Zápas o demokratickou nominaci ještě neskončil, bez ohledu na to, co nepřetržitě říkají ti, kteří jen týden před tak zvaným Superúterým prohlásili Bidenovou kampaň za mrtvou. Ostatně pokud bychom Superúterý vzali za průzkum programových preferencí demokratických voličů, bylo výhrou Sandersovy platformy. Ve všech čtrnácti státech průzkumy ukázaly, že jeho program má podporu většiny demokratů.

Tím nepřikrašlujme Sandersovu situaci. Joe Biden je po dalším kole primárek favoritem. Nebýt Kalifornie jeho náskok nad Sandersem by už byl nepřekonatelný. Sandersova kampaň přecenila Bloomberga a podcenila Bidena, a za to zaplatila. Demokraté se také poučili z roku 2016, kdy se republikáni nedokázali ubránit vzestupu Trumpa. V poslední chvíli se sjednotili kolem Bidena, který se tak nyní jeví jako zvolitelnější z obou kandidátů.

Moc času už Sandersovi nezbývá. Stojí teď sám a v nevýhodě proti Bidenovi, za nímž se semknul celý stranický establishment. Jednou z mála příležitostí, jež mu ještě zbývají, je jasně vykreslit ostrý kontrast mezi svým a Bidenovým programem.

Sandersův program

Se Sandersovým programem má smysl se seznámit, abychom pochopili, proč se těší takové podpoře. Ukáže to také, jaká ještě vermontskému senátorovi zbývá cesta k nominaci.

Nejznámějším bodem jeho programu je Medicare for All (všeobecné zdravotní pojištění), který by zajistil zhruba třiceti milionům lidí cenově dostupný přístup k zdravotnímu pojištění. Je přitom pravděpodobné, že by v celkové bilanci šetřil penězi.

Prospělo by to tak i lidem, kteří sice již mají nějaký typ zdravotního pojištění, i tak ale stojí před skutečností, že pokud se jim něco přihodí, přidají se k 137,1 mil. Američanů, kteří dnes mají dluh v důsledku výdajů za léčbu.

Podpora Sanderova programu v daném bodě je jasná. U demokratů činí 84,5 % pro Medicare for All, dokonce u republikánů je to nadpolovičních 51,9 %; a celkově 70 %.

Podíváme-li se na další Sandersovy programové body, setkáme se s obdobně vysokou podporou. Podle většiny Američanů má být prioritou příštího prezidenta boj proti globálnímu oteplování. Green New Deal, jehož nejdůslednějším stoupencem je právě Sanders, je dalekosáhlý plán, jak převzít mezinárodní iniciativu, ale také mimo jiné snížit nezaměstnanost a obnovit americkou infrastrukturou. Plán má podporu 59 % dotazovaných.

Co se dalších bodů jeho programu týče, v řadě států si většina lidí myslí, že americká ekonomika „potřebuje úplné přepracování“. 63 % podporuje zvýšení národní minimální mzdy ze sedmi a čtvrt dolarů na hodinu na patnáct dolarů na hodinu.

Podpora bezplatného studia na univerzitách činí 60,1 %, a 59 % Američanů je pro zvýšení nejvyšší daňové sazby na 70 %. Rekordních 75 % Američanů si myslí, že imigrace je „něco dobrého“, a převážná většina si myslí, že armáda má být použita jen jako poslední možnost. To vše přesné odpovídá Sandersově politice.

Zůstává tedy jediná otázka. Pokud stojí většina demokratů za Sandersovým programem, proč vyhrává Biden?

Zvraty zvolitelnosti

Z neúspěšného Superúterý a podobného nezdaru o týden později si musí Sandersova kampaň odnést dvě nepříjemné skutečnosti. Za prvé, že široká podpora jeho programu se nerovná úspěchu ve volbách. Za druhé, že zvolitelnost v očích demokratických voličů záleží hlavně na tom, zda jejich kandidát dokáže porazit Trumpa. Klíč k případnému úspěchu spočívá zejména v tom, zda Sanders ještě dokáže přesvědčit voliče, že je díky svému programu zvolitelnější než Biden.

Bidenova údajná zvolitelnost je postavena více na „obraze“ Bidena jako „slušného, soucitného, umírněného kandidáta“. To ovšem neodpovídá jeho skutečné povaze a programu. Toho musí Sanders využít. 

Trumpovou specialitou je útočit na establishmentové postavy. A Biden je nedostižný mistr politických faux pas. Tu omylem prohlásí, že místo na prezidenta kandiduje do Senátu. Tu zapomene notoricky známou pasáž z Deklarace nezávislosti. Z jeho poklesků vznikají dokonce videokompilace.

Vzpomeneme-li si, jak se v roce 2016 Donald Trump nelítostně vysmíval svým republikánským soupeřům, je jasné, že Joe Biden pro něj bude snadným terčem. Připravme se na to, že v případě nominace Bidena uslyšíme slovní spojení „ospalý Joe“ („sleepy Joe“) tak často, až nám poleze ušima.

Demokratické vedení ví, že čím méně jsou vidět Bidenovy zhoršující se intelektuální schopnosti, a čím méně mluví s případnými voliči, tím lépe. Může si někdo myslet, říká-li Biden věty typu „chudé děti jsou tak bystré jako bílé děti“, nepřijde si Trump na své? Sanders se s ním musí konfrontovat a klást všem jasnou otázku: „Takhle má vypadat zvolitelnost?“

Představa o Bidenově zvolitelnosti vyplývá z názoru nijak nepodloženého daty, že demokraté dobývají důvěru voličů především prostřednictví „umírněné“ politiky. Lze přitom souhlasit s Lukášem Jelínkem, že typický volič neuvažuje o programu kandidáta do hloubky a že vedle obsahu politiky je důležité také umět se prezentovat před lidmi.

Tím se dá vysvětlit, proč program „Nejsem Trump a v podstatě nic by se nezměnilo“, může vést k závěru, že Biden je zvolitelnější. Biden má náskok ne díky svému programu, ale navzdory němu. Průzkumy během primárek při odchodu z volebních místností — exit polls — to ukázaly jasně: voliči hlasovali většinově pro Bidena, i když souhlasili víc se Sandersovou politikou. A počínali si tak jen kvůli rozšířené iluzi, že Biden je lépe disponován porazit Trumpa.

Biden zatím neprošel vážnějším testem

Vyvstává tedy otázka: Jak ještě může Sanders přesvědčit demokratické voliče, že na Trumpa nebude stačit slabý kandidát bez programu, jakým je Joe Biden? Že Trumpa lze porazit pouze kandidátem, který se celý život stavěl za většinu Američanů a který má dalekosáhlou vizi, jak stát opravdu zlepšit?