První kolo debat demokratických kandidátů na prezidenta USA: jak to dopadlo
František KalendaDvacet diskutujících náhodně rozdělených do dvou debatních večerů se tento týden poprvé pokoušelo přesvědčit příznivce Demokratické strany, že právě oni by měli dostat příležitost postavit se v blížících se volbách Donaldu Trumpovi.
Američtí voliči měli tento týden možnost sledovat první dvě debaty uchazečů o nominaci Demokratické strany na prezidenta, které v noci na čtvrtek, respetive pátek odvysílaly kanály NBC, MSNBC a španělsky mluvící Telemundo. Dvě za sebou se uskutečnily z toho důvodu, že se do nich podle mírných kritérií stanovených stranickým vedením kvalifikovalo hned dvacet z rekordních pětadvaceti kandidátů toužících po příležitosti nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa.
V každé debatě se tak utkalo hned deset osob, jimž se z dvouhodinového pořadu podařilo mluvit od tří až do čtrnácti minut, zpravidla v závislosti na míře asertivity. Vinou naprostého nedodržování časových limitů a ochoty moderátorů přidělit slovo tomu, kdo si ho sám vezme, se totiž obě diskuze často na dlouhé úseky proměňovaly v kakofonii výkřiků.
Až zoufalá touha získat pozornost byla pochopitelná — televizní přenos sledovaný několika miliony Američanů představoval pro mnohé kandidáty první příležitost, jak dát voličům vůbec vědět o vlastní existenci. Ani většina politických komentátorů donedávna nikdy neslyšela o spisovatelce a „duchovní poradkyni“ Marianne Williamsonové, poslanci Timu Ryanovi nebo o senátorovi z Colorada Michaelu Bennetovi.
Pro ilustraci: dvanáct z dvaceti demokratických aspirantů má v celostátních průzkumech v průměru méně než jedno procento podpory. O něco silnější kandidáti pak správně vycítili možnost prorazit a oslabit pozici v průzkumech dosud dominujícího bývalého Obamova viceprezidenta Joa Bidena, který se zatím jakékoli konfrontaci s ostatními úporně vyhýbal a mediálních vystoupení absolvoval jen pomálu.
První noc
Přes občasnou nepřehlednost, zejména ve středu v noci ještě zhoršovanou technickými problémy ze strany pořadatelů, splnily počáteční debaty naděje některých kandidátů a potvrdily oprávněnost obav jiných. V první z nich zazářila v poslední době prudce rostoucí senátorka Elizabeth Warrenová, která se díky šťastnému losu ocitla bez silných soupeřů — na pódiu s ní vystoupili buď neznámí, anebo vyloženě umírnění kandidáti, jako další senátor Cory Booker a bývalý poslanec Beto O’Rourke, jemuž se při loňských midtermech málem podařilo získat senátorský post v republikánském Texasu.
Warrenová dokázala příležitost stát se jedinou nositelkou progresivních myšlenek využít na maximum, když srozumitelně představovala tak složité plány, jako je státní zdravotní péči pro všechny. Přesvědčivě vystupoval právě i senátor Booker, mnohými považovaný díky rétorickým schopnostem a pozitivnímu tónu kampaně za politického nástupce Baracka Obamy, a ostruhy si vysloužil bývalý ministr pro bydlení Julián Castro, jehož detailní imigrační plán nekriticky přijali téměř všichni ostatní kandidáti.
Naopak největším poraženým první noci byl nekompetentně působící Beto O’Rourke, jenž se místo odpovídání na otázky položené moderátory uchyloval k předem připraveným a jen letmo souvisejícím deklamacím a nedokázal se bránit v přímém střetu s Castrem nebo útočným newyorským starostou Billem de Blasiem. O’Rourkovo zakolísání je pro něj o to bolestnější, že se už několik měsíců potýká s postupně se propadajícími preferencemi. Tento trend tak zřejmě bude pokračovat a je otázka, jestli „Beto“ zanedlouho neopustí prezidentské aspirace a raději se nepokusí opět uspět v boji o křeslo texaského senátora.
Slabý Biden
Druhá debata byla na jednu stranu ještě konfliktnější a nepřehlednější, ale zato se jí účastnili hned čtyři z pěti nejsilnějších kandidátů v průzkumech včetně Bidena a Bernieho Sanderse. Ani jeden z nich nebojuje o demokratickou nominaci poprvé: Joe Biden se pokoušel stát prezidentem už v roce 1988 a znovu o dvacet let později, Sanders pak při posledních primárkách, kdy mimo jiné i vinou stranických manipulací podlehl stoupenců Hillary Clintonové.
