Klimatická krize je naše světová válka. Této výzvě je třeba postavit se čelem
Joseph StiglitzKritikové Green New Dealu jsou na pochybách, jestli si něco takového můžeme dovolit platit. My si ale nemůžeme dovolit to neudělat — v sázce je přežití naší civilizace.
Obhájci Green New Dealu hovoří o naléhavé potřebě začít řešit klimatickou krizi a předkládají celou škálu nutných opatření, která nám umožní s ní bojovat. A mají pravdu. Termín „New Deal“, přitom odkazuje na masivní opatření, která přijaly Spojené státy pod vedením Franklina Delano Roosevelta v reakci na Velkou hospodářskou krizi. Ještě lepší analogií by však byla mobilizace země za 2. světové války.
Kritikové se naopak ptají: „Můžeme si to dovolit?“ Kritizují také, že proponenti Gren New Dealu mísí boj za záchranu planety, s nímž by měli všichni pravicově smýšlející jedinci souhlasit, s mnohem kontroverznější agendou transformace společnosti. Pletou se však v obou ohledech.
Ano, můžeme si to dovolit, za předpokladu, že bude kolektivní vůle a že stanovíme vhodnou fiskální politiku. Co je ale důležitější: my si nemůžeme dovolit to neudělat. Klimatická nouze je naše třetí světová válka. V sázce jsou naše životy a naše civilizace, stejně jako za 2. světové války.
A pak vysvětlit, jak přesně by se toho dalo dosáhnout v situaci, kdy je to právě ten "kapitál", kdo rozhoduje o svém zdanění a kdy už od 50. let sledujeme neustálý pokles tohoto zdanění...
Proč by se to mělo najednou otočit?
A kdo přesně je ta "mobilizační síla", která by byla s to toho dosáhnout??
Domníváte se, že létat na dovolenou na Mallorcu je Vaše základní lidské právo?
Nerad kopíruju sám sebe, ale v diskusi pod jiným článkem jsem napsal toto:
Každý letecký pasažér cestující přes Atlantik za sebou zanechá uhlíkovou stopu, která je stejná jako stopa způsobená celoročním vytápěním bytu fosilními palivy v mírném klimatickém pásmu.
Předloni cestující v letecké dopravě uskutečnili více než 4 miliardy letů. To je 4x víc než v roce 1991.
Celé světové odvětví letecké dopravy by se při porovnání produkce skleníkových plynů s nejhýřivějšími státy zařadilo mezi jejich první desítku.
Letecké palivo ještě pořád není vůbec zdaněno.
A pak je tu ten problém: srovnání automobilů a krav v jejich působení na změny klimatu.
Když na Kubě v 1. polovině 90. let probíhalo jejich "zvláštní období" ("periodo especial", jak se tam říká situaci, kdy po rozpadu SSSR najednou ustaly laciné dodávky sovětské ropy), tak tam úspěšně obnovili chov tažných volů... Dokonce pro ten účel zřídili i příslušný obor VŠ studia. A ejhle - nejenže Kubánci nevymřeli hlady, během několika málo let se tam navíc výrazně zlepšila kvalita zemědělské půdy.
Koneckonců i zemědělství celé Třetí říše za války poháněla práce zemědělských tažných zvířat, totálně nasazených a válečných zajatců... Nafta byla potřeba do tanků. A to šlo o zhruba 70 miliónů obyvatel včetně frontových vojáků.
Hospodářství Hitlerovského Německa, nouzové hospodaření Kuby v 90. letech, dalo by se přidat Severní Koreu, ta má uhlíkovou stopu rovněž celkem minimální...alespoň v tom jsem vám pane Kalousi vděčen, že konečně někdo říká cíle politických ekologů bez servítků otevřeně a že je jím skutečně návrat na stromy. S uvedenými důsledky.
Snížit spotřebu hovězího.
(Zdroj: http://www.pritomnost.cz/2019/06/11/kravy-vsech-zemi-spojte-se/)
(Hovězí bych samozřejmě nejedl, když bych krávy používal jako dopravní prostředek.)