Australany vyhánějí z domovů povodně. Experti: Takhle působí změny klimatu
Lucie ČejkováTisíce Australanů musely v uplynulém týdnu opustit své domovy kvůli povodním. Vědci upozorňují na souvislost s postupujícími změnami klimatu. Podobné pohromy v posledním půl roce donutily k evakuaci na deset milionů lidí po celém světě.
Nejsilnější záplavy za nejméně půl století zasáhly v minulých dnech Austrálii. Ze dvou bouří, které se nad východním pobřežím spojily, spadl během pěti dnů téměř metr srážek. Následná povodeň poničila domy i silnice a doslova uvěznila obyvatele v jejich domech, odkud je na člunech odváželi záchranáři.
Svá obydlí muselo podle nejnovějších údajů opustit zhruba čtyřicet tisíc lidí a další tisíce měly sbaleno, pokud by se situace v jejich regionu zhoršila. Celkově dostal v uplynulém týdnu povodňové varování skoro každý druhý Australan.
„Koordinujeme množství organizací, které pomáhají místním komunitám tak hrůzně zasaženým aktuálními vytrvalými dešti. Jde o další mimořádně těžký úkol pro náš stát,“ napsal v neděli na Twitteru Shane Fitzsimmons, který řídí Úřad pro zvládání katastrof a obnovu. Ve vzkazu naráží na rozsáhlé sucho a požáry, které sužovaly zemi před rokem a po nichž jeho úřad vznikl.
Agentura Reuters uvádí jako symbol střídání extrémního počasí v Austrálii přehradu Warragamba v Novém Jižním Walesu. Zatímco při loňském suchu se nádrž o sedminásobném objemu českého Lipna potýkala s nedostatkem vody a kvůli méně než polovičnímu naplnění museli lidé omezovat spotřebu, nyní ji její správci nestačí upouštět a přetéká.
Australská konzervativní vláda se zdráhá spojovat prudké deště či extrémní sucha s změnami klimatu a pro jeho ochranu toho zatím příliš nedělá. Podle deníku New York Times za tím může být zejména snaha ochránit tamní těžbu a spalování fosilních zdrojů, na kterých závisí na tři čtvrtiny australské energetiky.
Příroda už si však svoji daň na špinavém průmyslu začíná pomalu vybírat sama. Aktuální povodně například zastavily provoz v Port of Newcastle, největším exportním přístavu na uhlí na světě, jenž leží nedaleko Sydney. Voda zatopila železnice, po kterých se do něj fosilní paliva dovážejí. Kvůli narušení řetězce vývozu tak dočasně zpomalila i těžba uhlí.
Vědci nicméně tak zdrženliví jako australská vláda nejsou. „Existuje velmi silné spojení mezi zvyšováním teplot na planetě a silnějšími dešti,“ řekl pro New York Times Andy Pitman, ředitel centra pro výzkum změny klimatu při Univerzitě Nového Jižního Walesu. „Máme dobré vědecké důkazy pro to, abychom mohli říct, že srážky jsou stále extrémnější právě vinou oteplování,“ dodal.
Pohromy spojené se změnami klimatu vedou každoročně k evakuaci milionu lidí
Zesilování extrémních projevů počasí se podle odborníků děje tak, že v důsledku celkově vyšších teplot způsobených lidskou činností se odpařuje větší objem vody, což prohlubuje sucho. Voda se však poté i rychleji vrací na zem v podobě prudkých dešťů, které mohou přivodit záplavy či sesuvy půdy.
Pohromy zesílené pomalým řešením klimatické krize tak nenávratně poškozují přírodu a dočasně či trvale vysidlují miliony lidí. Nová zpráva Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies, IFRC) uvádí, že každoročně musí takto opustit domovy kolem dvaceti milionů lidí.
Dokument vychází z analýzy veřejně dostupných dat o takzvaných vnitřně vysídlených osobách, tedy těch obyvatelích, kteří se zejména kvůli katastrofám či konfliktům museli přesouvat v rámci vlastního státu. Podle nich v posledních šesti měsících nuceně opustilo své obydlí 12,6 milionů lidí. Více než dva miliony se přesouvaly kvůli konfliktům, zbylých deset milionů kvůli následkům přírodních pohrom.
„Přes osmdesát procent vysídlení zapříčinily katastrofy, přičemž většinu z nich způsobily změny klimatu a extrémní počasí,“ uvedla Helen Bruntová, koordinátorka IFRC pro migraci a přesidlování. „Zaznamenáváme alarmující nárůst přesídlených lidí kvůli stále častějším neobvykle silným projevům počasí, jako byl například nejhorší loňský tajfun Goni, který zasáhl Filipíny. Po třech bouřích tam během několika týdnů zůstalo bez střechy nad hlavou přes tři miliony lidí,“ popsala.
Právě asijsko-pacifický region trpí pohromami v důsledku klimatické změny nejvíce. IFRC tam jen v loňském roce pomáhal při šestadvaceti takových událostech, nejvíce v historii působení této organizace.
Aktuální zpráva IFRC doporučuje investovat do vybudování systémů pro koordinaci lidí, kteří musejí kvůli katastrofám domovy opouštět. Potřebné jsou zejména iniciativy na lokální úrovni, neboť ty mohou obvykle reagovat nejrychleji. Zdůrazňuje ale také nutnost přijmout zákony a politická opaření, a to i na mezinárodní úrovni, které zasáhnou všechny sektory ekonomiky a povedou k co největšímu zmírnění změn klimatu.
„Postupující změny klimatu navíc prohlubují už existující problémy, například chudobu, konflikty nebo politickou nestabilitu. Když se to vše spojí dohromady, je jasné, že následná obnova potrvá déle a bude náročnější. Jen se lidé otřepou z jedné katastrofy, postihne je další,“ shrnula pro Reuters nepříznivý trend Helen Bruntová.