Čtyři dny po letošních prezidentských volbách v USA jsme zde vydali přehledovou analýzu trumpovských žalob a stížnosti na jejich regulérnost. Napsána byla opatrně a měla otevřený závěr — v klíčových swing states se totiž výsledky Tumpa a Bidena skutečně podobaly a americký volební systém má objektivně problémy. Trump navíc nezpochybňoval jen regulérnost voleb klasicky, tedy poukazy na různé nesrovnalosti a neférovosti; označoval je rovnou za „nejzmanipulovanější v americké historii“. Odvolával se přitom na „hory důkazů“ a doklady „statisíců ilegálních hlasů“, jež měli evidovat „jeho vyšetřovatelé“.

Nyní takřka po měsíci je věc stále ještě v běhu — ovšem spíše už jen formálně. Probíhají odvolání, trumpovci vzývají Nejvyšší soud. Reálné šance na zvrácení voleb justiční cestou jsou však už minimální. Důvodem je tu naprostá důkazní nouze. A propastný rozdíl mezi tím, co trumpovci tvrdí a co pak předkládají u soudů.

Stále padají mimořádně vážná obvinění — o statisícových balících ukradených hlasů, o podvodném sofwaru v hlasovacích terminálech, o vyhánění republikánských pozorovatelů ze sčítáren či o hlasování tisíců mrtvých. Právě u soudů se ale vyjevuje, že daná tvrzení nejsou podložena buď vůbec ničím, respektive pouze nepravdivými materiály šířenými po internetu, anebo jenom podezřením na tu či onu nesrovnalost, ovšem bez důkazu, že nezanedbatelně ovlivnila výsledek.

Vzato konkrétně: z pětatřiceti žalob a soudních podání v rozhodujících swing states uznaly proinstanšní soudy jako důvodnou pouze jednu žalobu, a to naprosto titěrnou — v Pensylvánii soud uznal, že tamní státní tajemnice neměla právo prodlužovat lhůtu, do níž může ten, jenž udělal nějakou formální chybu při vyplňování hlasovacího lístku, hlasovat po vyrozumění opravně.

Jinak bylo trumpovcům ve swing states do 4. prosince patnáct žalob odmítnuto jako nepodložených. Devět dalších stáhli pak sami.

Deset zbývajících podání se do řečeného data sice ještě nerozhodlo, ale ke zvrácení voleb by se již muselo vyjevit to, o čem Trump píše neustále na sociální sítě — nějaký vzorec mohutné protiprávní manipulace s volebními lístky, nějaký důkaz falšování a podvodu, který se týká alespoň desítek tisíc hlasů, a to v několika státech současně. Nic takového identifikováno nebylo.

Audit a přepočet v Georgii, kde Biden vyhrál o dvanáct tisíc, odhalil sice šest tisíc chybně nezapočtených hlasů, jejich mírně větší část byla však pro Bidena. Také přepočet ve Wisconsinu přinesl v posledku o pár hlasů více Bidenovi.

Celá snaha Trumpa a jeho spojenců prokázat zfalšovanost voleb, a tím zvrátit jejich výsledek u soudů, se tedy dá už dnes celkem bezpečně prohlásit za jednu velkou blamáž. Ne proto, že je neúspěšně zpochybnili a že se domáhali svého u soudů — proto, že od začátku mluvili o kolosálních podvodech, statisících ilegálních hlasů a především o vlastním vítězství, ale ve skutečnosti u soudů poukazovali jen na domnělé nezákonnosti a nesrovnalosti daleko menšího významu, aniž by měli důkaz, že výsledek opravdu ovlivnily.

