USA: Biden vede už takřka všude výrazněji, než minule Clintonová

↗

Joe Biden se fotí s fanynkami. Foto archiv Bidenovy kampaně

Prezidentský kandidát-vyzyvatel z Demokratické strany USA Joe Biden vede aktuálně nad Donaldem Trumpem jak v celoamerických průzkumech, tak téměř ve všech šetřeních, která se dělají v tzv. swing sates — státech, v nichž nemá tradičně převahu ani jedna z hlavních amerických stran a jež v posledku volby rozhodují. Ukazují to měsíční průměry ze všech provedených výzkumů, jejichž výsledky zveřejňuje soustavně web RealClearPolitics. Biden měl v měsíci červnu náskok nad Trumpem v každém z obvyklých swing states kromě Iowy a Ohia. Všude s výjimkou Wisconsinu vedl zároveň více, než vedla ve stejné fázi volebního roku 2016 Hillary Clintonová.

Vyjádřeno v konkrétních číslech: celoamericky vedl Biden v červnu v průměru nad Trumpem o 8,8 procenta. Clintonová Trumpa předstihovala ve stejné době o 5,6 procenta. Ze swing states vedl Biden na Floridě v průměru o 6,4 procenta (Clintonová vedla v červnu 2016 o čtyři), v Pensylvánii o 7,0 procenta (Clintonová vedla o tři), v Arizoně o 3,5 procenta (Clintonová měla stejně jako Trump), v Nevadě o 4,5 procenta (Clintonová měla stejně jako Trump), v Michiganu o 7,5 procenta (Clintonová vedla o pět), v Severní Karolíně o tři procenta (Clintonová měla stejně jako Trump) a ve Wisconsinu o 6,5 procenta (Clintonová vedla o sedm).

Pouze v Ohiu byly v červnu průzkumy vyrovnané. V Iowě pak vedl těsně Trump, a to přibližně o 1,5 procenta.

Ke swing states se počítá pro aktuální volby i malý New Hampshire, kde se však letos v červnu neměřilo. Ze států, které ke swing states tradičně nepatří, posílil Biden navíc v Texasu (Trump zde v červnu vedl v průměru už jen o 2,5 procenta) a v Georgii (podpora obou se zde vyrovnala).

Které státy rozhodují americké prezidentské volby a proč

↗

Aktuální přehled států, které se jeví pro letošní volby jako swing states (šedou). Dříve na jaře byly šance obou kandidátu podobné také v Minnesotě, Mainu a Coloradu. Grafika RCP

Hillary Clintonová vedla v roce 2016 takřka neustále celoamerické průzkumy, v rozhodujících státech ale postupně oslabovala. Nakonec získala celoamericky o dvě procenta hlasů více než Donald Trump (průzkumy předpovídali o tři), ale na úrovni jednotlivých států si dokázala zajistit většinu jen ve dvaceti státech, zatímco Trump ve třiceti. V logice fungování amerického volebního systému tím prohrála celé volby.

„Ze swing states ztratila Clintonová Floridu, Ohio, Arizonu, Iowu a Severní Karolínu a překvapivě i státy tzv. rust beltu: Michigan, Wisconsin a Pensylvánii. O všechny tyto státy bude muset zabojovat i letos Biden,“ připomněl minulý týden na France24 Christopher Dickey, americký novinář žijící v Paříži.

Rozhodnuto zdaleka není

↗

Srovnání vývoje celoamerické podpory Bidena a Trumpa letos (nahoře) a Trumpa a Clintonové minule. Grafika RCP

Pozorovatelé připomínají, že do amerických prezidentských voleb zbývají celé čtyři měsíce. Vše se tak může ještě změnit. Na volbách se může projevit obava starších ročníků hlasovat kvůli koronavirové epidemii. Mnohé může ovlivnit reakce Bidena i Trumpa na ekonomické problémy způsobené epidemií a ostatně představení celého Bidenova programu, respektive volba viceprezidentky.

Joe Biden má v posledním roce navíc stále zřejmější problémy se srozumitelným projevem a mentální pohotovostí. Toho bude Trump jistě chtít využít v podzimních prezidentských debatách. Biden nevede zatím ani moc agilní kampaň. Mezi analytiky není nezvyklý názor, že jeho podpora roste zejména díky Trumpovým selháním.

„Přesnější by asi bylo hovořit Trumpově propadu než o Bidenově vzestupu (…) Část voličů ztratil Trump reakcí na bouře po smrti George Floyda, část kvůli zlehčování pokračující pandemie a část zřejmě po vydání knihy Johna Boltona, svého národněbezpečnostního exporadce, z níž nevychází prezident zrovna nejlépe. Určitá skupina republikánských voličů je přitom právě na takovéto věci citlivá,“ shrnul v tematickém speciálu Jack Kelly, analytik kanálu TLDR.