Zatímco Sanders předvedl standardní (a zdaleka nejhlasitější) výkon opřený o silnou ideologii a konkrétní návrhy, k nimž se za čtyři roky přihlásila podstatná část Demokratické strany včetně mnoha současných protikandidátů, bývalý viceprezident Biden se nedokázal zorientovat v chaotickém formátu a obstát pod palbou.
I oproti Sandersovi a zvláště pak v kontrastu s mnohem mladšími soupeři na pódiu připomínal přestárlého muže zatíženého příliš dlouhou a často nijak zvlášť lichotivou politickou historií, kterou si nedokáže obhájit — od podpory války v Iráku, až po problematické postoje v období segregace, ještě umocněné nešťastným výrokem z minulého týdne, kdy Biden svoji schopnost spolupracovat s názorovými oponenty demonstroval na konstruktivních pracovních vztazích s proslule rasistickými senátory Jamesem O. Eastlandem a Hermanem E. Talmadgem.
Bidenových slabostí nejlépe využila senátorka a někdejší kalifornská nejvyšší státní zástupkyně Kamala Harrisová, jež je sama míšeného indického a jamajského původu. „Bylo bolestné slyšet vás hovořit o dvou senátorech USA, kteří svou pověst vystavěli na rasové segregaci,“ vyčetla mu a dodala, že navíc společně s nimi v minulosti nepodporoval některá klíčová opatření proti segregaci.
Vítězové a další poražení druhé noci
Harrisová byla komentátory všeobecně považována za vůbec nejsilnější a dalo by se říct i nejdospělejší řečnici, když ostatním vyčetla překřikování a dokázala být zároveň ostrá a věcná. Evidentně zúročila zkušenosti ze soudních procesů i z výslechů v Senátu. Zájem o její osobu, dosud stojící poněkud ve stínu nejsilnější trojice, díky debatě znovu astronomicky vzrostl a většina mediálních titulků se druhý den točila kolem ní.
Posílený z druhé debaty vyšel také starosta Pete Buttigieg, jehož kandidaturu ohrožují případy násilného postupu policistů vůči osobám jiné barvy pleti v domovském městě South Bend. Buttigieg se k celé záležitosti na přímou otázku moderátorů postavil s pokorou a uznáním, že problém zatím nedokázal vyřešit. Navíc přesvědčivě vyčetl republikánům jejich zneužívání náboženství pro politické účely, aniž by dodržovali základní křesťanské zásady. „Starosta Pete“ je v tomto ohledu zajímavým kandidátem, protože se jako věřící a zároveň homosexuál pokouší apelovat na nábožensky založené voliče z liberálních pozic.
Žádný z veřejnosti nepříliš známých kandidátů ale výrazně nezaujal, snad až na Williamsonovou, jež vzhledem ke svému zaměření působila mezi profesionálními politiky vyloženě nepatřičně. Například se vůbec neprosadil jinak zajímavý Andrew Yang, který si získal silnou podporu na internetu svým návrhem na zavedení základního nepodmíněného příjmu, leč v diskuzi pro sebe „urval“ pouze tři minuty.
Zřejmě poslední příležitost oslovit voliče budou mít demokraté s nízkými preferencemi v příštím kole debat, jež se uskuteční 30. a 31. července na stanici CNN. Následující debaty počínaje zářím už mají výrazně přísnější kvalifikační kritéria — pro účast v nich se totiž požadují nejméně 2 procentní body ve vybraných průzkumech a zároveň sponzorské dary od alespoň 130 tisíc jednotlivců, což by v tuto chvíli eliminovalo počet diskutujících na polovinu.
Záznam z první debatní noci (zde).
Záznam z druhé debatní noci (zde).
#BečvaNevyšumí
Téma otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v českých dějinách, při níž zahynulo na osmdesát tisíc ryb, je jednou z nejdůležitějších investigací Deníku Referendum. Reportéři Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá případ sledují od počátku a přinesli v něm řadu nových zjištění. Nyní pokrývají soudní proces se svévolně obviněnou firmou Energoaqua a zpracovávají poznatky, které během něj vycházejí najevo. Podpořte naši další práci!