Po měsíci ohlašování jednoho podvodu za druhým je reálně na stole:

• několik skutečně nastalých dílčích případů dvojích standardů a chyb jednotlivců, ale bez dokladu, že způsobily něco, co nebylo obratem odhaleno a napraveno,
• několik skutečně existujících problémů v praxi fungování voleb v USA, které jsou potenciálně zneužitelné, ovšem bez důkazu, že byl nějaký z nich letos opravdu zneužit,
• několik svědků hovořících o podezřeních na nezákonnou manipulaci s hlasy, z nichž žádná se ale neprokázala,
• desítky výpovědí z druhé ruky o nezákonné manipulaci s hlasy, z nichž žádná se ale neprokázala,
• tuny materiálů kolující po internetu naznačujících ten nebo onen podvod či významnou nesrovnalost, přičemž všechny se zatím ukázaly jako nepravdivé, zavádějící či ukazující chyby, které byly napraveny.

Skutečnost, tedy že nebyl nalezen žádný důkaz volebního podvodu, potvrdil konečně 2. prosince i William Barr — Trumpův vždy jinak zcela loajální ministr spravedlnosti, který po volbách nařídil federální vyšetřování.

Politicky se ovšem mají věci jinak. Části populace se narativ o ukradených volbách skutečně zažral pod kůži. V každé diskuzi na internetu se hned objeví skupina, která tvrdí, že volby byly zfalšované. Ukazuje se, že mnoha Američanům stačí jako důkaz podvodu i pouhý poukaz na nesrovnalost či svědectví o podezření, když jsou patřičně podány.

Oněch několik prokázaných potenciálně zneužitelných omylů či případů problematické praxe se za každodenní masáže a v doprovodu nejrůznějších bludů z internetu, rozšiřovaných dále z nejvyšších míst Trumpem a jeho okolím, mění v doklady kolosální konspirace.

Podle šetření Monmouth University z půle listopadu je až 77 procent Trumpových voličů — tedy přibližně 54 milionů lidí — přesvědčeno, že Biden vyhrál jen díky „podvodům“. A podle průzkumu Reuters/Ipsos ze stejné doby je 52 procent republikánů přesvědčeno, že právoplatným vítězem proběhlých voleb je Trump.

Biden přitom vyhrál o sedm milionů hlasů a těsně získal celkem šest swing states. Kdo tedy věří ve zmanipulovanost voleb, věří pravděpodobně i ve skutečně obří spiknutí.

Bylo by chybou téma letošních trumpovských žalob na volby uzavřít pouhým konstatováním skutečnosti — už třeba jen proto, že jde o lákavou inspiraci: kdejaký politik si může nyní počínat u voleb stejně. A také kvůli naší vlastní české debatě — těžko říct, zda se objevila v západním světě za poslední dekádu větší, a zároveň tak moc prázdná bublina.

Zde tedy souhrn jednotlivých skutečných stížností u soudů i daleko většího počtu obvinění, „důkazů“ a argumentů z veřejné debaty, s nimiž nestálo trumpovcům nakonec za to před soudy byť jen předstoupit — třebaže s nimi dokázali miliony Američanů obalamutit.

„Podvody“ v korespondenční volbě

Celkově vzato jsou trumpovské stížnosti a obvinění v zásadě dvojího druhu: jednak na jednotlivé konkrétní typy podezřelých jevů a konkrétní případy a jednak na celý korespondenční způsob hlasování — letos kvůli koronaviru mimořádně využívaného. Působí přitom souběžně, a tak jedna dvě procedurální nesrovnalosti dokáží očernit celé hlasování.

Donald Trump sám si ostatně připravoval pro své povolební tažení dlouho půdu. Již řadu měsíců před volbami vyhlašoval, že letošní hlasování bude už kvůli samotné korespondenční volbě nejen plné problematických aspektů, ale právě i podvodů. Už 26. května například prorokoval, že bude docházet k „vykrádání poštovních schránek“, „tištění falešných lístků“ či „padělání podpisů“. „Šance, že tyto volby proběhnou bez podvodů, je NULOVÁ,“ napsal tehdy na Twitteru v dalších měsících tezi soustavně opakoval.

Jako odpověď na žádost o podklady pro svá tvrzení okazoval často na různé zprávy o nalezených předtištěných hlasech a další materiály šířící se po internetu — například na fotku údajných krabic s hlasy, jež pro něj měly přijít předčasně od vojáků, ale probidenovští pošťáci je vyhodily. Záhy se ukázalo, že jde ve skutečnosti o snímek z roku 2018, kdy dal jeden arizonský pošťák výpověď a roznášku, jíž měl na ten den připravenou, vyhodil na silnici. Dodnes se kauza řeší u soudů, s volbami ale nemá nic společného.

