Přestože se volební místnosti ve Spojených státech otevřely již před více než třemi týdny, o posledním významném volebním souboji se rozhodlo teprve v noci na středu. Druhé kolo mimořádných voleb do Senátu za stát Mississippi celkem očekávatelně vyhrála republikánská kandidátka Cindy Hyde-Smithová.

Ostatně demokrat v senátních volbách v tomto jižanském státě neuspěl od roku 1982 a tehdejší vítěz, John C. Stennis, měl jako vášnivý zastánce rasové segregace s dnešní Demokratickou stranou společného jen málo. Letošní demokratický kandidát a Obamův ministr zemědělství Mike Espy — mimochodem Afroameričan — přesto v „rudém“ Mississippi nepropadl.

O obavách z jeho možného úspěchu svědčí, že se do kampaně na poslední chvíli osobně zapojil sám prezident Donald Trump, který si ve státě na rozdíl od většiny USA udržuje nadpoloviční popularitu. Espy nakonec získal slušných 45 procent hlasů — tedy o pět procentních bodů více než Clintonová před dvěma lety a o sedm procent víc než jeho předchůdce v roce 2014, který do druhého kola ani nepostoupil.

Co se změnilo

Klání v Mississippi fakticky završilo letošní americké „midtermy“, ačkoli se ještě dopočítávají volební lístky v 21. kalifornském okrsku do Sněmovny reprezentantů, kde soupeře z obou stran dělí pouhé stovky hlasů. Upřesněné výsledky přitom poněkud mění celkové vyznění voleb.

Základní teze samozřejmě zůstávají platné: opoziční demokraté od ledna ovládnou Sněmovnu reprezentantů, republikáni udrží Senát a Spojené státy čeká období složitého schvalování legislativy doplněné o řadu sněmovních vyšetřování různých kontroverzních kroků stávajícího prezidenta.

Ukazuje se však, že dříve spíš optimisticky naladěný Donald Trump má mnohem menší důvod k oslavám, zatímco mírně zklamaní demokraté uspěli o poznání výrazněji, než předpokládaly odhady prvních několik dní po uzavření volebních místností, kdy bylo sčítání v mnoha státech ještě v plném proudu.

Ve Sněmovně reprezentantů obsadili demokraté navíc ne projektovaných třicet, ale 39 až 40 křesel (v závislosti na výsledcích ve výše zmíněném kalifornském okrsku), což je vůbec největší zisk této strany v „midtermech“ od voleb těsně po aféře Watergate.

Při pohledu na počet hlasů je rozdíl ještě markantnější: obě strany ve sněmovních volbách dělilo více než 8 % a bezmála devět milionů hlasů. To je trojnásobek oproti náskoku Hillary Clintonové nad Trumpem před dvěma lety (v USA vítězství v prezidentských volbách závisí na získaném počtu volitelů z jednotlivých států, nikoli voličů).

Kandidáty Demokratické strany letos volilo na 60 milionů lidí, tedy skoro stejný počet voličů, kteří odevzdali hlas Donaldu Trumpovi (63 milionů), a o patnáct milionů voličů více, než kolik jich republikáni přesvědčili v mimořádně úspěšném roce 2010.

„Ještě nikdy v historii se opoziční strana během midtermových voleb tak nepřiblížila počtu hlasů získaných prezidentem,“ upozorňuje Nate Silver z analytického serveru FiveThirtyEight a dodává, že nejblíže k tomuto scénáři měli demokraté opět v návaznosti na Nixonovu aféru Watergate.

Lokální úroveň

Uspokojivého výsledku dosáhli demokraté také na úrovni jednotlivých států, když republikány připravili o sedm guvernérů a o kontrolu nad šesti místními parlamenty. Pro budoucnost mají tyto úspěchy zvláštní význam v oblasti známé pod pojmem Středozápad.

Ve státech jako Michigan a Wisconsin před dvěma lety překvapivě zvítězil Donald Trump a pomohl si tak zajistit většinu mezi voliteli potřebnou k získání prezidentského úřadu. Nyní se vrátily do rukou demokratů. Ještě důležitější Floridu sice republikáni udrželi, ale s tak minimálním rozdílem (0,4 procenta), že bylo hlasy nutné přepočítat.

Úplně stejně těsnou prohru zaznamenala demokratická kandidátka Stacey Abramsová v Georgii, což pro tento donedávna přesvědčivě republikánský stát nevěstí do příštích prezidentských voleb pro pravici nic dobrého. Pro představu — svou soupeřku Trump na Floridě porazil o procento, v Georgii o pět procent.

Symbolický význam pak mají výsledky v okresu Orange County, který byl přinejmenším od roku 1960 spolehlivým rudým ostrůvkem v moři liberální Kalifornie. Oblasti na jihu Kalifornie se podle legendárního republikánského prezidenta často přezdívalo „Reaganův okres“ — právě on v něm triumfoval s více než sedmdesáti procenty a prohlásil o něm, že na toto místo „dobří republikáni chodí dožívat“.