž k názoru, že účastníci vpádu „chránili americkou demokracii“, zatímco jen 45 procent říká, že ji ohrožovali. Zde jde oproti loňskému lednu o minimální vývoj, respektive spíš o posun k horšímu.

Výsledky vyšetřování

Co se však změnilo za uplynulý rok zásadně, je zdokumentování vlastní události. Díky nebývalému (a samozřejmě pochopitelnému) zájmu masmédií, povaze události i chuti nové administrativy věc řešit se rozeběhlo nejrobustnější vyšetřování FBI v dějinách. Svoje vyšetřování vedly samostatně i desítky médií. Díky tomu dnes nevíme v zásadě už jen dvě věci:

• kdo a proč nakladl den před 6. lednem do washingtonských kanceláří republikánů i demokratů celkem tři po domácku vyrobené výbušniny (aktivována nebyla nakonec žádná),
• zda byl s vpádem do Kongresu spojen i jinak než jen podněcováním sám prezident Trump či někdo z jeho okolí.

Jinak známe už přesně jak sled všech událostí v onen den na místě, tak profily a motivace hlavních typů účastníků.

Pokud jde o sled událostí: v kostce bylo vše jasné už od předběžného vyšetřování loni před impeachmentem; detailně jsou pak jednotlivé časy důležité zejména pro vyhodnocení Trumpovy osobní role a odpovědnosti.

Zřejmě nejpodrobněji zmapovaly konkrétní dění kolem Kapitolu v jednotlivých minutách newyorské Timesy. Již v létě publikovaly na základě svých zjištění vyčerpávající čtyřicetiminutový dokument sestříhaný ze stovek dostupných videomateriálů.

Pro základní orientaci si je záhodno uvědomit, že první trumpovci — organizovaní bitkaři z Proud Boys — dorazili před Kapitol již po jedenácté hodině dopoledne, tedy ještě před Trumpovým velkým poledním projevem. Většina davu dorazila mezi 12:30 a 13:30. První vnější zátaras byl proražen ve 12:53. Ve 13:30 až 13:58 byly překonány poslední zátarasy bránící v přístupu k budově.

Ve 14:12 pronikl do budovy první trumpista. Ve 14:14 pak začalo nahánění trumpistů s policisty v budově a krátce na to evakuace zákonodárců.

Teprve po třetí hodině začaly u Kapitolu zasahovat policejní posily vybavené pro pouliční střety a kolem čtvrté začaly postupně přebírat iniciativu. Jednotky Národní gardy dorazily ke Kapitolu až v 17:20. Jádro budovy bylo pak komplet vyklizeno v 17:40.

Celý vpád trumpistů do chráněného prostoru kolem Kapitolu tedy trval téměř pět hodin. Ve vlastní budově byli trumpisté celkem tři a půl hodiny, z čehož asi hodinu a půl v drtivé převaze nad policisty. Podrobněji je celá časová osa přiblížena zde v infoboxu.

Jde-li o motivy a profily účastníků, zde to začíná být skutečně zajímavé. Pátrání a vyjasňování běželo po celý rok a běží stále. Nějaké obvinění bylo ke konci roku 2021 sděleno celkem 725 lidem. To už je slušný vzorek, uvážíme-li, že z desetitisícového davu před budovou proniklo do vlastního Kapitolu přibližně 800 až 1200 osob.

Již z prvních zadržení mediálně nejznámějších účastníků akce loni v lednu bylo zřejmé, že jde o pestrou směsici. Teprve v průběhu roku se ale vyjasnilo, kdo co plánoval, kdo vedl dav, kdo se jen nechal strhnout a co konkrétně to u koho znamenalo.

Rozsáhlé pátrání FBI po stovkách osob z nejrůznějších videozáznamů dodalo většině útočníků i tváře. Specifikem celé události se přitom stalo, že ji mohutně dokumentovali a komentovali i sami účastníci na sociálních sítích.