Podobně to dopadlo i později s další virálně rozšířenou fotkou s obálkami s údajnými hlasy pro Trumpa rozházenými v hlíně. Bližší zkoumání ukázalo, že jde o dosud neotevřené obálky obsahující prázdné hlasovací lístky. Zřejmě je vybrali lidem ze schránek nějací výrostci.

Pro ty, kdo sledovali letošní volební kampaň soustavně, nebylo tedy Trumpovo zpochybnění výsledku hned po dni přímé volby žádným překvapením — prezident odmítal v podstatě celou kampaň slíbit, že výsledek voleb uzná; odmítl to i na přímé vyzvání v předvolební debatě.

Jasné nebylo pouze to, přes který konkrétní aspekt voleb Trump útok na regulérnost nakonec povede. Zde přitom dokázal prezident překvapit — zpochybnil totiž takřka vše, co se na letošní volbě napadnout dalo, a to včetně těch nejzákladnějších věcí. Například skutečnosti, že korespondenčně odevzdané hlasy se někde přičítají až po volební noci:

„Hluboko do noci jsem ve všech těchto státech (míněny klíčové swing states) vedl s ohromným náskokem. A teď najednou tento náskok s přibývajícími dny zázračně mizí (…) Pokud se sečtou jen legální hlasy, jsem jasný vítěz. Zastavte sčítání!,“ napsal Trump na Twitter už v prvních dnech po volbách.

Prezident a jeho lidé začali v těchto souvislostech používat hned 3. listopadu používat termín „illegal votes“, tedy hlasy odevzdané v rozporu se zákonem. Trump využil toho, že některé státy přijímaly korespondenční hlasy ještě i několik dní po dni přímé volby, pokud byly odeslány před volbami. Snažil se přitom vyvolat dojem, že rozhodující hlasy připočítávané po volební noci jsou padělky či jinak falešné, nebo že byly odevzdány nějak pokoutně dodatečně, aby se zvrátilo jeho vítezství.

Představa o tom, co se ve sčítárnách po volební noci děje, se tak mnohým rozmlžila. Proto to zdánlivě nepochopitelné skandování „Stop the count (ukončete sčítání hlasů)!“ Trumpových stoupenců.

Bez soustavné masáže z prezidentova Twitteru a od jeho lidí by přitom stačila minuta dvě, aby člověk pochopil, v čem „záhada“ hlasů postupně připočítávaných Bidenovi spočívá — v některých státech se jednoduše začínaly sčítat korespondenční hlasy dle tamních pravidel až po hlasech z přímé volby. A demokraté svoje voliče ke korespondenční volbě povzbuzovali (zejména kvůli koronavirovému riziku), zatímco trumpovci odrazovali („bude to podvod“). Trump tak logicky po součtu pouze z přímé volby vedl. Teprve později, po připočtení korespondenční části, se začala situace obracet.

Korespondenčně odevzdané hlasy jsou také v USA obecně důkladněji kontrolovány. A v některých státech byly dány předem hodiny, kdy mají sčítači přerušit práci kvůli odpočinku. Několik států mělo navíc již zmíněné posunuté lhůty, do kterých budou uznány poštovní hlasy, pokud budou odeslány nejpozději 3. listopadu. Tím vším se celý proces vyhodnocování výsledků letos natáhl.

De jure se Trump, respektive jeho kampaň a stoupenci, pokusil hned v několika státech prosadit zneplatnění hlasů jak došlých po 3. listopadu, tak doručených poštou celkově. Velice záhy se ovšem ukázalo, že obecná kritika celé korespondenční volby je z právního hlediska neudržitelná.

Korespondenční volba má svoje jasná dopředu daná pravidla a ta byla dodržena. Trumpovi právníci se proto v žalobách zaměřili daleko více na jiné, dílčí aspekty. Nálepkování všech hlasů sečtených po 3. listopadu, případně vůbec všech hlasů doručených poštou, jako ilegálních se používá stále, ovšem už jen jako politické zvolání.

