Kalifornii hrozí klimatická „apokalypsa“. Přejde na stoprocentně čistou energii

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Zemi na západním pobřeží Spojených států hrozí v důsledku změn klimatu mnohem katastrofičtější požáry, sucha a smrtící vlny veder, než se dosud čekalo. Říká to vědecká studie California's Fourth Climate Change Assessment, kterou si objednala tamní vláda. Také kvůli odůvodněným obávám z teplejší budoucnosti je Kalifornie ve srovnání s ostatními americkými státy v ochraně klimatu na špičce.

Minulý týden kalifornští zákonodárci schválili záměr získávat do roku 2026 z obnovitelných zdrojů polovinu vší spotřebovávané energie. V roce 2045 už to pak má být sto procent. Kalifornie se tak rozhodla navzdory prezidentu Trumpovi, jenž vliv lidské činnosti na klima popírá. Kalifornský guvernér, demokrat Jerry Brown, je mezi americkými politiky obecně znám jako jeden z hlavních prezidentových kritiků.

Divoké požáry, smrtící horka, eroze pobřeží

Publikovaná studie překonává dosavadní nejhorší očekávání a předpovídá, že katastrofálně horká a suchá léta plná obtížně zvladatelných lesních požárů se mohou snadno stát „novou normou“. Průměrná teplota v Kalifornii podle studie může do konce století vzrůst takřka o pět stupňů celsia. Přibude teplotních výkyvů. Počet dnů v roce poznamenaných „extrémním vedrem“ má podle zprávy v některých oblastech „narůst exponenciálně“.

Počty obětí letních vln veder, jež se mohou již dnes ve městech počítat na stovky, se podle studie už do roku 2050 nejméně zdvojnásobí. Nesníží-li se dnešní objem emisí skleníkových plynů, studie dále předpovídá, že se plocha každoročně spalovaná lesními požáry zvýší až o tři čtvrtiny.

Už loňská sezóna požárů byla zřejmě nejhorší v dějinách, a oteplování navíc rozšiřuje její každoroční trvání dále a dále do podzimu. Růst hladiny oceánů a související eroze navíc může zničit až sedmašedesát procent kalifornských pobřeží, známých svou krásou. „Jsou to neobyčejně vážná varování,“ uvedl k závěrům guvernér Brown na Twitteru, „a budeme se jimi v boji s apokalyptickou hrozbou, již pro nás změna klimatu představuje, řídit.“

Vědci navíc předpovídají, že důsledky klimatického rozvratu dopadnou nejsilněji na ty společensky nejslabší a nejzranitelnější. V zemi žije podle úřadů víc než sto tisíc lidí bez stálého domova, kteří tak nemají stabilní přístup ani k tekoucí vodě, natožpak klimatizaci.

Připomínají dosud nejtvrdší vlnu veder z roku 2006, jíž padlo za oběť víc než šest set lidských životů, přes šestnáct tisíc lidí muselo navštívit pohotovost. Celkové ekonomické škody se dle odhadů tehdy vyšplhaly na víc než pět miliard dolarů.

Tak jako v jiných částech světa povede změna klimatu i v Kalifornii k delším obdobím sucha, přerušovaným intenzivnějšími srážkami. Už mezi lety 2012 a 2016 trpěl stát nejhorším suchem za celé poslední tisíciletí.

To zvyšuje také pravděpodobnost záplav, přispívá k erozi půdy a potenciálně i sesuvům půdy. Ty letos na jaře v Santa Barbaře zabily nejméně patnáct lidí a zničily domovy desítek dalších.

Kalifornští poslanci chtějí stoprocentně obnovitelnou elektřinu

„Dobré je, že zpráva neříká jen ‚takovéhle nás čekají strašné věci,‘ ale i ‚takovéhle jsou možnosti, jak jim do jisté míry předejít,‘“ pochvaluje si zprávu Hon Ron Goode, náčelník severokalifornské větve kmene Monoů. Původní Američané byli ke spolupráci na vyhodnocování vědeckých závěrů letos přizváni vůbec poprvé.

Vědci navrhují pochopitelně kromě různých adaptačních opatření především předcházet budoucím škodám prostřednictvím snížení emisí skleníkových plynů, jež v Kalifornii pocházejí především z energetiky a dopravy. Umožnit to má také zákon, schválený minulý týden demokratickou většinou v kalifornském Senátu.

Ten rozšiřuje dřívější cíle, schválené vládami guvernérů Arnolda Schwarzeneggera a Jerryho Browna a stanovuje rok pro definitivní dosažení stoprocentního zásobování čistou elektřinou: 2045. Střednědobé cíle jsou pak padesát procent do roku 2026 a nejméně šedesát procent v roce 2030.

Brownovy ambice pokud jde o klima jsou známé. Po zvolení Donalda Trumpa, který změny klimatu popírá a odmítá je řešit, prezidentem USA se kalifornský guvernér stal jakousi neformální hlavou odporu demokratických politiků proti republikánské tvrdě antiekologické linii. Právě příští týden pořádá Brown v San Francisku „Globální klimatický summit“, který má shromáždit zejména komunální politiky a podpořit je v ambiciózním snižování emisí na místní úrovni, bez ohledu na národní státy.

Pařížské dohody nestačí

Dobrovolné závazky zemí přijímané na základě předloňské pařížské dohody totiž podle vědců zatím nastavují trajektorii ke katastrofálnímu oteplení. Ani zdaleka se nedaří zajistit splnění deklarovaného cíle paktu, jimž je udržet celkové oteplení pod dvěma stupni celsia, a nejlépe už pod jedním a půl.

Kalifornie bývá vydávána za jeden z příkladů, že řešení změn klimatu je možné skloubit s ekonomickým růstem. Její ekonomice se i ve srovnání s dalšími americkými státy daří dobře, přitom má na hlavu nejnižší spotřebu elektřiny v celé zemi. Na druhou stranu, jak poznamenávají kritikové, její emise v absolutních číslech oproti roku 1990 nijak znatelně nepoklesly.

Jednou z příčin je liberální politika Brownových demokratů vůči fosilnímu průmyslu, za níž čelí také ostré kritice, zejména ze strany ekologů přímo v Kalifornii. Ochránci klimatu upozorňují na to, že jeho vláda má i nadále dobré vztahy zejména s ropným průmyslem a i nadále vydává povolení k další těžbě ropy a plynu a k pátrání po dalších zásobách fosilních paliv.

Odborníci se přitom shodují, že přibližně osmdesát procent již známých zásob fosilních paliv musí zůstat pod zemí, mají-li se cíle, k nimž se Brown oficiálně hlásí, naplnit. Podobně jako jiné liberální hlavy států, Justin Trudeau a Emmanuel Macron, kteří se snaží vyvažovat mezi ochranou klimatu a zájmy byznysu s fosilními palivy, tak bývá i Brown ochránci klimatu obviňován z pokrytectví.