Státy pumpují miliardy i do fosilních paliv, prý tím chtějí chránit ekonomiku
Radek KubalaVětšina bohatých států v rámci balíčků na podporu ekonomik zasažených koronavirem plánuje podpořit i fosilní průmysl. Investice do ekologizace převažují jen u některých států EU. Dynamiku ještě může změnit nový americký prezident Joe Biden.
Nejbohatší státy nehodlají splnit sliby o investicích do ekologické transformace, o kterých mluvily jako o prostředku k řešení ekonomické krize způsobené pandemií. Podle analýzy velkých ekonomik zpracované organizací Vivid Economics pro britský deník Guardian státy plánují napumpovat velké množství peněz do záchrany fosilních paliv.
Zelené plány mají jen některé evropské státy. Nepříznivý vývoj může proměnit nový prezident USA Joe Biden.
Nejvíce procent ze svých záchranných balíčků chtějí fosilním firmám poslat Rusko, Turecko, Saúdská Arábie a Singapur. Nicméně i státy, které se formálně hlásí k relativně ambiciozním klimatickým cílům, plánují uhlí, ropu a plyn podpořit. Přitom spalování fosilních paliv je hlavní příčinou klimatické krize.
Například Čína, která se před nedávnem přihlásila k cíli dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060, investuje do zelených projektů pouze 0,3 procenta ze svého záchranného balíčku. Naproti tomu pošle až osmdesát procent ze svých ekonomických stimulů, na které chce asijský stát vyčlenit až pět set miliard dolarů (jedenáct a půl bilionů korun), do projektů poškozujících klima.
Podle ředitele Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola může Čína ještě změnit své směřování, pokud její nový pětiletý ekonomický plán chystaný na březen příštího roku bude zelenější. „Pokud Čína nezmění svůj záchranný balíček a neuvede pětiletý plán do souladu s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality, můžeme celosvětově zapomenout na splnění klimatických cílů,“ uvedl Birol pro Guardian.
Výrazně ve prospěch fosilního průmyslu jsou nastavené také záchranné balíčky Indie a Kanady, která se k ambiciózním klimatickým cílům rovněž hlásí. Kanada chce do zelené infrastruktury sice investovat přes šest miliard dolarů (133 miliard korun), jedná se však o malé procento z celkového tříset miliardového rozpočtu. Většina investic má jít do rozvoje automobilové dopravy a počítá také s daňovými úlevami pro ropné společnosti.
Podobně Jižní Korea představila v červenci bilionový klimatický plán, jehož cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Nicméně i přesto plánované investice do fosilního průmyslu převyšují výdaje, které Jihokorejci chtějí vynaložit na zelenou transformaci. Úplně stejně je na tom i Japonsko.
Přinese Biden změnu?
Pozitivní přínos pro ekologickou transformaci budou mít podle analýzy Vivid Economics pouze plány čtyř evropských států, konkrétně Francie, Německa, Španělska a Velké Británie. I ony plánují podpořit fosilní průmysl, avšak mnohem méně. Příznivě hodnotí Guardian také záchranný plán Evropské unie jako celku, ze kterého však některé státy včetně České republiky neplánují čerpat peníze na ochranu klimatu.
Klíčový bude také nový postoj Spojených států. Podle analýzy by USA skončilo mezi nejhoršími ze zkoumaných států. Pokud by však nový prezident Joe Biden splnil své klimatické závazky, rázem by se Spojené státy staly lídrem.
Ředitel Vivid Economics Jason Eis vidí případné riziko v tom, že Republikánská strana získá nakonec v lednových druhých kolech voleb do amerického Senátu většinu, což Bidenovy klimatické plány zřejmě významně oslabí.
„Může to být významný posun. Biden má velmi ambiciózní plány, jejich splnění by bylo také důležitým signálem pro ostatní státy. Spojené státy mohou pomoct nastartovat zelenou transformaci i ve státech, jako je Čína,“ myslí si Eis.
Podle ekonoma Nicholase Sterna z London School of Economics státy budou mít více příležitostí investovat do ekologické transformace v další fázi záchrany ekonomik. Většina peněz ze současných balíčků totiž jde na zvýšení likvidity firem, akutní ochranu pracovních míst a mezd či záchrany společností před krachy. Podle Sterna čas zelených investic ještě přijde.