Skokové nárůsty hlasů

Jak už rozebráno částečně v povolební analýze, velký díl obvinění a „důkazů“ pro ně vyprodukovala logika sociálních sítí — někdo zpravidla poukázal na určitou nesrovnalost a jeho post se bleskurychle rozšířil, často šlo přitom o špatnou interpretaci dat či omyl, jenž byl hned vysvětlen, ale šíření už zastavit nešlo.

Typickým případem zde budiž tweet politického konzultanta pracujícího pro republikány Matta Mackowiaka z 4. listopadu, který rozeslal do světa po sobě jdoucí snímky s výsledky z michiganském okrsku Shiawassee. Z časové řady je zřejmé, že Budenovi přibylo při sčítání v jednom okamžiku 138 tisíc hlasů. V realitě se jednalo o překlep vzniklý při zadávání dat do systému. Odpovědnou osobou byl krátce poté zachycen a opraven. Zprávu si ale mezitím přečetly tisíce jiných lidí a začaly ji šířit dále. Mackowiak svůj tweet nakonec smazal a omluvil se za ukvapenost. Sdělení ovšem už žilo vlastním životem.

Podobně se v prvních dnech po volbách činily americké obdoby Parlamentních listů. Beitbart News kupříkladu rozšířil zprávu, že v georgiském okrsku Fulton byly Bidenovi připsány navíc neprávem tři tisíce hlasů, což sčítači později svedli prý na „chybu“. Ve skutečnosti se ovšem tato chyba týkala 342 hlasů a ve špatně zaevidovaném balíku byly jak hlasy pro Bidenta, tak pro Trumpa.

Před soudy se s obviněním z „podezřele skokových nárůstů“ dostala kauza z Detroitu. Sám šéf Trumpova právního týmu a bývalý newyorský starosta Rudy Giuliani na tiskovce rozhlásil, že ve sčítárnách v největším michiganském městě se ráno po volbách objevilo „záhadně“ 100 tisíc nových hlasů. Jeden pracovník volebního dohledu měl přitom dle Giulianiho zaznamenat dvě dodávky určené pro rozvoz jídla, které do sčítárny dorazily krátce před tím, ale žádné jídlo prý nepřivezly.

Soud 13. listopadu podání odmítl s tím, že nic neprokazuje, že by se uvedená událost stala. Trumpovci zde podložili svou kauzu právě jen uvedenou domněnkou.

Čachry ve sčítárnách na videu

Podobně virálně jako zprávy o skokových nárůstech hlasů se šířily také videonahrávky, jež mají zachycovat podvody bezprostředně. Takřka vždy se mělo jednat o nezákonnou manipulaci z hlasy, respektive jejich falšování. U všech doposud hojně rozšířených videí bylo přitom prokázáno, že ve skutečnosti zachycují něco jiného.

První z příslušných hitů internetu pochází z Delaware, kde bezpečnostní kamera zachytila pracovnici volební komise, jak vyplňuje nový volební lístek místo starého. Při prošetřování se ukázalo, že původní lístek byl poškozený a sčítací stroj jej nedokázal přečíst. Pracovnice jej proto přepsala, ovšem věrně.

Další původně virální video s „podvody“ mělo zachycovat tajné odvážení hlasů pro Donalda Trumpa v noci z detroitské sčítárny. Na sociálních sítích jej sdílel mimojiné i Trumpův syn Eric. Na nahrávce je ve skutečnosti zachycen fotograf, který si nakládá do dodávky svoje vybavení.

Na třetím hojně sdíleném videu měl být zachycen komisař, jak vyhazuje „nevhodný“ volební lístek do koše. Dotyčný ale ve skutečnosti vyhodil jen soupis instrukcí, jak při sčítání postupovat. A podobně. K soudu se žádné z videí nedostalo. Někteří Trumpovi stoupenci je ale dosud šíří jako autentické důkazy podovodů.

