Kandidátů na prezidenta USA rychle přibývá. Prominentní roli mezi nimi hrají ženy
František KalendaPočet zájemců o nominaci opoziční Demokratické strany do prezidentského souboje rychle roste a stejně jako v „midtermech“ je mezi nimi rekordní množství žen. Jako zatím poslední svou kandidaturu oznámila senátorka Kamala Harrisová.
Prakticky každým dnem roste ve Spojených státech počet vážných uchazečů — a především uchazeček — o prezidentský úřad. Bez výjimky zatím pocházejí z opoziční Demokratické strany, kde vítěz primárních voleb na podzim roku 2020 s největší pravděpodobností vyzve současného republikánského prezidenta Donalda Trumpa.
Zatím poslední účastnicí podle očekávání nabitého klání se v pondělí stala senátorka a někdejší kalifornská nejvyšší státní zástupkyně, Kamala Harrisová, která svou kandidatura ohlásila v pořadu Good Morning America na televizní stanici ABC. Zvolené datum není žádná náhoda — 21. ledna se totiž ve Spojených státech slaví narozeniny Martina Luthera Kinga a o Harrisové, dceři rodičů původem z Indie a Jamajky, se mluví jako o první černošské kandidátce v těchto volbách.
„Víme, že jsme ještě nedosáhli [Kingových] ideálů, ale naše síla spočívá právě v tom, že za jejich dosažení neustále bojujeme,“ prohlásila k symbolice výročí čerstvá prezidentská aspirantka a historicky teprve druhá Afroameričanka v americkém Senátu. „A to mě inspiruje, protože je pravda, že naše země má mnoho nedostatků. Ale dokáže být opravdu velkou zemí ve chvíli, kdy si připomínáme principy, na nichž byla založena.“
Tvrdě proti Trumpovi
Stejně jako exprezident Barack Obama, jehož mimochodem podpořila jako jedna z prvních proti tehdejší favoritce Hillary Clintonové, nemá ani Kamala Harrisová velké množství zkušeností ve vysoké politice — senátorkou byla poprvé zvolena teprve před dvěma roky. Za krátkou dobu však v rámci senátního právního výboru vynikla jako tvrdá oponentka Trumpových kandidátů do křesel ministrů a soudců včetně kontroverzního soudce Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha.
Silně se angažovala také proti Trumpově imigrační politice, když například po vypuknutí skandálu s odebíráním dětí rodičům zadržených při pokusu přejít hranici jako vůbec první politik požadovala rezignaci ministryně pro vnitřní bezpečnost, Kirstjen Nielsenové.
Harrisová je díky dlouholeté kariéře v roli státní zástupkyně zdatnou řečnicí, jež by mohla v prezidentském klání vzdorovat agresivnímu vystupování Donalda Trumpa. Podobně jako Trumpovi se jí navíc daří budovat silnou základnu na sociálních sítích — na Twitteru ji sledují přes dva miliony lidí a podle nedávné analýzy společnosti Axios mají její příspěvky na této síti vůbec největší dopad mezi všemi potenciálními prezidentskými kandidáty.
Překážky na cestě
Mezi širší veřejností a především vně domovské Kalifornie je ale Harrisová přesto dosud spíše neznámá. Například ze zářijového průzkumu televizní stanice CNN vyšlo, že o ní 51 % Američanů nikdy neslyšelo a podobné výsledky přinesl také čerstvý lednový průzkum společnosti Marist Poll pro stanice CBS a NPR, kde Harrisová nic neříkala 54 procentům voličů v primárkách samotné Demokratické strany.
Senátorka Harrisová se kromě toho musela v nedávné době potýkat s nepříjemnostmi okolo obvinění jejího blízkého poradce ze sexuálního obtěžování a kritici upozorňují na spornější body jejího působení ve službách státu, kdy se v Kalifornii mimo jiné následkem podpory přísné legislativy dramaticky zvýšil počet vězňů.
Liberální odpůrci považují Harrisovou za reprezentantku zastaralého a represivního přístupu k trestnímu systému, který zaplňuje americké věznice odsouzenými za drobné přečiny. V této souvislosti připomínají třeba její dřívější odpor vůči legalizaci marihuany a i proto se na sítích zejména mezi příznivci Bernieho Sanderse už několik měsíců šíří hashtag #NeverHarris (#HarrisováNikdy).
Další kandidátky
Kamala Harrisová je v současnosti již čtvrtou oficiální prezidentskou kandidátkou Demokratické strany. Za favoritku je mezi nimi dosud považována další senátorka, Elizabeth Warrenová, již ovšem v poslední době znovu poškozují spory ohledně jejího deklarovaného indiánského původu.
O něco méně známá je její kolegyně z horní komory zastupující stát New York, Kirsten Gillibrandová, profilující se především jako tvrdá obránkyně práv žen a proponentka hnutí #MeToo. Gillibrandová je kupříkladu zakladatelkou organizace Off the Sidelines, cílící na zapojení co největšího množství žen do politiky — a i její zásluhou kandidoval v midtermových volbách právě v dresu demokratů největší počet žen v americké historii.
Čtveřici ohlášených kandidátek uzavírá poslankyně Tulsi Gabbardová, před lety považovaná za jednu z nejperspektivnějších demokratických političek vůbec. Bývalá příslušnice armády se zkušeností z Iráku se ovšem od svého překvapivého vstupu do Kongresu v roce 2012 dostala na okraj mimo jiné díky hlasité podpoře syrského diktátora Bašára Asada a také kvůli sporům s vedením vlastní strany.
Váhající favoriti
Z významnějších politických osobností kromě toho kandidaturu ohlásil Obamův ministr pro bydlení Julián Castro. Čtyřiačtyřicetiletý Castro působil před vládním angažmá ve funkci starosty druhého nejlidnatějšího texaského města San Antonio a Hillary Clintonová o něm v roce 2016 uvažovala jako o vážném kandidátovi na viceprezidenta.
Stále se naopak rozmýšlí matadoři konzervativnějšího a levicového křídla Demokratické strany, bývalý viceprezident Joe Biden a dlouholetý vermontský senátor Bernie Sanders, který se v posledních primárkách i kvůli stranickým machinacím a systému nikým nevolených „superdelegátů“ neúspěšně postavil Clintonové.
Právě jejich vstup do prezidentského klání je spojen s největšími očekáváními a může ovlivnit šance mladších a méně známých politiků, jako je Warrenová, Harrisová nebo Gillibrandová, kteří se v dosavadních průzkumech mezi příznivci demokratů umisťují daleko za nimi. Proti oběma zkušeným politikům oproti tomu mluví jejich věk — Bidenovi je 76 a Sandersovi 77 let.