Austrálie nadále bojuje se zničujícími požáry. Při katastrofě zatím zahynulo sedmadvacet lidí, desetitisíce musely opustit domovy. Ohni dle přibližných vědeckých propočtů od září podlehlo na půl miliardy savců, ptáků a především plazů na území o velikosti České republiky. Úřady do boje proti živlu povolaly armádní zálohy, na pomoc vyrazily i hasičské oddíly z Papuy Nové Guiney, Nového Zélandu, Kanady nebo USA.

Konec týdne přinesl dlouho vyhlížené ochlazení a přeháňky, a hasičům se tak podařilo část požárů omezit a zahájit evakuaci tří set lidí uvězněných přibližně od Vánoc mezi ohni na západě země. V následujících dnech se má ovšem opět oteplit. „Později v týdnu tu opět máme bouřky, ze kterých mohou vzejít další požáry,“ uvedl pro ABC ředitel hasičů Mark Bowen.

Ani krátkodobé ochlazení navíc nemůže zvrátit nebývalé sucho a extrémní vlny horka, při nichž průměrná teplota celého kontinentu v posledních měsících přesahovala čtyřicet stupňů Celsia. V největších australských městech, Sydney a Canbeře, teploměry v některých dnech ukazovaly hodnoty kolem pětačtyřiceti stupňů, místy dokonce až k padesáti.

Vysoké teploty ve spojení s rozsahem požárů způsobují místní anomálie včetně ohnivých vírů a tornád i krajně nebezpečné znečištění vzduchu. Ovzduší neotravuje pouze oxid uhelnatý a oxidy dusíku, ale také vedlejší produkt spalování v podobě drobných pevných částic s průměrem do 2,5 mikrometru. Ty pronikají hluboko do dýchací soustavy a způsobují širokou škálu zdravotních problémů, a to především lidem s astmatem, dětem a seniorům.

Canbeře docházejí ochranné dýchací masky a znečištěný vzduch podobný husté béžové mlze si již pravděpodobně vyžádal první přímou oběť. Lékaři ovšem varují, že smrtící mohou být i dlouhodobé důsledky, jež lze jen stěží předvídat. „Jsou lidé, kteří v důsledku stávajících podmínek pravděpodobně zemřou,“ uvedl Chris Moy z Australské lékařské asociace s tím, že v ohrožení jsou především osoby s chronickými plicními problémy.