V USA slavili volební úspěchy i „klimatičtí jestřábové“

Facebook Twitter Vytisknout

Slavit mohou po volbách v USA zastánci rychlého a důsledného řešení příčin neustále se zhoršující klimatické krize. Do Sněmovny reprezentantů totiž poprvé v historii proniklo množství političek a politiků z řad Demokratické strany, označovaných jako „klimatičtí jestřábové“.

Demokraté přitom ve Sněmovně získali většinu a budou tak moci tvořit důslednou protiváhu politice prezidenta Trumpa, který oteplování planety odmítá a podle toho také jedná, když dokonce nechává cenzurovat obsah vládních stránek a materiálů.

Jestřábi táhnou

Ptačí přídomek, dávaný v oblasti zahraničních věcí zastáncům agresivního militaristického přístupu, v tomto případě označuje důslednou politiku směřující k záchraně planety před ekologickými hrozbami: program, jemuž se v americkém kontextu s odkazem na protikrizový balíček Franklina D. Roosevelta přezdívá Green New Deal.

Ten by měl spojit ostré omezení a zdanění spalování fosilních paliv s masivními investicemi do obnovitelných zdrojů a vytvářením desetitisíců nových „zelených pracovních míst“ právě v oblastech dnes postižených nezaměstnaností a toxickým znečištěním z těžby.

Mezi „klimatické jestřáby“ řadí pozorovatelé některé z často zmiňovaných příslušníků levicového křídla demokratické strany. Počítá se mezi ně kupříkladu dosud vůbec nejmladší žena v Kongresu, newyorská socialistka Alexandria Ocasiová Cortezová, poslankyně z Nového Mexika Deb Haalandová, Rashida Thlaibová z Michiganu či Ilhan Omarová z Minnesoty.

„Přesně takové lidi ve veřejných funkcích potřebujeme. Takové, kteří se nenechají koupit velkými ropnými korporacemi a dokážou odhodlaně prosazovat odvážnou a průlomovou politiku, jakou je Green New Deal,“ komentovala výsledky voleb May Boeveová z klimatického hnutí 350.org. „Kandidátky jako Alexandria Ocasio-Cortezová, Deb Haalandová a Ilhan Omarová vedly kampaň s programem přechodu na 100% obnovitelnou energii a podařilo se jim vyhrát.“

„Tolik peněz jako ropné a uhelné korporace nikdy mít nebudeme. Musíme tudíž vybudovat tak velké politické hnutí, že se v jejich špinavých dolarech neutopí. Je na čase říct fosilním palivům jasné ‚ne‘ a investovat peníze do důstojných, dobře placených a odborově organizovaných pracovních míst v rozvoji obnovitelné energie,“ dodává Boeveová.

Přestože někteří vědci byli ke konkrétním plánům Ocasiové Cortezové skeptičtí a její návrhy označovali jako „vágní“, obecně odborníci ideu kombinace klimatických programů s vytvářením pracovních míst podporují. „Přesně takovýto typ odvážného a pronikavého myšlení potřebujeme, máme-li se katastrofickým změnám klimatu vyhnout,“ komentoval výsledky voleb klimatolog Michael Mann z Pensylvánské státní univerzity.

Smíšené vyhlídky

Ne všude se ovšem demokratům s důsledným ekologickým programem dařilo. V Kalifornii do Kongresu nepronikl progresivní demokrat Kevin de León, jenž prohrál v souboji s mainstreamovou demokratkou Dianne Feinsteinovou. Podobně dopadl Randy Bryce ve Wisconsinu.

Negativní výsledky navíc přinesla mnohá referenda týkající se otázek klimatu a energetiky. V západoamerickém Washingtonu, který je jinak považovaný za progresivní demokratický stát, voliči již potřetí odmítli uhlíkovou daň, jež by zpoplatnila v průmyslu každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého patnácti dolary. Podle vědců jde přitom dlouhodobě o jeden z nejúčinnějších nástrojů snižování emisí.

V Arizoně se nepodařilo prosadit zákon, který by stát zavázal k postupnému přechodu na obnovitelné zdroje elektrické energie. V Coloradu neuspělo referendum prosazující povinnou vzdálenost alespoň půl míle mezi domovy lidí a ropnými vrty. Na Floridě se nicméně podařilo prosadit moratorium na těžbu ropy a plynu ve státních vodách.

Pozorovatelé tak poznamenávají, že v otázce změn klimatu zůstává americká veřejnost i nadále nesmiřitelně rozdělená. A to navzdory dramatickým dopadům teplejšího klimatu, jako byly rekordní požáry na západním pobřeží či časté hurikány a povodně v jižních a východních státech, které země v posledních letech zažívá. Skutečný průlom tak mohou přinést nejdříve volby v roce 2020.