Jak už vysvětleno podrobněji ve speciálním textu, optimální viceprezident USA musí splňovat co nejvíce z osmi klíčových charakteristik: zkušenost, kompetentnost, dobrý osobní vztah s prezidentem, kouzlo pro určitou skupinu voličů, kredibilita, profil odpovídající aktuálnímu dění, akceptovatelnost v očích stranického establishmentu i hlavních vlivových struktur a dojem vyrovnávání slabých stránek prezidenta, politických či osobních.

Biden sám se v minulosti uvedl, že chce někoho, kdo je „sympatico“, kdo vidí svět podobně jako on a kdo je schopen řídit stát ode dne jedna. A, pochopitelně, že jeho číslem dvě bude žena.

Novináři a analytikové sestavili na tomto základě přibližně patnáctijmenný seznam, který byl postupně v závislosti na kusých zprávách z Bidenova štábu revidován. Podle zjištění CNN bylo na seznamu na konci července ještě jedenáct poliček. Jsou však i přehledy, které uvádějí jmen více. Biden si má na každý pád vybrat jedno do 10. srpna.

Platí zároveň i letošní velké specifikum: vzhledem k Bidenově věku a kondici (aktuálně je mu sedmasedmdesát, o dva roky více než Miloši Zemanovi) je pravděpodobné, že je dnes vybírána i příští prezidentka, tedy pokud se bude demokratům dařit. I kdyby totiž Biden vydržel vládnout plnohodnotně až do konce funkčního období, v roce 2024 už téměř určitě kandidovat nebude.

Proto si snaží rozhodující struktury v Demokratické straně USA všemožné ohlídat, aby se Bidenovou viceprezidentkou stala osobnost, jež nechce dělat progresivní revoluci a je přizpůsobivá z hlediska programu, ale která je zároveň barvitá, trendově smýšlející i zkušená, schopná zaujmout i vyhrát.

Byla zde žena, která se objevila na původním Bidenově seznamu, a přitom splňovala všechny řečené předpoklady — senátorka za Nevadu Catherine Cortezová Mastová. Cortezová Mastová je Latinoameričanka, je z jednoho ze swing states, které v USA rozhodují volby, je zkušená a plně loajální své straně.

U demokratů v podstatě nemá nepřátele. Do nejvyšší politiky se dostala jako chráněnkyně vůdce senátní většiny z obamovského období Harryho Reida, dosud extrémně vlivného politika, který ji stále podporuje. A je pro legalizaci marihuany, což je přesně ta mez radikality, na níž si dnešní establishment demokratů troufá.

Catherine Cortezová Mastová ovšem viceprezidentskou nominaci sama na konci května odmítla. Biden a jeho lidé tak museli hledat dále.

Abramsová, Riceová, Bottomsová a Demingsová

Biden byl již od počátku mnohými ponoukán, aby si za viceprezidentku zvolil Afroameričanku. Po smrti George Floyda a následných protestech se toto ponoukání změnilo ve skutečný tlak. Už od počátku se mu přitom nabízejí čtyři kandidátky, s nimiž má dobrý vztah, které ho podporovaly celé primárky a které jsou zadobře i s establishmentem, přičemž každá je zároveň zajímavou postavou. Každá má ale též do optimální viceprezidentky pro letošních rok v něčem daleko.

Stacey Abramsová je energická politička z jižanské Georgie. V letech 2011 — 2017 vedla demokraty v georgijské sněmovně a v roce 2018 těsně prohrála guvernérské volby. Je v současnosti zřejmě nejhlasitější bojovnicí za volební reformu, která odstraní systematickou diskriminaci chudých (a zvláště Afroameričanů) při hlasování. Jiná témata ovšem příliš nemá.

Bidenovi by pomohla Abramsová nejspíše vyhrát Georgii a Severní, možná i Jižní Karolínu. Je výborná kampaňérka a pěstuje si image černošské bojovnice za lepší příští z lidu. Musela by však přesvědčovat, že je schopna vykonávat prezidentský úřad se vším všudy. Zvláště v zahraniční politice je její rozhled doslova mizerný.

Susan Riceová má opačný problém. Jako bývalá velvyslankyně USA při OSN a Obamova poradkyně pro národní bezpečnost zná prezidentskou administrativu i hlavní problémy země a světa, nikdy se ale neúčastnila voleb a nikdy nevedla kampaň v terénu. S Bidenem dlouho spolupracovala, těžko si ale představit, jaké by mu mohla přivést nové voliče.

Keisha Lancová Bottomsová je jako Ambramsová ze státu Georgia a od roku 2018 působí jako starostka hlavního města Atlanty. Jde o velmi talentovanou političku a opět stoupenkyni Bidena už od počátku primárek, znovu však bez praxe z nejvyšší politiky. Má zkušenosti se zlepšováním vztahů mezi Afroameričany a policií a nově i s bojem s epidemií Covidu-19 ve vlastním městě — s Covidem ostatně bojovala i osobně, neboť se jím na začátku léta sama nakazila. Atlanta je ovšem „jen“ půlmilionová metropole a její starostka není totéž co starosta New Yorku, Chicaga nebo Los Angeles.

Konečně Val Demingsová je federální poslankyně za Floridu, což je v americkém volebním systému jeden z nejdůležitějších swing states. Také se podílela na přípravě Trumpova impeachmentu a před politickou kariérou byla první policejní náčelnicí — ženou a k tomu ještě černoškou.