Období historicky největších požárů v Kalifornii pokračuje i letos

Radek Kubala

Vlivem klimatické krize a sporů mezi Kalifornií a federálními úřady zažívá Kalifornie i letos rozsáhlé lesní požáry. Z historického hlediska je rozsah požárů v posledních letech bezprecedentní. Letošní rok může být i rekordní.

Lesní požáry jsou v Kalifornii přirozeným jevem. Od sedmdesátých let ale kvůli stále horším suchům a vedrům výrazně roste jejich mohutnost, spálené plochy, i počty obětí. Letošní sezona může překonat i doposud rekordní rok 2018. Foto Dennis W. Goff, U.S. Air Force

Stejně jako v předchozích letech i letos začala s létem sezóna lesních požárů v americké Kalifornii. Ačkoliv zatím není natolik silná jako v doposud rekordním roce 2018, oheň postupuje v posledních týdnech nebývale rychle. Podle statistik prožívá nejlidnatější americký stát období největších požárů v zaznamenané historii. K šíření napomáhají i spory mezi vládou státu Kalifornie a Trumpovou federální vládou.

Požáry letos podle kalifornských hasičů již stihly spálit více než sto deset tisíc hektarů lesů a jiných porostů, což je již více než za celý loňský rok. Hasiči bojují s více než dvaceti velkými požáry a třemi stovkami menších lokálních. Nejhorší situace je v okolí měst Vacaville a San Francisco, která v posledních dnech několikrát zahalil dým.

Příčinou je kombinace současné vlny veder a dlouhodobého sucha. V místním národním parku Death Valley naměřili v neděli meteorologové teplotu přesahující čtyřiapadesát stupňů Celsia, která se řadí mezi světové rekordy. Do kotle v posledních týdnech přiložily nebývale silné bouřky, doprovázené množstvím blesků.

Podle kalifornských hasičů jich za posledních dvaasedmdesát hodin udeřilo na území Kalifornie přes jedenáct tisíc a vznikly tak téměř čtyři stovky na sobě nezávislých požárů. Takové množství je výjimečně vysoké — na celý stát běžně za celý rok dopadne v průměru okolo osmdesáti tisíc blesků.

Právě tyto jevy dávají vědci do souvislosti s oteplováním planety způsobeným vypouštěním skleníkových plynů pomocí spalování fosilních paliv. Klimatická krize dlouhodobě zvyšuje intenzitu a mohutnost požárů, které jsou jinak v tomto období v Kalifornii běžné. Úřady již musely evakuovat přes dvaašedesát tisíc lidí, kvalita vzduchu na většině zasažených míst pětinásobně překračuje povolené limity znečištění ovzduší.

Pokud bude oheň postupovat stejnou rychlostí jako v posledních týdnech, může být letošní sezóna horší než v dosud rekordním roce 2018, kdy shořelo přes sedm set šedesát tisíc hektarů lesů a jiných porostů. Požáry tehdy také měly největší dosud zaznamenaný počet lidských obětí. Guvernér Kalifornie Gavin Newsom proto v tomto týdnu vyhlásil výjimečný stav.

Nejhorší období v historii měření

Historická data sbíraná kalifornskými úřady a vládní Výzkumnou geologickou agenturou ukazují, že současné období je co do intenzity a rozsahu požárů nejhorší v měřené historii. Data jsou dostupná od roku 1878.

Ve dvacátém století množství spálených hektarů za celý rok běžně oscilovalo mezi dvaceti tisíci hektary a sto deseti tisíci hektary. V první polovině minulého století byly z tohoto pohledu výjimečné jen roky 1944 (sto čtyřicet tisíc hektarů) a 1950 (přes dvě stě tisíc hektarů).

Mohutnost požárů kontinuálně roste od sedmdesátých let, v posledních dekádách však skokově. Průměrná roční spálená plocha v devadesátých letech byla necelých sto čtyřicet tisíc hektarů, v prvním desetiletí jednadvacátého století už dvě stě šedesát tisíc hektarů a za posledních deset let je to přes dvě stě osmdesát tisíc hektarů. 

Pro srovnání, co do počtu požárů nadprůměrná čtyřicátá léta minulého století měla roční průměr spálené plochy jen dvaadevadesát tisíc hektarů. Z dvaceti dosud největších jednotlivých požárů jich bylo patnáct naměřeno po roce 2000. Jinými slovy, ačkoliv jsou požáry v Kalifornii běžné, jejich síla je desetiletí od desetiletí větší.

Trump proti Kalifornii

Kalifornské úřady se v posledních letech snaží velkým požárům zabránit zejména obnovou lesních ekosystémů, zalesňováním a šetrnějšími postupy v zemědělství. Každoročně také investují miliony do komunikačních kampaní, v nichž lidem vysvětlují, jak vzniku ohňů předcházet. Spolu s tím se místní úřady pokoušejí o kontrolované vypalování, které má zabránit nekontrolovanému šíření plamenů.

Pro řešení klimatické krize si Kalifornie stanovila cíl dosáhnout do roku 2045 klimatické neutrality. Hlavním problémem je ale podle pozorovatelů špatná spolupráce mezi státem a federálními úřady. Jako příklad uvádějí čtvrteční vyjádření prezidenta Donalda Trumpa, který během svého mítinku v Pensylvánii ostře útočil na kalifornskou vládu, již vedou opoziční demokraté. Podle Trumpa si „neumí vyčistit lesy, ve kterých je mnoho popadaných stromů a listů napomáhajících šíření plamenů“.

Zároveň kalifornii pohrozil, že sníží množství federálních peněz, které mají jít právě na boj s požáry. Podobně Trump reagoval už v předchozích dvou letech. „Říkám jim to už tři roky, ale neposlouchají nás. Možná přišel čas, aby za to zaplatili,“ řekl Trump ve čtvrtek.

V předchozích dvou letech Trump své výhružky nesplnil, nicméně zavedl rozsáhlé audity nakládání s federálními penězi, kvůli kterým Kalifornie o část příspěvků na kompenzace požárů přišla. I letos jde podle pozorovatelů spíše o předvolební rétoriku než o zásadní změnu politiky. Navíc dodávají, že Trump sám má v tomto případě máslo na hlavě, protože šedesát procent kalifornských lesů je vlastněných federálními agenturami podléhajícími jeho vládě.

Guvernér Kalifornie Gavin Newsom nicméně v minulém týdnu představil smlouvu uzavřenou s federální lesní správou o společném postupu při prevenci požárů a jejich zvládání. Ta by podle něj měla napjaté vztahy zlepšit a do budoucna zlepšit schopnost úřadů zhoršující se situaci čelit.

Další informace: