Přestože se volební místnosti ve Spojených státech otevřely již před více než třemi týdny, o posledním významném volebním souboji se rozhodlo teprve v noci na středu. Druhé kolo mimořádných voleb do Senátu za stát Mississippi celkem očekávatelně vyhrála republikánská kandidátka Cindy Hyde-Smithová.

Ostatně demokrat v senátních volbách v tomto jižanském státě neuspěl od roku 1982 a tehdejší vítěz, John C. Stennis, měl jako vášnivý zastánce rasové segregace s dnešní Demokratickou stranou společného jen málo. Letošní demokratický kandidát a Obamův ministr zemědělství Mike Espy — mimochodem Afroameričan — přesto v „rudém“ Mississippi nepropadl.

O obavách z jeho možného úspěchu svědčí, že se do kampaně na poslední chvíli osobně zapojil sám prezident Donald Trump, který si ve státě na rozdíl od většiny USA udržuje nadpoloviční popularitu. Espy nakonec získal slušných 45 procent hlasů — tedy o pět procentních bodů více než Clintonová před dvěma lety a o sedm procent víc než jeho předchůdce v roce 2014, který do druhého kola ani nepostoupil.

Co se změnilo

Klání v Mississippi fakticky završilo letošní americké „midtermy“, ačkoli se ještě dopočítávají volební lístky v 21. kalifornském okrsku do Sněmovny reprezentantů, kde soupeře z obou stran dělí pouhé stovky hlasů. Upřesněné výsledky přitom poněkud mění celkové vyznění voleb.

Základní teze samozřejmě zůstávají platné: opoziční demokraté od ledna ovládnou Sněmovnu reprezentantů, republikáni udrží Senát a Spojené státy čeká období složitého schvalování legislativy doplněné o řadu sněmovních vyšetřování různých kontroverzních kroků stávajícího prezidenta.

Ukazuje se však, že dříve spíš optimisticky naladěný Donald Trump má mnohem menší důvod k oslavám, zatímco mírně zklamaní demokraté uspěli o poznání výrazněji, než předpokládaly odhady prvních několik dní po uzavření volebních místností, kdy bylo sčítání v mnoha státech ještě v plném proudu.

Ve Sněmovně reprezentantů obsadili demokraté navíc ne projektovaných třicet, ale 39 až 40 křesel (v závislosti na výsledcích ve výše zmíněném kalifornském okrsku), což je vůbec největší zisk této strany v „midtermech“ od voleb těsně po aféře Watergate.

Při pohledu na počet hlasů je rozdíl ještě markantnější: obě strany ve sněmovních volbách dělilo více než 8 % a bezmála devět milionů hlasů. To je trojnásobek oproti náskoku Hillary Clintonové nad Trumpem před dvěma lety (v USA vítězství v prezidentských volbách závisí na získaném počtu volitelů z jednotlivých států, nikoli voličů).

Kandidáty Demokratické strany letos volilo na 60 milionů lidí, tedy skoro stejný počet voličů, kteří odevzdali hlas Donaldu Trumpovi (63 milionů), a o patnáct milionů voličů více, než kolik jich republikáni přesvědčili v mimořádně úspěšném roce 2010.

„Ještě nikdy v historii se opoziční strana během midtermových voleb tak nepřiblížila počtu hlasů získaných prezidentem,“ upozorňuje Nate Silver z analytického serveru FiveThirtyEight a dodává, že nejblíže k tomuto scénáři měli demokraté opět v návaznosti na Nixonovu aféru Watergate.

Lokální úroveň

Uspokojivého výsledku dosáhli demokraté také na úrovni jednotlivých států, když republikány připravili o sedm guvernérů a o kontrolu nad šesti místními parlamenty. Pro budoucnost mají tyto úspěchy zvláštní význam v oblasti známé pod pojmem Středozápad.

Ve státech jako Michigan a Wisconsin před dvěma lety překvapivě zvítězil Donald Trump a pomohl si tak zajistit většinu mezi voliteli potřebnou k získání prezidentského úřadu. Nyní se vrátily do rukou demokratů. Ještě důležitější Floridu sice republikáni udrželi, ale s tak minimálním rozdílem (0,4 procenta), že bylo hlasy nutné přepočítat.

