Sandersův tým čeká poslední bitva primárek: o levicovost Bidenova programu

Petr Jedlička

Biden slíbil ustavení šesti pracovních skupin, v nichž se má vyjednávat o úpravě jeho prezidentských plánů. Směrem k levici učinil také několik vstřícných gest. Otázkou zůstává, jak velkou část progresivního elektorátu může přesvědčit.

Tábor stoupenců Bernieho Sanderse je ohledně podpory Bidena hluboce rozdělen. Foto Gage Skidmore. flickr.com
Tábor stoupenců Bernieho Sanderse je ohledně podpory Bidena hluboce rozdělen. Foto Gage Skidmore. flickr.com

Tým nejlevicovějšího z uchazečů o prezidentskou nominaci Demokratické strany USA Bernieho Sanderse čeká nyní — v rámci již de facto ukončených primárek — ještě poslední bitva: o co nejlevicovější program vítězného kandidáta, bývalého Obamova viceprezidenta Joa Bidena.

Že se tato bitva povede, potvrdil vývoj v posledních dnech. Biden v pondělní vystoupil spolu se Sandersem na videokonferenci, během které Sanders Bidena explicitně podpořil. Jen pár dní před tím přitom apeloval na své příznivce, aby ve státech, kde primárky dosud neproběhly, podporovali dál sandersovskou kandidaturu, aby vynikla skutečná síla levicového elektorátu.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Z pondělní videokonference vyplynulo, že Biden a Sanders uzavřeli předdohodu o dalším společném postupu. Sanders má podle ní aktivně podporovat Bidena v prezidentské kandidatuře, Biden „otevřít se“ návrhům Sandersova týmu na úpravu programu.

Konkrétně má pak vzniknout šest pracovních skupin složených ze zástupců týmů obou politiků, přičemž každá se má věnovat jedné z následujících programových oblastí: hospodářství, vzdělávací systém, trestní právo, přistěhovalectví, klimatická změna a zdravotnictví. Jako gesto slíbil Biden už před jednáním tři dílčí ústupky:

  1. posun věkové hranice pro nárok na státem garantovanou péči z programu Medicare ze současných pětašedesáti let na šedesát,
  2. rozšíření spektra studentů, kteří jsou zproštěni povinnosti platit školné na vysokých školách nižšího stupně (Colleges),
  3. sociálnější úpravu podmínek instituce osobního bankrotu.

Všechny tři vycházejí mírně vstříc nejen Sandersově programu, ale i programu Elizabeth Warrenové, další levicové soupeřky Bidena z primárek. Konkrétně o podmínky osobního bankrotu bojovala Warrenová proslule už před patnácti lety přímo s Bidenem, který tehdy prosazoval návrh bližší zájmům úvěrových společností.

Nyní slibuje Biden změnu a i Warrenová se rozhodla ho v kandidatuře podpořit. Explicitně tak učinila v noci z úterý na středu, o den později než Bernie Sanders.

„Biden je zjevně odhodlán neopakovat chyby roku 2016, kdy měla Demokratická strana potíž se efektivně sjednotit, a snaží se hned od počátku otevřít i levicovému křídlu. (… Vedle Sanderse a Warrenové) oslovil také několik předních pokrokářských organizací a lídry iniciativ angažujících se v celém spektru témat blízkých americkým demokratům, změnou klimatu počínaje a rovným přístupem ke všem etnickým skupinám konče,“ píše v tematické zprávě Guardianu Lauren Gambianová, americká zpravodajka deníku.

Může to zabrat?

Výsledky práce programových skupin budou známy nejdříve na konci měsíce, spíše ale až na začátku léta. V USA získává program dvou hlavních prezidentských kandidátů finální podobu zpravidla v období nominačních kongresů, které pořádají republikáni a demokraté vždy v létě volebního roku. Demokraté posunuli svůj letošní až na srpen kvůli koronavirové epidemii. Předpokládá se tudíž, že program bude tentokrát hotov už výrazně před kongresem, aby se mohl Biden pustit dříve do plnohodnotné prezidentské kampaně.

Konkrétní obrysy výsledku jednání je zatím obtížné odhadovat. Žádný z pozorovatelů ale neočekává, že by si Biden osvojil hlavní Sandersovy reformní sliby: garantovanou zdravotní péči pro všechny (Medicare for All), plán na transformaci ekonomiky a veřejné infrastruktury do podoby, jež bude minimálně poškozovat životní prostředí (Green New Deal) či plán zakázat financování politiky velkými dárci a firmami, a to prostřednictvím ústavní změny.

