Volby v USA rozhoduje jen několik států. Proč tomu tak je a jak to funguje?

Petr Jedlička

Petr Jedlička přibližuje fenomén swing states v amerických prezidentských volbách a upozorňuje na jeho podobu v letošním střetnutí. Poprvé od roku 1976 je například možné, že demokraté vyhrají i v Texasu.

Mluví se o tom při každých volbách, kroutí nad tím hlavami, ale stále to funguje: vždy už několik měsíců před oním listopadovým úterkem, kdy vyrážejí Američané volit prezidenta, je v podstatě jasné, jak dopadnou volby ve více než třech čtvrtinách států USA. Z menší části za to může přirozeně vzniklé rozložení obyvatelstva, totiž fakt, že v některých státech se tvoří převaha voličů demokratů a v jiných zas republikánů; z větší části pak americký volební systém — ale o tom až dále.

Zde je podstatné říci, že v důsledku tohoto jevu rozhoduje nakonec celé volby oněch pět až šestnáct států, v nichž není dopředu jasné, kdo vyhraje. V novinářsko-odborné hantýrce se jim říká swing states, čili, řekněme, kyvadlové státy, neboť v nich vyhrávají například jeden rok guvernérské volby demokraté a za dva roky pak parlamentní volby republikáni, oba tamní senátoři jsou třeba demokratičtí, ale za prezidenta volí obyvatelé republikána. Ve swing states zkrátka nelze dlouho před volbami dopředu říci, která ze stran bude mít za měsíc či dva převahu.

Kolik je swing states a jak se určují

O tom, který stát bude pro dané prezidentské volby swing statem, rozhoduje relativní shoda analytiků, respektive voliči. Klíčem k přiřazení dané charakteristiky je totiž analytiky vyhodnocený trend ve volebním chování obyvatel daného státu v předchozích letech... a pak samozřejmě průzkumy.

Díky politicky rozmanité skladbě obyvatelstva i lokálně důležitých témat přitom patří ke swing states v posledních letech téměř vždy Florida, Ohio, Pensylvánie, Iowa, Wisconsin nebo Nevada, často ale i Virginie, Minnesota, Michigan, Colorado a Severní Karolína.

Za swing states k letošním volbám byly analytiky prohlášeny vedle zmíněných ještě Arizona a New Hampshire.

Florida je ze všech swing states volebně nejvýznamnější. Druhá je Pensylvánie, kde ovšem mají vždy o trošičku větší šance demokraté, a tak se více sleduje třetí nejvýznamnější tradiční swing state — Ohio.

Mapka z letošního června rozlišuje státy s jasnou převahou voličů Trumpa (červená), Clintonové (modrá) a státy, kde je podpora obou přibližně stejná (zelená). Repro LatAm Times

V praxi se příslušnost jednotlivých států ke swing states odráží především v míře zájmu obou hlavních prezidentských kandidátů o daný region, v množství peněz vydaných za lokální reklamu a zdůrazňování problémů a témat, které jsou pro příslušný stát a jeho obyvatele důležité, v předvolební kampani.

Také novináři věnují swing states mnohem větší pozornost než ostatním státům. Během volební noci se pak vždy čeká především na výsledky z Ohia, které leží v časovém pásmu na západ od Floridy, Pensylvánie, Virginie i Karolíny, a tak po Ohiu už bývává všechno jasné.

Letos se nicméně budou mít věci zřejmě jinak. Napřed však ještě zpět k americkému volebnímu systému.

×
Diskuse
October 26, 2016 v 9.03
Osvěta :)
Vážený pane Jedličko,

díky za skvělý popis US volebního systému.
OG
November 14, 2016 v 6.38
Konečně poctivá novinařina,
která čtenáře obohatí, nikoliv nas..e.