Brabec proti obcím. Peníze na modernizaci energetiky půjdou velkým firmám

Radek Kubala

Na evropské peníze určené pro ekologizaci energetiky dosáhnou hlavně velké firmy. Na obce, družstva a jednotlivce moc peněz nezbude. Nová pravidla určená ministerstvem životního prostředí mohou podpořit i stavbu plynové infrastruktury.

Kritéria rozdělování prostředků z evropského modernizačního fondu jsou podle předsedy Komory obnovitelných udrojů energie Štěpána Chalupy nastavené na míru velkým energetickým společnostem natolik, že má vážné obavy, jestli takto realizovaný program nepovede k diskreditaci obnovitelných zdrojů energie jako takových. Ilustrace FB B.I.D. services, s. r. o.

Ministerstvo životního prostředí opět vyšlo vstříc velkým energetickým koncernům a soukromým firmám. Nové podmínky pro vyplácení peněz z evropského modernizačního fondu, ze kterého může Česká republika čerpat v příštích deseti letech až sto padesát miliard na investice do ekologizace energetiky, totiž zvýhodňují velké a komerční hráče a jen velmi malou podporu přisuzují obcím, družstvům či jednotlivcům.

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

Právě na podporu takzvaných energetických komunit ministerstvo z celého objemu peněz vyčlenilo jen jedno a půl procenta, tedy přesně 2,3 miliardy na příštích deset let. Oproti tomu čtvrtina fondu půjde na transformaci teplárenství a osmatřicet procent na výstavbu nových obnovitelných zdrojů. I v případě nových obnovitelných zdrojů budou mít přednost komerční firmy.

Rozdělení fondu v oblastech teplárenství a výroby elektřiny navíc počítá se zvýhodněním firem spadajících pod systém obchodování s emisními povolenkami, což jsou výhradně velcí znečišťovatelé. Právě jim by podle analýzy organizace Frank Bold měla z celého fondu připadnout většina peněz.

„Nejvíce peněz z modernizačního fondu poputuje velkým hráčům, tedy energetickým a teplárenským společnostem patřícím do sektoru obchodování s emisními povolenkami. Shodou okolností jsou to tytéž společnosti, které ovzduší znečišťují nejvíce,“ okomentovala rozhodnutí ministerstva právnička Laura Otýpková z Frank Bold Society.

Ekologové: stát podceňuje samovýrobce

Analýza, kterou si ministerstvo nechalo zpracovat, přitom původně doporučovala alokovat na malé komunitní zdroje nejméně čtyři procenta z celého rozpočtu modernizačního fondu. Podle energetického experta Tomáše Jagoše z Hnutí DUHA ministerstvo přehlíží možnosti obnovitelných zdrojů využívaných domácnostmi, jako jsou třeba solární panely na střechách domů, přestože vycházejí studie potvrzující jejich velký potenciál.

„Přitom modernizační fond je prakticky jediný finanční nástroj, který by obcím a občanům mohl jejich energetickou soběstačnost umožnit,“ řekl Deníku Referendum Jagoš. Zástupcům Komory obnovitelných zdrojů energie, která sdružuje výrobce čisté energie a vědecké instituce, diskriminační podmínky pro menší firmy vadí.

Kritéria jsou podle předsedy Komory Štěpána Chalupy nastavené na míru velkým energetickým společnostem natolik, že má vážné obavy, jestli takto realizovaný program nepovede k diskreditaci obnovitelných zdrojů energie jako takových.

„Stát by měl podmínky fondů nastavit tak, aby stamiliardy korun byly rozděleny spravedlivě. Majitelé velkých elektráren a tepláren by byli raději, kdyby ty peníze připadly jim. My se ale domníváme, že stát by měl k modernizačnímu fondu přistupovat nediskriminačně, aby dotace nebyly pouze pro vyvolené,“ uvedl Chalupa pro Deník Referendum.

Ministerstvo: vše je podle pravidel

Ministerstvo životního prostředí se však kritice ekologů i výrobců obnovitelných zdrojů brání. Mluvčí ministerstva Ondřej Charvát Deníku Referendum řekl, že množství peněz vyčleněných na komunitní energetiku odpovídá očekávaným finančním potřebám komunit a celkové rozložení financí vychází z evropské a národní legislativy.

„Pokud bude poptávka od obcí a komunit vyšší, není problém v průběhu implementace programu množství peněz navýšit. Nicméně na obnovitelné zdroje bude možné žádat taky v jiných dotačních programech v rámci modernizačního fondu,“ řekl Charvát.