Hlasy od neexistujících a zemřelých

I seznamů s tisíci až desetitisíci neexistujících či dávno zemřelých lidí, kteří měli v těchto volbách hlasovat, se objevilo hned několik. A také všechny se ukázaly jako zavádějící či falešné.

První zveřejněný seznam byl s Pensylvánie. Krátce po volbách na něj upozornil opět Breitbart s tím, že v Pensylvánii hlasovalo až jednadvacet tisíc mrtvých. Zprávu nasdílel Rudy Giuliani i několik dalších známých republikánských politiků.

Příslušný seznam skutečně existuje a zabýval se jím i soud. Stalo se tak však již v polovině října 2020, tedy už několik týdnů před volbami. K soudu jej tehdy předložili prorepublikánští aktivisté s požadavkem, aby soud nechal příslušná jména z registru voličů vyškrtat. Soudce přitom konstatoval, že předkládající strana nepředložila pro dané opatření dostatek důkazů.

Pensylvánský seznam poté už nikdo neprověřoval. Sama iniciativa podání nakonec stáhla. Nezjišťovalo se, zda z něj někdo ve volbách nakonec hlasoval a zda jde o skutečně mrtvou duši — ani trumpovci příslušný požadavek nevznesli. Pouze šířili dál konspirační teorii.

Podobně dopadl i tzv. první michiganský seznam obsahující 2503 údajně mrtvých lidí, jež měli být zaregistrováni k volbám v Detroitu. I tento se objevil před soudy, ovšem už v roce 2019, přičemž v červnu 2020 bylo podání staženo. Na seznamu je i člověk narozený v roce 1823, nikdo však nezjišťoval, zda byli on a další k letošním volbám skutečně zaregistrováni a zda někdo z nich volil. Trumpovci opět nic nežalovali, jenom šířili narativ.

Naopak zhusta prověřován byl tzv. druhý michiganský seznam, který měl obsahovat deset tisíc mrtvých voličů. Na Twitteru byl rozšířen z protrampovského aktivistického účtu Essential Fleccas. Britská BBC z něj vybrala náhodně třiatřicet jmen a mrtví z nich nebyl ani jeden. K tématu vznikla zajímavá reportáž poukazující na různé chyby, jež často přehlížejí autoři a šiřitelé podobných seznamů.

K jedné takové přitáhl pozornost prorepublikánský sekerník a hvězda stanice Fox Tucker Carlson, jenž ve své show krátce po volbách rozmázl případ prokazatelně mrtvého člověka Jamese E. Blalocka, který volil Bidena v Georgii. Později se ukázalo, že ve skutečnosti volila žena dotyčného, která používá jako příjmení celé jméno zesnulého manžela — paní James E. Blalocková. V dalším díle pořadu se Carlson musel omluvit.

Republikánský politik Russ Ramsland zase osdílel podivnou statistiku volební účasti v jednotlivých okrscích v Michiganu — v několika z nich totiž přesahoval počet hlasujících počet voličů. Také zde se později odhalila chyba dotyčného — příslušné okrsky nebyly v Michiganu, ale v Minnesotě; autor postu si prostě popletl kód státu.

Syn prezidenta Trumpa Eric dále rozšířil „důkaz o podvodu“ z Wisconsinu, kde mělo být k volbám zaregistrováno 3 129 000 voličů, ale hlasovalo jich 3 170 206. Zde se ukázalo, že senzační odhalení stojí na starých registračních údajích.

Jak upozorňuje šéfanalytik kanálu TLDR US Jack Kelly, jména mrtvých či odstěhovavších lidí občas ve volebních seznamech nedopatřením zůstanou, velice málokdy se však v USA stává, že jejich jménem hlasuje někdo jiný. Konzervativní Heritage Foundation eviduje od roku 1982 pouze devatenáct příslušných podvodů celkem. Většinou se jich navíc dopouštějí lidé, kteří hlasují jakoby za zesnulého rodiče.

