Boj sandersovců o Bidenův program zatím bez fanfár, pár věcí ale prosadili

Petr Jedlička

Z tříměsíčního jednání Bidenova a Sandersova týmu vzešel kompromis, při němž bidenovci ustoupili jen kuse. Dojednáno bylo ale i například uspíšení uhlíkové neutrality nebo zrušení školného pro většinu studentů veřejných vysokých škol.

Jednu z šesti pracovních skupin — konkrétně klimatickou — vedla za sandersovce poslankyně Alexandria Ocasiová-Cortezová, jedna z nejvýznamnějších představitelek současné americké levice. Foto Matt Johnson, flickr.com

S určitou, ovšem ne obří vlnou publicity skončilo nyní v červenci vyjednávání šesti pracovních skupin, jež měly sblížit prezidentský program vítěze primárek Demokratické strany USA Joa Bidena s představami levicového křídla strany. Biden svolil k procesu po dohodě s Berniem Sandersem na začátku dubna. Oficiálně tak učinil v zájmu sjednocení strany. Fakticky šlo však spíš o obchod program za podporu. Výsledek aktuálně nikdo moc neslaví — jde o kompromis, v němž bidenovci ustoupili vpravdě jen kuse. V několika věcech ale Bidenův tým na programový posun doleva nakonec kývnul. A v pár aspektech jde o posun opravdu podstatný.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Programová jednání probíhala v každé ze šesti skupin samostatně — každá měla své vlastní týmy, jeden Bidenův a jeden od Sanderse. Největší ústupky se přitom podařily vyjednat týmům, jež řešily otázky klimatické změny a otázky vzdělávání. V prvním případě přistoupili bidenovci na posun data dosažení uhlíkové neutrality USA na rok 2035 pro energetiku a rok 2030 pro budovy. To je o patnáct, respektive o dvacet let dříve, než Biden původně sliboval.

V případě vzdělání byl pak odsouhlasen závazek „bojovat za to, aby byly veřejné univerzity a vysoké školy nižšího typu (colleges) bez školného pro děti z rodin vydělávající méně než 120 tisíc dolarů ročně“. Zde se reálně jedná o osmdesát procent jejich studentů.

Dále byl v oblasti klimatické změny vyjednán konkrétní závazek instalovat 500 milionů solárních panelů a 60 tisíc větrných turbín — Biden byl v těchto otázkách dosud spíše nekonkrétní. V oblasti vzdělávání byla zas schválena částka 23 miliard dolarů pro školy v chudých čtvrtích a závazek prominout každému studentovi deset tisíc dolarů z jeho dluhu za vysokoškolské školné.

Pracovní skupiny existovaly ještě pro oblasti ekonomika, zdravotnictví, trestní spravedlnost a imigrace. V ekonomice lze vidět posun doleva ve slibech rozšíření podpory v nezaměstnanosti, lepší ochrany nájemníků či garance až dvanáctitýdenního nemocenského a OČR volna. Je zde též patnáctidolarová minimální mzda platná pro celé Spojené státy (dnes jen 7,25 dolarů!) či „druhá železniční revoluce“, program masivní inovace americké železniční infrastruktury.

Ve zdravotnictví se bidenovci uvolili snížit věkovou hranici pro nárok na státem hrazenou zdravotní péči v programu Medicare z pětašedesáti na šedesát let — což byl však závazek daný již před jednáním. V otázkách spravedlnosti slíbili mnohavrstevnatou reformu policie, ale ta zase v podstatě odpovídá již předloženému poslaneckému návrhu demokratů, který leží od minulého měsíce v Kongresu.

V rámci imigrační pracovní skupiny bylo dohodnuto, že po nástupu nového prezidenta budou pozastaveny všechny deportace cizinců na sto dní a že u úřadu, který je má dnes na starosti, bude proveden jejich audit. Odvolány mají být také Trumpovy protiimigrační dekrety, ukončena praxe využívání soukromých internačních táborů a podobně.

Oč půjde nyní

Věcně vzato vzešlo z tříměsíčního jednání zmíněných pracovních skupin 110 stran programových doporučení. Odsouhlasily je obě strany a pročítá-li člověk výtahy nejpodstatnějšího, Biden z nich vychází jako reprezentant skutečně jiné politiky než Donald Trump.

Vedle zmíněného je zde například znovupřijetí Pařížské klimatické dohody. Je zde slib najmout na 600 tisíc nových pracovníků do zdravotnictví, a to za nejméně patnáct dolarů za hodinu. Jsou zde závazky progresivnějšího zdanění i systému sociální pomoci. Je tu 700 miliard na granty a okamžitou pomoc pro malé a střední podnikatele.

Jak řekl na MSNBC sám Bernie Sanders: „(vzniklý dokument) je samozřejmě kompromis, ale takový, který znamená pro chudé a pracující mnoho (…) Bude-li dodržován, bude Joe Biden nejprogresivnějším prezidentem USA od Franklina Delano Roosevelta.“

Hlavní z pomyslných zakopaných psů je teď pochopitelně v onom „bude-li dodržován“. Vzniklých 110 stran doporučení není Bidenův finální program. Zatím jsou to jen opravdu „doporučení“ — programová limita, na níž je pro bidenovce představitelné levici ustoupit. Do jaké míry se tak reálně stane, to se uvidí až po volbách.

Pravděpodobnost naplnění alespoň popsaného kompromisu může zvýšit ještě obsazení funkce viceprezidentky či dalších postů v administrativě správnými lidmi — Biden je pověstný tím, že lidem okolo sebe naslouchá. Další pákou na úpravu Bidenovy politiky je pak už jen klasický tlak zdola. Ten v USA funguje tradičně nejlépe.

Green New Deal, Medicare for All, kompletní přestavba policie či zrušení agentury ICE vystěhovávající imigranty — na to vše mohou pokrokáři za Bidena zapomenout. Dílčí změny se ale stále prosadit dají a dá se připravovat půda pro ty rozsáhlejší.

Jeden boj sandersovců o Bidenovu politiku se skončil bez fanfár. Jiné však pokračují dále.

    Diskuse