Když jiskra potká změny klimatu a politiku škrtů, hoří Řecko

Radek Kubala

Politika škrtů oslabuje naši schopnost adaptovat se na změny klimatu. Příkladem mohou být drastické dopady letošní sezony lesních požárů v Řecku, chilští Bomberos nebo záplavy ve Velké Británii.

Americká rocková skupina Toto nazpívala v roce 1982 hit, ve kterém si symbolickým požehnáním přeje déšť v Africe. Ani to netrvalo příliš dlouho, a Evropa řeší zcela opačný problém. Namísto deště v Africe přišly lesní požáry v Arktidě. Jak se s podobnou situací máme vyrovnat?

Vinou extrémně horkého počasí zuří lesní požáry nejen v zemích okolo Středozemního moře, kde podle vědců uvidíme apokalyptické scény mohutných ohňů stále častěji a s vyšší frekvencí, ale také za polárním kruhem a v severských zemích, jako je Švédsko nebo Lotyšsko. Požáry se šíří zejména následkem extrémně horkého léta a sucha, které v důsledku změn klimatu stíhá evropský kontinent v posledních letech.

Již v loňském roce jsem v období zničujících hurikánů psal ve shodě s americkým klimatickým aktivistou Billem McKibbenem, že jsme se ocitli na zcela nové planetě a naším cílem by mělo být přizpůsobení se měnícím se podmínkám.

Příklad řecké tragédie, při níž během minulého týdne zemřelo v důsledku zničujících lesních požárů přes osmdesát lidí a mnoho se stále pohřešuje, nás v perspektivě změn klimatu posouvá o stupínek dále. Řecké peklo totiž naplno odhalilo, kam může zemi přivést politika drastických škrtů ve veřejných rozpočtech a divoké privatizace.

×