Boj sandersovců o Bidenův program zatím bez fanfár, pár věcí ale prosadili

Petr Jedlička

Z tříměsíčního jednání Bidenova a Sandersova týmu vzešel kompromis, při němž bidenovci ustoupili jen kuse. Dojednáno bylo ale i například uspíšení uhlíkové neutrality nebo zrušení školného pro většinu studentů veřejných vysokých škol.

Jednu z šesti pracovních skupin — konkrétně klimatickou — vedla za sandersovce poslankyně Alexandria Ocasiová-Cortezová, jedna z nejvýznamnějších představitelek současné americké levice. Foto Matt Johnson, flickr.com

S určitou, ovšem ne obří vlnou publicity skončilo nyní v červenci vyjednávání šesti pracovních skupin, jež měly sblížit prezidentský program vítěze primárek Demokratické strany USA Joa Bidena s představami levicového křídla strany. Biden svolil k procesu po dohodě s Berniem Sandersem na začátku dubna. Oficiálně tak učinil v zájmu sjednocení strany. Fakticky šlo však spíš o obchod program za podporu. Výsledek aktuálně nikdo moc neslaví — jde o kompromis, v němž bidenovci ustoupili vpravdě jen kuse. V několika věcech ale Bidenův tým na programový posun doleva nakonec kývnul. A v pár aspektech jde o posun opravdu podstatný.

Programová jednání probíhala v každé ze šesti skupin samostatně — každá měla své vlastní týmy, jeden Bidenův a jeden od Sanderse. Největší ústupky se přitom podařily vyjednat týmům, jež řešily otázky klimatické změny a otázky vzdělávání. V prvním případě přistoupili bidenovci na posun data dosažení uhlíkové neutrality USA na rok 2035 pro energetiku a rok 2030 pro budovy. To je o patnáct, respektive o dvacet let dříve, než Biden původně sliboval.

V případě vzdělání byl pak odsouhlasen závazek „bojovat za to, aby byly veřejné univerzity a vysoké školy nižšího typu (colleges) bez školného pro děti z rodin vydělávající méně než 120 tisíc dolarů ročně“. Zde se reálně jedná o osmdesát procent jejich studentů.

×