Rok před zahájením primárek se o nominaci Demokratické strany na prezidenta rozhodla ucházet první opravdu těžká váha. Tento týden totiž na neustále se rozšiřujícím seznamu kandidátů přibyl neúspěšný soupeř Hillary Clintonové v roce 2016, vermontský senátor Bernie Sanders.

Rozhodnutí znovu kandidovat ohlásil Sanders na stanici Vermont Public Radio, kde dal najevo, že jeho hlavním cílem bude od počátku sám prezident Donald Trump: „Současný nájemník Bílého domu zostuzuje celou naši zemi. Podle mě je to patologický lhář. A taky rasista, sexista, homofob, xenofob. Prostě člověk, který sbírá levné politické body tím, že útočí na menšiny nebo ilegální migranty.“

Ještě předtím, než bude moci vyzvat Trumpa, má ale „Bernie“ před sebou v boji o demokratickou nominaci plejádu více či méně známých protivníků, mezi nimiž je třeba senátorka Kamala Harrisová a možná se k nim přidá i Obamův viceprezident Joe Biden, který zatím přesvědčivě vede všechny průzkumy mezi demokratickými voliči.

Sanders se v nich stabilně objevuje na druhém až třetím místě a určitě čelí menší výzvě než v roce 2016, když do hry vstoupil jako politický outsider považovaný vedením Demokratické strany za nebezpečného radikála. Nejenže je vermontský senátor na rozdíl od většiny konkurentů známý na celostátní úrovni a nikoli pouze v domovském státě nebo v úzké voličské skupině, ale může se opřít o bezkonkurenční organizaci kampaně se sítěmi rozhozenými doslova po celých Spojených státech.

Zcela mimořádná je také jeho finanční základna — za pouhých 24 hodin od ohlášení kandidatury Sanders vybral bezmála šest milionů dolarů, tedy například čtyřikrát tolik, než senátorka Harrisová. Podobně jako v roce 2016 se jednalo v drtivé většině o drobné dary — v průměru ve výši 27 dolarů — což ukazuje přetrvávající zápal jeho příznivců.

Oběť vlastního úspěchu?

Řada analytiků přesto upozorňuje na Sandersovy domnělé slabiny, mezi něž paradoxně jmenují dlouhodobý úspěch jeho kampaně z roku 2016. Zatímco před třemi lety označovali mainstreamoví demokraté návrhy jako je všeobecná zdravotní péče, federální minimální mzda ve výši patnácti dolarů za hodinu, univerzitní vzdělání zadarmo nebo vysoké zdanění bohatých za příliš radikální, nyní patří takřka do povinné výbavy prezidentských kandidátů této strany.

Není bez zajímavosti, že hned čtyři Sandersovi prezidentští soupeři — Elizabeth Warrenová, Kirsten Gillibrandová, Kamala Harrisová a Cory Booker — se podepsali pod senátorův návrh na všeobecnou zdravotní péči. „Bernie Sanders už v demokratických primárkách zvítězil, protože se všichni kandidáti hlásí k jeho verzi socialismu,“ shrnula trefně Kayleigh McEnany z Trumpovy předvolební kampaně.

To může na jednu stranu Sandersovi pomoci, protože ve straně donedávna nelichotivou nálepku „socialisty“ neponese sám a hrdě se k ní hlásí celá generace mladých politiků. Na druhou stranu pro něj bude složitější vyniknout, ačkoli jen málo dalších demokratů se může pochlubit tak dlouhou historií konsistentně progresivních postojů.

Za potenciální překážku na cestě k prezidentské nominaci bývá zmiňován ještě špatný výsledek u menšinových voličů z roku 2016, který spolu s manipulacemi stranického vedení zabránil Sandersovu vítězství nad Clintonovou. V době, kdy Demokratickou stranu více než kdy dříve reprezentují ženy, zástupci etnických menšin a mladí lidé, může mít Sanders jako „starý bílý muž“ určitou nevýhodu. I když to byl paradoxně opět právě jeho (ne)úspěch v posledních primárkách, který mnoho mladých a progresivních politiků a političek do strany přilákal.

Řečník Booker...

Kromě Bernieho Sanderse se do boje o demokratickou nominaci tento měsíc přihlásili ještě dva významní uchazeči. Hned první únorový den tak učinil senátor za stát New Jersey, Cory Booker, o jehož prezidentských ambicích už se spekuluje od dob jeho působení ve funkci starosty města Newark. Desátého února se k němu připojila senátorka Amy Klobucharová z Minnesoty.

Booker má podobně jako Sanders výhodu v kvalitním a početném organizačním týmu, který má navíc zkušenost s řadou úspěšných kampaní na senátní úrovni a při podpoře spřízněných kandidátů v průběhu podzimních voleb. Booker je kromě toho považován za velmi nadaného řečníka, přestože je mu občas vyčítána přílišná teatrálnost — těžko hledat větší kontrast než mezi pečlivě cizelovanými Bookerovými projevy a Sandersovou zemitou přímočarostí.

Podobně jako prakticky všichni demokraté se dnes Cory Booker prezentuje jako progresivní kandidát a kromě zmíněného zákona o zdravotní péči se zasazoval kupříkladu o reformu justičního systému. Kritici zleva však připomínají, že donedávna pobíral masivní finanční dary od farmaceutického průmyslu a z prostředí Wall Streetu; finančníci si Bookera soudě podle výše darů oblíbili ještě víc, než samotného šéfa republikánů v Senátu, Mitche McConnella.

Mezi pravicovými komentátory se pro změnu stal cílem jiný aspekt Bookerovy osobnosti: jeho veganství. Trumpův oblíbený komentátor Sean Hannity na nejsledovanější konzervativní televizní stanici Fox News varoval, že se demokraté „chystají převzít Bílý dům s programem zakázat maso“. Narážel tak na rozhovor, ve kterém Booker upozornil na dopady masivní spotřeby masa na životní prostředí.

...a středová Klobucharová

Klobucharová, která oznámila prezidentskou kandidaturu 10. února, podobně jako Booker nepatří mezi oblíbence levicového křídla Demokratické strany. A na rozdíl od většiny ostatních stranických soupeřům se ani zvlášť nehlásí k progresivnímu programu — Klobucharová se například odmítla podepsat pod Sandersův návrh zdravotní reformy. Patřila ostatně mezi první podporovatele Hillary Clintonové a podílela se na její předvolební kampani.