Nejsilnější záplavy za nejméně půl století zasáhly v minulých dnech Austrálii. Ze dvou bouří, které se nad východním pobřežím spojily, spadl během pěti dnů téměř metr srážek. Následná povodeň poničila domy i silnice a doslova uvěznila obyvatele v jejich domech, odkud je na člunech odváželi záchranáři.

Svá obydlí muselo podle nejnovějších údajů opustit zhruba čtyřicet tisíc lidí a další tisíce měly sbaleno, pokud by se situace v jejich regionu zhoršila. Celkově dostal v uplynulém týdnu povodňové varování skoro každý druhý Australan.

„Koordinujeme množství organizací, které pomáhají místním komunitám tak hrůzně zasaženým aktuálními vytrvalými dešti. Jde o další mimořádně těžký úkol pro náš stát,“ napsal v neděli na Twitteru Shane Fitzsimmons, který řídí Úřad pro zvládání katastrof a obnovu. Ve vzkazu naráží na rozsáhlé sucho a požáry, které sužovaly zemi před rokem a po nichž jeho úřad vznikl.

Agentura Reuters uvádí jako symbol střídání extrémního počasí v Austrálii přehradu Warragamba v Novém Jižním Walesu. Zatímco při loňském suchu se nádrž o sedminásobném objemu českého Lipna potýkala s nedostatkem vody a kvůli méně než polovičnímu naplnění museli lidé omezovat spotřebu, nyní ji její správci nestačí upouštět a přetéká.

Australská konzervativní vláda se zdráhá spojovat prudké deště či extrémní sucha s změnami klimatu a pro jeho ochranu toho zatím příliš nedělá. Podle deníku New York Times za tím může být zejména snaha ochránit tamní těžbu a spalování fosilních zdrojů, na kterých závisí na tři čtvrtiny australské energetiky.

Příroda už si však svoji daň na špinavém průmyslu začíná pomalu vybírat sama. Aktuální povodně například zastavily provoz v Port of Newcastle, největším exportním přístavu na uhlí na světě, jenž leží nedaleko Sydney. Voda zatopila železnice, po kterých se do něj fosilní paliva dovážejí. Kvůli narušení řetězce vývozu tak dočasně zpomalila i těžba uhlí.

Vědci nicméně tak zdrženliví jako australská vláda nejsou. „Existuje velmi silné spojení mezi zvyšováním teplot na planetě a silnějšími dešti,“ řekl pro New York Times Andy Pitman, ředitel centra pro výzkum změny klimatu při Univerzitě Nového Jižního Walesu. „Máme dobré vědecké důkazy pro to, abychom mohli říct, že srážky jsou stále extrémnější právě vinou oteplování,“ dodal.

Pohromy spojené se změnami klimatu vedou každoročně k evakuaci milionu lidí

Zesilování extrémních projevů počasí se podle odborníků děje tak, že v důsledku celkově vyšších teplot způsobených lidskou činností se odpařuje větší objem vody, což prohlubuje sucho. Voda se však poté i rychleji vrací na zem v podobě prudkých dešťů, které mohou přivodit záplavy či sesuvy půdy.

Pohromy zesílené pomalým řešením klimatické krize tak nenávratně poškozují přírodu a dočasně či trvale vysidlují miliony lidí. Nová zpráva Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies, IFRC) uvádí, že každoročně musí takto opustit domovy kolem dvaceti milionů lidí.