Úplně stejně těsnou prohru zaznamenala demokratická kandidátka Stacey Abramsová v Georgii, což pro tento donedávna přesvědčivě republikánský stát nevěstí do příštích prezidentských voleb pro pravici nic dobrého. Pro představu — svou soupeřku Trump na Floridě porazil o procento, v Georgii o pět procent.

Symbolický význam pak mají výsledky v okresu Orange County, který byl přinejmenším od roku 1960 spolehlivým rudým ostrůvkem v moři liberální Kalifornie. Oblasti na jihu Kalifornie se podle legendárního republikánského prezidenta často přezdívalo „Reaganův okres“ — právě on v něm triumfoval s více než sedmdesáti procenty a prohlásil o něm, že na toto místo „dobří republikáni chodí dožívat“.

Přestože se náskok v posledních letech snižoval, Republikánská strana ještě v roce 2016 obsadila čtyři z šesti místních poslaneckých mandátů. Orange County však letos zasáhla skutečná „modrá vlna“, když se všech šest sněmovních okrsků dostalo do rukou demokratů.

Rozpad Trumpovy koalice

Alespoň na základě obsáhlých dat z takzvaných exit pollů je možné poměrně efektivně prokázat, že demokraté nalezli schůdnou cestu směrem k vítězství v prezidentských volbách za dva roky — tedy v případě, že nenominují pro většinu veřejnosti toxického kandidáta, jako byla Hillary Clintonová, která údajně o prezidentství opět vážně uvažuje.

Demokratickým politikům se podařilo zmobilizovat pro tento typ voleb rekordní volební účast včetně rekordní účasti voličů mezi 18 a 29 lety, jež dávají jejich straně nad republikány přednost o těžko uvěřitelných 35 %. Velkou součástí jejich motivace přijít k volbám je přitom bezpochyby osobnost Donalda Trumpa, jehož vedení země v rámci této skupiny podle posledních průzkumů schvaluje méně než třetina.

Na stranu demokratů se jednoznačně přiklánějí také voliči, kteří se nehlásí ani k jedné z obou hlavních stran. Mezi nezávislými měl Trump před dvěma lety náskok o čtyři procenta, letos naopak o dvanáct procent více z nich dalo přednost demokratům. Prezidentovi tak z poměrně široké koalice z roku 2016 zbývají pouze skalní republikáni a opouští ho pro poslední vítězství klíčové skupiny voličů, jako jsou ženy bílé barvy pleti, lidé s vysokoškolským vzděláním a osoby žijící na předměstích velkých měst.

Cesta se zužuje

To vysvětluje relativně slušné výsledky voleb do Senátu, které vzhledem k rovnému zastoupení všech států bez ohledu na počet obyvatel favorizují Trumpovu bělošskou základnu z venkovských oblastí. Kupříkladu právě výše zmíněné Mississippi má druhý nejmenší počet lidí s vysokoškolským diplomem v celých USA a je naopak pátým státem s nejvyšším počtem obyvatel žijících na venkově.

I na úrovni výběru Donaldu Trumpovi samozřejmě napomáhá volební systém, kde není potřeba získat nadpoloviční počet hlasů amerických voličů — republikáni z tohoto nastavení ostatně těžili už v roce 2000. Bližší pohled na „midtermy“ ale napovídá, že i tato cesta k druhému mandátu se bez podstatných změn současnému prezidentovi zužuje a přinejmenším v tuto chvíli má proti sobě jasnou většinu Američanů — v posledním průzkumu společnosti Gallup se počet jeho odpůrců vyšplhal na celých šedesát procent.

Budoucnost tohoto trendu bude záležet na tom, jak moc se demokratům podaří nově získané voliče udržet a latentní podporovatele dostat k volebním urnám. O čemž samozřejmě do značné míry rozhodne i to, koho letošní „modrá vlna“ vynese až k prezidentské nominaci Demokratické strany. První zajímavá jména už se rýsují.