Kde udělali soudruzi z Deloitte chybu?
Josef Patočka„Analýza“, podle níž bude mít oteplování pozitivní vliv na českou ekonomiku, se zakládá na absurdní metodologii a nesmyslných výpočtech. Není to ale výjimka. Mimo realitu je tváří v tvář klimatické krizi celá neoklasická ekonomie.
Taky jste tu zprávu možná zaznamenali: „Oteplování bude mít na českou ekonomiku pozitivní dopad“. Tak informovala ČTK, od níž během pondělí článek přetiskla téměř všechna hlavní česká média, o analýze ekonomů z firmy Deloitte „Ekonomie změny klimatu“, kterou finančně-poradenská společnost stejného dne publikovala na svém webu.
Podle analýzy přehřívání planety emisemi skleníkových plynů našemu hospodářství nejen nijak neuškodí, ale naopak dokonce prospěje. A nejen to: čím tepleji, tím lépe. Zatímco u nejmírnějšího emisního scénáře, kdy se oteplení podaří celosvětově udržet na jednom stupni Celsia (tedy zhruba na dnešní úrovni) prý HDP na osobu do konce století stoupne „jen“ o 0,3 procenta, u „nejteplejšího“ scénáře, v němž by teploty vzrostly téměř o čtyři stupně, je to rovnou o 1,1 procenta navíc. Podobně má prý na oteplování vydělat nejen Česká republika, ale i celý svět.
Vskutku fascinující zjištění, která jsou svým optimismem v příkrém rozporu s obvyklým tónem debaty o klimatu. Zopakujme si, že oteplení o necelé čtyři stupně, ke kterému dnes svět směřuje, by podle prognóz přírodovědců vedlo k „padajícímu dominu“ dnes jen těžko představitelných katastrofických dějů: extrémní vlny veder a sucha, zaplavená pobřežní velkoměsta, neúroda a hlad, stovky milionů lidí na útěku. Zkrátka podmínky, které by podle klimatologů byly — jak to diplomaticky podal profesor Kevin Anderson — „neslučitelné s udržením organizované společnosti“.
Tím ale problém nekončí: připomeňme také modely, podle nichž nám už nad dvěma stupni Celsia začíná hrozit, že překročíme „body zvratu“ (tipping points), za nimiž v klimatickém systému převáží pozitivní zpětné vazby, jako je uvolňování metanu z permafrostu, takže se nám oteplování vymkne z kontroly. Snáze tak také pochopíme, proč se všechny státy světa v Pařížské dohodě zavázaly k — dosud nedodržovanému — cíli udělat všechno proto, aby se oteplování podařilo zastavit už pod 1,5 stupněm Celsia.
To všechno říkají ale pouzí přírodovědci. Naštěstí tu máme ekonomy, kteří nám spočítají, že se všechno nakonec k dobrému obrátí. Nebo ne?
Vložte odpad…
Nabízí se proto samozřejmě otázka: kde udělali soudruzi z Deloitte chybu? Problém je v tom, že analýza, kterou nekriticky převzala česká média včetně seriózních redakcí, jako je Aktuálně (doufejme, že takhle nebude vypadat klimatický speciál, který v těchto dnech jeho redakce promuje), se zakládá na dokonale absurdní metodologii.
Jak říká rčení, které zná každý student statistiky: garbage in, garbage out, vložte odpad, dostanete odpad. Odpadem je v tomto případě koeficient vztahu mezi teplotou a HDP, který ekonomové z Deloitte dopočítávají napříč různými zeměmi z dat mezi lety 1960 a 2019. Z toho jim vyplyne, že ekonomicky „ideální teplota“ je 15,1 stupně Celsia a vyšší či nižší hodnoty mají na HDP stupňující se nepříznivý vliv podél vypoulené „konkávní“ křivky. Následně pak tato data naroubují na očekávaný nárůst teplot do konce století — a abrakadabra, kouzlo je hotové: „oteplování bude mít na českou ekonomiku pozitivní dopad“.