Austrálie nadále bojuje se zničujícími požáry. Při katastrofě zatím zahynulo sedmadvacet lidí, desetitisíce musely opustit domovy. Ohni dle přibližných vědeckých propočtů od září podlehlo na půl miliardy savců, ptáků a především plazů na území o velikosti České republiky. Úřady do boje proti živlu povolaly armádní zálohy, na pomoc vyrazily i hasičské oddíly z Papuy Nové Guiney, Nového Zélandu, Kanady nebo USA.

Konec týdne přinesl dlouho vyhlížené ochlazení a přeháňky, a hasičům se tak podařilo část požárů omezit a zahájit evakuaci tří set lidí uvězněných přibližně od Vánoc mezi ohni na západě země. V následujících dnech se má ovšem opět oteplit. „Později v týdnu tu opět máme bouřky, ze kterých mohou vzejít další požáry,“ uvedl pro ABC ředitel hasičů Mark Bowen.

Ani krátkodobé ochlazení navíc nemůže zvrátit nebývalé sucho a extrémní vlny horka, při nichž průměrná teplota celého kontinentu v posledních měsících přesahovala čtyřicet stupňů Celsia. V největších australských městech, Sydney a Canbeře, teploměry v některých dnech ukazovaly hodnoty kolem pětačtyřiceti stupňů, místy dokonce až k padesáti.

Vysoké teploty ve spojení s rozsahem požárů způsobují místní anomálie včetně ohnivých vírů a tornád i krajně nebezpečné znečištění vzduchu. Ovzduší neotravuje pouze oxid uhelnatý a oxidy dusíku, ale také vedlejší produkt spalování v podobě drobných pevných částic s průměrem do 2,5 mikrometru. Ty pronikají hluboko do dýchací soustavy a způsobují širokou škálu zdravotních problémů, a to především lidem s astmatem, dětem a seniorům.

Canbeře docházejí ochranné dýchací masky a znečištěný vzduch podobný husté béžové mlze si již pravděpodobně vyžádal první přímou oběť. Lékaři ovšem varují, že smrtící mohou být i dlouhodobé důsledky, jež lze jen stěží předvídat. „Jsou lidé, kteří v důsledku stávajících podmínek pravděpodobně zemřou,“ uvedl Chris Moy z Australské lékařské asociace s tím, že v ohrožení jsou především osoby s chronickými plicními problémy.

Katastrofa vyvolala vlnu solidarity napříč světem. Kromě hasičů, vojáků a techniky do země putuje i množství peněz věnovaných vládami a řadovými občany. Přispěl i ostrovní stát Vanuatu, jehož představitelé v minulosti bohatší země včetně Austrálie tvrdě kritizovali za ignorování klimatické krize.

Ve zřejmě největší občanské sbírce se na popud australské komičky Celeste Barberové vybralo zatím v přepočtu téměř 600 milionů korun. Austrálii přispívají i Češi. Náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu) v pondělí na Facebooku napsal, že pražská zoologická zahrada přispěje Austrálii třemi korunami z každé vstupenky a dalších zhruba 150 tisíc pošle hlavní město australské organizaci Zoos Victoria „na urgentní veterinární péči a na záchranu životního prostředí“.

Oheň posilují klimatické změny, australská vláda je neřeší

Požáry se v Austrálii objevují pravidelně, ekologové ovšem upozorňují, že ty stávající posílily vlivem klimatických změn. V budoucnu se situace může nadále zhoršovat, zvláště bude-li se oheň střídat se záplavami a cyklony. To ostatně uznávají i úřady. Ministerstvo životního prostředí a energetiky již v roce 2009 upozorňovalo, že oteplování klimatu a úbytek vláhy navýší riziko extrémních požárů.

Část občanů i opoziční Australian Labor Party vytýká pravicové vládě v čele s premiérem Scottem Morrisonem, že závažnost klimatické krize a její souvislost s požáry ignoruje. Přestože emise skleníkových plynů samotné Austrálie nejsou ve světovém měřítku zvlášť vysoké, země je druhým největším vývozcem uhlí na světě. Morrison již dříve odmítl požadavky na výraznější regulaci fosilního průmyslu jako „bezohledné a ničící pracovní místa“.

Premiér argumentuje tím, že Austrálie dodržuje mezinárodní závazky na snížení emisí skleníkových plynů. Do těch vytyčených aktuální Pařížskou klimatickou dohodou si ovšem připočítává i statistiky z doby platnosti Kjótského protokolu, který zahrnoval mimo jiné rozsáhlé přeprodávání emisí.

Odpovědný odbor OSN je toho názoru, že se Morrison mýlí a že Austrálie stávající závazek na snížení emisí o 26 až 28 procent mezi lety 2005 a 2030 při stávající politice nesplní. Austrálie se navíc v mezinárodních indexech klimatické odpovědnosti dlouhodobě umisťuje na posledních příčkách. Může za to nejen export uhlí, ale také antiekologická mezinárodní politika, již Morrisonův kabinet ukázal při klimatickém summitu COP25. Ten kvůli zatvrzelosti některých států včetně Austrálie skončil fiaskem.

Australští ekologové pokládají vládu za krajně nezodpovědnou a volají po razantních opatřeních na ochranu klimatu i podpoře obnovitelných zdrojů energie. „Mnozí přeživší a jejich rodiny z první linie [požárů] odmítají přijmout chabé výmluvy našich zvolených lídrů. Je na čase hovořit o klimatické krizi, jež pohání nynější katastrofální a bezprecedentní požáry,“ píší australští Greenpeace v otevřeném dopise, který podepsalo téměř sto tisíc lidí.

Během loňského roku vzplála kromě Austrálie i Sibiř, Amazonie a americká Kalifornie. Požáry ohrožují nejen lidská sídla, místní ekosystémy a faunu, ale samy i zemské klima. Stromy a další rostliny totiž při svém růstu ukládají uhlík, který by se jinak podílel na skleníkovém efektu. Při hoření se pomyslná konzerva otevírá a prvek uniká do atmosféry. Úbytek lesů, především Amazonského pralesa, vědci pokládají za jeden z takzvaných tipping points, tedy bodů, jejichž překročení závažně urychlí zhroucení klimatického systému Země.

Další informace:

The University of Sydney A Statement about the 480 million animals killed in NSW bushfire 

The New York Times Millions of Australians Are Choking on Smoke From Wildfires

BBC News What is Australia doing to tackle climate change?