Biden ustoupil tlaku zdola. Jeho klimatický plán má ale velké nedostatky
Radek KubalaPrezidentský kandidát amerických Demokratů Joe Biden představil svůj dvoubilionový klimatický plán. Přes mírný optimismus komentátorům i ekologům vadí, že neřeší vývozy ropy, příliš spoléhá na trh a počítá s dalším rozmachem automobilismu.
Ambicióznější a radikálnější než v případě Baracka Obamy a Hillary Clintonové, přesto nedostačující a s výraznými nedostatky. Tak hodnotí američtí komentátoři i zástupci klimatického hnutí v úterý zveřejněný klimatický plán Joea Bidena, prezidentského kandidáta Demokratické strany.
Biden ve čtrnáctistránkovém dokumentu přislíbil utratit během svého volebního období dva biliony dolarů na výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie a bezuhlíkové infrastruktury. Jeho hlavním cílem je vytvořit několik milionů takzvaně zelených pracovních míst v odvětvích, které přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů.
Kandidát demokratů také po diskuzích s vyjednavači z týmu Bernieho Sanderse přislíbil ambicióznější cíle pro snižování emisí. Do roku 2035 chce dosáhnout nulových emisí ve výrobě elektřiny a tepla, do poloviny století pak kompletní uhlíkové neutrality pro celé Spojené státy.
Mezi další výrazné Bidenovy sliby patří zavedení vysokorychlostní železnice do všech měst nad sto tisíc obyvatel, a to během příštích deseti let. A také vybudování více než jednoho a půl milionu nových nízkoemisních bytových jednotek napojených na obnovitelné zdroje energie.
Zástupci Sandersova křídla ocenili zejména to, že Biden převzal do svého programu nápad na vytvoření Klimatického civilního sboru inspirovaného Civilním sborem na ochranu přírody, který ve třicátých letech zavedl Franklin Delano Roosevelt v rámci Nového údělu. Rooseveltova vláda tehdy poskytla mužům ve věku mezi osmnácti a pětadvaceti lety práci při obhospodařování lesů, rybníků, zvelebování parků a výsadbě nových stromů.
Podobnou práci zaměřenou na ochranu a obnovování citlivých ekosystémů slíbil vytvořit i Biden. Plán se obecně zabývá také environmentálním rasismem, tedy nerovným dopadem znečištění a klimatické krize na menšinové obyvatele Spojených států, a zároveň aspoň deklaratorně odmítá, aby transformace poškodila nízkopříjmové skupiny.
Hlavním cílem zmiňovaného klimatického plánu je vytvoření několika milionů pracovních míst. Nejvíce jich chce vytvořit při výstavbě nízkouhlíkové infrastruktury, zejména renovaci a zateplování budov a instalaci obnovitelných zdrojů energie, s důrazem na solární a větrnou energii.