„Všichni američtí prezidenti, kteří začali v prvním funkčním období válku, byli zvoleni i na funkční období druhé“ — kdo by neznal toto nesčetněkrát opakované moudro. Pravda to sice není, cosi pravdivého však obsahuje: když se v USA řeší válka, neřeší se nic moc jiného, tedy alespoň na jejím začátku.

A současný americký prezident moc potřebuje, aby se neřešila spousta věcí — aktuálně například jeho osobní příspěvek k zanedbání epidemie Covidu-19, začátek mohutné recese, odchod několika předních republikánu k soupeři či selhání jeho vyjednávací taktiky s Čínou. Proto si Donald Trump jednu takovou malou předvolební válku rozjíždí.

Na nasazení skutečné armády slibované na jaře si prezident netroufl — dobře ví proč. Na začátku července nechal však vyslat zřejmě až několik stovek neoznačených federálních agentů v maskáčích, zaměstnanců Ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), do oregonského Portlandu. Oficiálně tam měli chránit federální budovy, sochy amerických velikánů a rozhánět rabující davy; fakticky ale demonstrovat, že USA mají prezidenta s pevnou rukou, prezidenta vlády zákona a pořádku.

Na tiskovce 13. července si Trump pochvaloval, jak se dílo daří: „Jsou tam pár dní a zvládají to fantasticky. Odvedli skvělou práci (…) Anarchisti, co nenávidí naši zemi… dopadli jsme všechny jejich lídry,“ chlubil se doslova.

Ve skutečnosti nedokázali Trumpovi federálové nic víc pozitivního, než že nevpustili účastníky bouří a protestů proti policejnímu rasismu a brutalitě — v Portlandu trvají už 54 dní v kuse — do blízkosti místní budovy federálního soudu. Na ní, pravda, kdosi na začátku prázdnin vymlátil okna, a bouřliváci do ní pak nastříleli rachejtle.

Zatčeno bylo v Portlandu mezi 4. a 21. červencem celkem 43 osob, většinou řadových účastníků potyček a protestů. Někteří byli sebráni za to, že čmárali na budovy protestní graffiti.

Jak ovšem ukázaly virální videonahrávky, federálové nezřídka nesdělovali zatýkaným důvod zákroku. Jen je beze slova odváděli do černých dodávek. Stejnou metodou lapání demonstrantů používají mimochodem Lukašenkovi omonovci při aktuálních demonstracích v Bělorusku.

„Dělá-li někdo něco nezákonného při protestech, není mu snad problém říci, zač je zatýkán. (Trumpovi federálové) to nejenže neříkají, ale odmítají se identifikovat a zadržené prostě hážou do neoznačených aut. Jakoby je unášeli,“ shrnula ve vysílání TYT Anna Kasparianová, jedna z tváří tohoto kanálu.

Trumpovy argumenty a realita

Obecně hájí Trump zásah nutností „zabránit totálnímu chaosu“. V konkrétní argumentaci potom přefukuje případy skutečného dílčího násilí či vandalismu do apokalyptických rozměrů a míchá dohromady rozbitá okna z Portlandu se střelbou v Milwaukee, Los Angeles nebo Kansas City, kde zemřel v červnu čtyřletý chlapec, aktivizaci gangů v Chicagu i konflikty mezi policií a radnicemi jako třeba v New Yorku. A k tomu si politicky přisazuje:

„Toto je horší než Afghánistán, mnohem horší. Toto je horší než cokoliv, co kdy kdo viděl. A všude jde odpovědnost za liberálními demokraty. A pokud nastoupí Biden, tak to tak bude v celé zemi. Celá zem půjde k čertu,“ uvedl Trump na tiskovce minulé pondělí.

Podle zpráv ze středy 22. července hodlá Trump vyslat federály ještě nejméně do Chicaga a Kansas City. V obou městech, a také v několika dalších výše jmenovaných, skutečně přibylo násilných trestných činů; ne zcela ale v souvislosti s protesty. Jak uvádí BBC s odkazem na The Police Executive Research Forum, kvůli obavám z epidemie Covidu-19 byla na svobodu propuštěna předčasně řada vězňů. Také na procesy se nově většinou čeká doma, ne ve vazbě.

Připočíst je třeba stále nevyřešený problém dostupnosti střelných zbraní a teprve potom vliv posledních protestů — policie je teď ke konfliktům mezi Afroameričany volána méně než dříve, obecně se jí nevěří.

Zkušenost s portlandským zásahem je přitom minimálně kontroverzní. Jak už zmíněno výše, federálové nic moc pozitivního nedokázali, zato však pořádně vyhrotili atmosféru. Dotírající demonstranty začali ihned rozhánět slzným plynem, třebaže ten jen v Oregonu zakázán.

11. července prostřelil jeden z federálů umělohmotným projektilem lebku přihlížejícímu Donovanu La Bellovi, ačkoliv tento prostředek mohou policisté ve státě užívat jen v ohrožení života. 18. července pak federálové seřezali obušky veterána námořnictva Christophera Davida, opět jen přihlížejícího, a to tak, že mu zlomili na dvou místech ruku, protože mohutný David se po prvních úderech ani nepohnul.

Obě tyto události byly zaznamenány na mobil a posdíleny po sociálních sítích. Divoká část protestů tak dostala přítomností neoznačených mužů ve vojenských uniformách v ulicích novou vzpruhu.

Oregonská guvernérka Kate Brownová označila působení federálů za „příspěvek k eskalaci“ a požádala o jejich stažení. Starosta Portlandu Ted Wheeler použil ještě ostřejší slova: „Je to útok na naši demokracii (…) Měli by okamžitě pryč.“

Prezident Trump zvolil však opačný postup. A prozatímní ministr vnitřní bezpečnosti Chad Wolf prostě uvedl, že federálové ve městě zůstanou, dokud za to bude mít on odpovědnost. Oregonská generální prokurátorka podala již na ministerstvo sérii žalob.

Zase Divide et Impera

Donald Trump zjevně sází stále na svou již několikrát osvědčenou taktiku rozeštvi a panuj. Současné vnímání jeho výkonu ve funkci americkou veřejností je pro prezidenta čím dál nepříznivější — Gallupův approval rating klesl Trumpovi od začátku léta o další dvě procenta. Pro listopadové volby přitom Trump potřebuje alespoň stejný počet příznivců jako odpůrců, a to zejména ve středozápadních státech. Jinak vyhraje Biden.

Snahou prezidenta je tedy rozdělit společnost po ose, která je pro něj příznivější než rozdělení současné. A jen máloco působí podobně účinně, jako konstrukce dilematu chaos vs. řád — v USA snad pouze ekonomika a právě válka.

Menšina republikánů sice poukazuje na své tradiční heslo z posledních let, totiž na potřebu stálého vzdoru proti zásahování Washingtonu do kvazisuverenity jednotlivých států. Walter Olson z jochovského Cato Institutu též varuje před porušováním ústavy a vznikem tajné policie. Dnešní manuálně pracující Američané a lidé na předměstích však na podobné argumenty už moc neslyší.

Kam až hodlá Trump zajít a co udělá, když se situace někde skutečně násilně vyhrotí? Uvidíme, jak se zakroutí křivky v průzkumech oblíbenosti.