Příkladně z kauzy „desetitisíců mrtvých a neprávem hlasujících“ v Nevadě, která se tento rok jevila jako jedna z největších letošních voleb, zůstal nakonec jen jeden nejspíše podvodně odevzdaný hlas za zemřelého. Zbytek se ukázaly být omyly, hlasy studentů z jiných států, hlasy vojáků v zámoří či a hlasy lidí, kteří se odstěhovali v měsíci před volbami.

Přeprogramované volební terminály

Se zřejmě nejvážnějším a v posledku nejbizarnějším obviněním vstoupila do Trumpovy právní bitvy advokátka a konzervativní aktivistka Sidney Powellová — uvedla, že hlasovací terminály dodané kanadskou společností Dominion Voting Systems, jež využívá sedmadvacet států USA, používaly software vytvořený svého času na zakázku pro venezuelský režim k manipulaci voleb. Příslušné programy ukradly podle Powellové „statisíce hlasů“ odevzdaných Trumpovi a převedly je Bidenovi.

Na americké pravici vyvolalo toto tvrzení skutečnou senzaci a řada médií jej začala prověřovat. Na síle mu dodal prokázaný případ z Michiganu, kde chyba jednoho technického pracovníka skutečně způsobila, že hlasy odevzdané na jednom místě pro Trumpa stroj evidoval jako bidenovské — vše bylo ale znovu rychle odhaleno a opraveno.

Okrajová stanice One America News Network, chovající se v poslední době jako Trumpův osobní propagační kanál, rozšířila navíc blud, že pozorovatelská skupina Edison Research odhalila chyby u přiřazování „milionů hlasů“ právě terminály. Sama Edison Research něco takového popřela, zpráva byla ale již na světě.

A začaly se nabalovat další: hlavní Trumpův advokát Rudy Giuliani prohlásil, že firma Dominion Voting Systems má blízko k demokratům, protože pro ni pracoval šéf štábu Nency Pelosiové Nadeam Elshami. Firma též darovala v roce 2014 nějaké peníze Nadaci Clintonových. Sám Donlad Trump pak na Twitter napsal, že „Dominion Voting Systems patří radikální levici“.

Trvalo řadu dní, než se podařilo pletenec obvinění a podezření zpřehlednit. Dominion Voting Systems si skutečně svého času najala Elshamiho — ale i řadu republikánů. Posílala také peníze Clintonovým, avšak souběžně i například kampani Mitche McConnella, vůdce současné republikánské většiny v Senátu.

Žádná manipulace hlasy prostřednictvím zvláštních programů v terminálech se neprokázala. A vnější zásah do voleb vyloučily odpovědné orgány zcela. Oficiální stanovisko z Department of Homeland Security doslova říká: „Nemáme žádný důkaz, že by byly nějaké hlasy smazány či se nezaevidovaly, že by je systém přiřadil jinému kandidátovi, nebo že by byl nějakým způsobem napaden.“

U soudů byly nakonec všechny žaloby týkající se volebních terminálů zamítnuty nebo staženy. A Trumpova kampaň vydala stanovisko, že advokátka Powellová prezidenta nereprezentuje.

Již zmiňovaný ultrakonzervativce a hvězda Fox News Tucker Carlson se ještě snažil dát příslušné kritice prostor ve své velmi sledované show. V posledku se ale od Powellové distancoval i on. V tematickém pásmu doslova uvedl:

„Sidney Powellová vystupovala celý minulý týden v médiích s následující tezí: ‚Tyto volby ukradla mezinárodní koalice levičáků pomocí přeprogramovaného softwaru, který přičítal hlasy pro Trumpa Jou Bidenovi‘ (…) To by byl zřejmě největší zločin americké historie. Miliony hlasů ukradeny za jediný den. Zničena demokracie. Konec našeho staletého systému správy vlastních věcí (…) Pozvali jsme tedy Powellovou do tohoto pořadu. Byli jsme ji ochotni dát celou hodinu. Klidně i celý týden (…) Navzdory četným upomínkám však nepředložila jediný důkaz. A když jsme na ni tlačili, nahněvala se a napsala, ať už jí nevoláme. Ověřovali jsme tedy věc u ostatních lidí z Trumpovy kampaně. A zjistili jsme, že žádný podklad neposkytla ani jim.“