Tábor stoupenců Bernieho Sanderse je ohledně podpory Bidena hluboce rozdělen. Většina má přitom za to, že Biden nenabízí takřka žádnou progresivní politiku, a sílí apel ve volbách nehlasovat, i když je Bidenovým soupeřem Donald Trump.

Pozorovatelé očekávají, že většina sandersovců nakonec Bidena podpoří, ovšem jen jako menší zlo. Biden o sobě ovšem není silný kandidát, a navíc ho oslabuje aktuálně probíraný starý sexuální skandál. Pokud chce skutečně vyhrát, potřebuje sjednocený elektorát, aktivní podporu i úsilí dobrovolníků. K tomu musí nabídnout něco jiného než doposud.

„Menší část příznivců Bernieho Sanderse nebude Bidena podporovat nikdy. Z různých důvodů, většinou pochopitelných. Ale větší část z těch, kdo ho nechtějí podpořit dnes, to úplně nevylučuje pro budoucnost. Tito si přitom stěžují zejména na fakt, že Biden nenabízí žádnou reálnou změnu kromě jiného stylu politiky — že je modelový kandidát zachování dosavadních pořádků. A tuto skupinu může Biden ještě získat, pokud bude chtít,“ vysvětlil na kanálu TYT Çenk Uygur, hlavní postava této progresivní stanice.  

Další informace:

Diskuse
PK
April 17, 2020 v 13.13
Ano, "progresivní elektorát"

přece opět raději nechá zvolit, nebo přímo zvolí Trumpa, jak k tomu při minulých volbách otevřeně vyzývala jejich okona Žižek.

Řekněme si otevřeně: díky "progresivnímu elektorátu" to minule Trump vyhrál.

April 17, 2020 v 16.44

No, ony ty poslední volby dopadly hodně těsně, takže za rozhodující faktor lze označit v podstatě cokoliv. Ale přijde mi, že zrovna vinit z Trumpova vítězství progresivce, to je jak vinit ODS z vítězství Miloše Zemana.

MP
April 17, 2020 v 18.29
A díky pravicové politice, p. Kolaříku,

fenomén Trump vůbec vznikl...

Jinak věcně pravdu nemáte. V progresivních státech (tam, kde vůbec nějaká silnější levice existuje) vyhrála Clintonová a vůbec by jí nepomohlo, kdy vyhrála ještě víc, vítěz tak jak tak bere vše. Trump vyhrál v zaostalých konzervativních státech (které jsou nadreprezentovány) a pak v Rosty Belt, kde se ovšem dělníci neřídí Žižkem ani jinými levicovými intelektuály, nýbrž svou zkušeností - a Clintonová tam vzhledem ke svému neoliberalismu opravdu vyhrát nemohla.

PK
April 18, 2020 v 8.6
No vidíte, pane Jedličko

Pan Pleva vám to bezelstně potvrdil: dělníci v Rosty Belt si zvolili Trumpa. A možná si ho zvolí znovu, protože Biden přece, stejně jako nenáviděná Clintonová, představuje "neoliberalismus", zatímco Trump je "proti neoliberalismu", a taky celé svoje funkční období nic jiného nedělá, než že bojuje proti neoliberalismu. Pan Pleva vám to vysvětlí.

Jinak co se týče podílu ODS na volbě Zemana: nebudeme jistě pochybovat o tom, koho volil zakladatel ODS Klaus - navíc on se tím ani netajil. Nebudeme jistě pochybovat o tom, koho volili všichni pohrobci opoziční smlouvy v ODS (Zahradil a spol.), koho volilo antievropské křídlo v ODS, a jejich přívrženci.

Takže právě při těchto těsných výsledcích voleb tyhle jazýčky na vahách jsou rozhodujícími faktory.

MP
April 20, 2020 v 18.16
No to jen těžké,

když v blahobytu žijící Bavor nevěří životním zkušenostem amerických chudáků...

Kéž by si aspoň občas poslechl aspoň nějaký proslov papeže Františka...

PK
April 20, 2020 v 23.38
Soudruh Pleva

bohužel opět nevyužil svého práva mlčet, a rozhodl se znovu ztrapňovat na nejvyšší možnou míru.

Svoje směšné tvrzení, že Trump prý bojuje proti neoliberalismu, samozřejmě nemá jak obhájit. Nu, tak si aspoň opět bere do úst papeže Františka. Po pravdě řečeno, dost mi to vadí.