Laura Otýpková z Frank Bold však s odpovědí ministerstva životního prostředí spokojená není. Podle ní ministerstvo nemluví pravdu, když říká, že rozložení financí je limitováno pravidly vycházejícími z evropské a národní legislativy.

„O jaká pravidla se má jednat, však ministerstvo neuvádí. Zřejmě proto, že neexistují. Právní normy sice vyplácení peněz z modernizačního fondu určitým způsobem omezují, ale rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé programy i jejich výše je čistě politickým rozhodnutím ministerstva,“ řekla Otýpková Deníku Referendum.

K podpoře malých výrobců čisté energie dodává, že na peníze určené pro výstavbu obnovitelných zdrojů obce, družstva či samotní lidé nedosáhnou, protože cenově komerčním subjektům nemůžou konkurovat.

„Rozvoj komunitních projektů je navíc zabržděn tím, že chybí jasný legislativní rámec pro jejich rozvoj. Soutěžení spotřebitelských komunit, jednotlivců či obcí s komerčními projekty je proto nereálné. Ministerstvo musí podporu malým spotřebitelům jednoznačně zvýšit,“ vysvětlila Otýpková.

Pravidla pro obnovitelné zdroje zvýhodňují velké firmy

Pravidla pro vyplácení peněz na stavbu nových obnovitelných zdrojů energie Charvát za diskriminační nepovažuje, protože o peníze budou moct žádat i firmy či jednotlivci, kteří nejsou zapojeni v obchodování s emisními povolenkami. „Společně s ministerstvem průmyslu a obchodu připravujeme model spravedlivého zapojení i menších subjektů při respektování dikce zákona,“ pokračoval Charvát.

Otýpková v reakci na Charvátova slova upozorňuje, že ministerstvo podle svých dokumentů zvažuje pro stavbu nových obnovitelných zdrojů využití aukcí nebo modelu založeného na vnitřním výnosovém procentu. Právě tyto modely podle ní zvýhodňují větší firmy, které mohou nabízet nižší ceny.

„Zatím není jasné, jaký postup ministerstvo zvolí, ale například aukce jsou navrženy tak, že efektivně vyřazují ze soutěže jakékoli soutěžitele kromě výrobců elektřiny patřících do sektoru ETS. Tedy velkých firem, které obchodují s emisními povolenkami,“ uzavřela Otýpková.

Půjdou peníze do plynu a uhelné infrastruktury?

Na otázku Deníku Referendum, zda peníze určené pro transformaci teplárenství budou určené k přechodu z uhlí na plyn, tedy další fosilní palivo, odpověděl Charvát vyhýbavě. Podle něj se bude Česká republika řídit pravidly nastavenými Evropskou unií, což v případě modernizačního fondu znamená, že na takovéto projekty může jít až třetina peněz.

„Umožníme i přechod z uhlí na biomasu, odpady a jiné palivo s nižšími emisemi než plyn. Pro emise ze spalování plynu a odpadu bude nutné i nadále vyřazovat povolenky. Investice v této oblasti však dávají smysl i proto, že přispějí k zachování plynárenské infrastruktury, která bude moct být využita pro syntetický plyn vyrobený třeba z vodíku,“ uzavřel Charvát.

Soulad postupu ministerstva s evropským právem v tomto případě uznává i Otýpková. „Nicméně to neznamená, že z hlediska ochrany klimatu jde o dobrý postup. V teplárenství považujeme za problematickou také možnost podpořit renovaci uhelných tepláren, pokud se provozovatel zaváže k jejímu odstavení do roku 2035. Upozorňovali jsme ministerstvo na tento problém, ale ignorují nás,“ vadí Otýpkové.

Komora obnovitelných zdrojů energie pak má obavy i z případně špatně nastavené podpory pro biomasu. „Jde o zbytečný risk, že velké firmy budou plundrovat lesy a využívat lesní biomasu neudržitelně. Spočítali jsme, že vláda nechává ležet ladem možnosti pro výstavbu 1 400 megawattů větrných turbín a 3 300 megawattů fotovoltaik. Přitom právě fotovoltaické a větrné elektrárny jsou dnes nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny,” vysvětlil Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

O podporu z modernizačního fondu si budou moct firmy, obce i jednotlivci žádat už od příštího roku. Finální podmínky pro vyplácení bude ještě ministerstvo životního prostředí ladit se Státním fondem životního prostředí. Poté tyto podmínky musí schválit vláda a potvrdit Evropská komise. Na program jednání vlády by se pravidla pro modernizační fond měla dostat na konci listopadu.

    Diskuse