Nepomohly ani odměny

Několik republikánských iniciativ nabídlo za důkazy podvodů při volbách finanční odměnu. Zástupce guvernéra Texasu Dan Patrick slíbil vyplatit dokonce jeden milion dolarů. Avšak krom právníků, konspiračních webů a trumpovských aktivistů — a samozřejmě Trumpa samotného, který „na boji proti zfalšovaným volbám“ vybral od stoupenců do 5. prosince přes 200 milionů dolarů —, inkasoval výrazněji zatím jen „whistleblower“ Richard Hopkins. pošťák z Michiganu.

Podle Hopkinsova svědectví pro projekt Veritas — pravicově-aktivistický kvaziinvestigatiní web — nechávali nadřízení v okrsku Erie antedatovat korespondenční hlasy doručené po volbách. Tato výpověď spustila vyšetřování, v rámci něhož se Hopkins přiznal, že si vše vymyslel. Později opět pro Veritas ovšem uvedl, že šlo o unáhlené přiznání pod tlakem.

Trumpovi stoupenci poslali Hopkinsovi během prvního týdne 136 tisíc dolarů přes stránku GoFundMe, což je způsob, který využívá Veritas tradičně k placení „whistleblowerům“, u nichž je velké riziko, že šíří desinformace. Hopkins na každý pád zmizel ze scény a Veritas marně nabízí už několik týdnů pětadvacet tisíc dolarů za další podobné svědectví.

V amerických televizích lze jinak dodnes zachytit nejrůznější svědky popisující rovněž „manipulace“ a „podvody“. To, co popisují, jsou ale buď pouhá podezření na podvody, anebo zážitky, které působí na první poslech nevěrohodně. Příkladnou ukázkou budiž dáma na tomto videu, jejíž vystoupení před michiganskými poslanci se stalo hitem posledního týdne.

Je symptomatické po letošní atmosférmu v USA, že i ty nejméně věrohodné výpovědi se důsledně prověřují. Zájem trumpových voličů o dané téma je ohromný. Není tak „svědek podvodu“, jehož líčení by nezlákalo alespoň několik alternativních investigativců.

Stížnosti na sčítání a spory o pozorovatele

Většina vážně podaných žalob a stížností mířila buď na sporné nakládání s hlasy, nebo na dvojí standardy. Soudy příslušné žaloby buď zamítaly hned zkraje, protože se obvykle nenašel více než jeden člověk, který by argumenty stěžovatele potvrdil, anebo posuzovaly s konstatováním, že žalující strana neprokázala vliv příslušného jevu na výsledek.

Právě s těmito verdikty skončily v koši příkladně:

• stížnost z Georgie, kde mělo v jednom okrsku dojít ke smíchání platných hlasů s třiapadesáti došlými po přípustné lhůtě — soud zde konstatoval, že obvinění není dostatečně podložené,
• žaloba z Arizony, kde měly propadnout některé lístky vyplněné pery Sharpie, jež byly k dispozici ve volebních místnostech a jejichž inkoust se na lístku rozpíjel a bledl, takže ho pal měly mít problém oskenovat sčítací stroje — zde se ukázalo, že obvinění není pravdivé,
• žaloba z Nevady, kde měly být až tři tisíce lidí zkráceny na hlasovacím právu kvůli používané technologii ověřování podpisů; stroje totiž měly vyhodnotit, že dotyčný už hlasoval korespondenčně, a tak nemůže volit přímo — soud zde naznal, že nejsou důkazy o příslušném rozsahu problému, pouze svědectví několika jednotlivců,
• velká stížnost z Pensylvánie, kde měly lidé vyplnivší špatně lístek dostávat v demokratických okrscích možnost hlasovat opravně, zatímco v republikánských nikoliv — soud zde žalobu odmítl, jelikož žalující strana požadovala zneplatnění celkem sedmi milionů hlasů, což soudce označil za neopodstatněné.

Poslední skupinu vznesených žalob a stížností tvoří pak spory o pozorovatele ve volebních místnostech a zejména ve sčítárnách. Jde o zvláštní kategorii, protože žalující strana zde má částečnou pravdu — někde a některým zájemcům z trumpovských řad nebylo skutečně umožněno monitoring provádět. Jednotlivé případy je ovšem třeba vidět v kontextu.

Hezky problém popisuje reportáž Al-Džazíry z Michiganu: trumpovští pozorovatelé dorazili mnohde k volbám upřímně přesvědčeni, že se bude dít podvod, a podle toho se chovali — na sčítací komisaře doráželi stále otázkami, proč udělal s lístkem to nebo ono, vynucovali si, aby jim sdělil svou politickou orientaci, často obklopovali jeho stůl, hádali se s ním, hlučeli a podobně komplikovali proces.

Řada trumpovských pozorovatelů nebyla též ochotna připustit, že je například normální vyplňovat místo lístku, který nepřečte sčítací stroj, nový. Někteří si odmítali nasadit řádně roušky a respektovat dohodnutý odstup, jiní měli naopak celoobličejové masky na způsob fantoma z opery, takže jim nebylo vidět do tváře, další si chtěli hlasovací lístky fotit a podobně.

Proto se na několika místech stalo, že byli někteří pozorovatelé ze sčítáren vyvedeni. Na dvou místech byla též zakryta okna sčítací místnosti, protože trumpovci se snažili provádět popsaný agresivní monitoring přes ně tak, že se okna otřásala, a sčítací komisaři si stěžovali, že je permanentně natáčí. S výjimkou jednoho případu ve Filadelfii, který se ukázal jako nedorozumění, se však nestalo, že by ve sčítací místnosti nemohl zůstat žádný republikán.

Právě tyto situace se řešily mohutně u soudů a všude skončila pře buď prohrou stěžující si strany nebo dohodou (obě strany například souhlasily, že se přípustná vzdálenost pozorovatele od komisaře zkrátí z dvaceti na šest stop). Stále opakované trumpovské tvrzení, že statisíce hlasů byly sečteny zcela bez dohledu, je lživé. Všechny spory se vedly o přípustný počet pozorovatelů v jednotlivých okrscích a o to, co mohou a nemohou v místnostech dělat.

Na několika místech nastala specifická situace jako v detroitském Wayne County, kde se ukázalo, že předem dohodnutý počet pozorovatelů nestačí pokrývat všechny části procesu — trumpovci si zde konkrétně stěžovali, že neměli svého zástupce u situací, kdy sčítací stoj hlasovací lístek nenačetl, a ten musel být ručně přepsán. Odpovědný soud nicméně opět naznal, že nebyly předloženy důkazy, že by popsaná situace nastávala tak často, aby to významněji ovlivnilo výsledek.

Spory o pozorovatele jsou v USA i měsíc po volbách stále živé, spíše než u soudů se však teď řeší před komisemi státních parlamentů. Z daného aspektu regulérnosti volebního procesu se tak čím dál víc stává otázka boje o narativ — ostatně jako z celého Trumpova aktuálního snažení.

Další informace:

BBC News US election 2020: Fact-checking Trump team's main fraud claims

Sky News US election 2020: Donald Trump's voter fraud claims debunked

AP FACT CHECK: Trump legal team's batch of false vote claims

CBS News Fact-checking Trump's claims on poll watchers

NPR FACT CHECK: Trump Spreads Unfounded Claims About Voting By Mail

FactCheck.org Trump Tweets Flagged by Twitter for Misinformation

Financial Times Trump doubts Supreme Court will hear voter fraud claim

TLDR US Rigged Dominion Voting Machines? Did Dodgy Voting Machines Actually Swing the Election?

TLDR US Trump's Fraud Lawsuits: Is He Still Taking His 'Election Fraud' Claims Seriously?

Wikipedia Post-election lawsuits related to the 2020 United States presidential election

VOA Trump Renews 'Rigged Election' Claim Against All Evidence

Fox News Trump says if he's right about election fraud, 'Biden can't be president'