Evropský plán vodíkové energetiky: neokoloniální omyl a malá domů korporacím

Chloé Mikolajczaková, Pascoe Sabido

Plán, kterým Evropská komise hodlá ukončit závislost na ruském plynu, je koncipován zcela chybně. Není realistický, udržuje energetiku v područí fosilního průmyslu, neřeší klimatickou krizi a ignoruje sociální situaci v Evropě i ve světě.

Plán Evropské komise REPowerEU je zcela mimo realitu, poslouží korporacím, ale lidem a klimatu ne. Foto Facebook European Commission

Než přišla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představit plán REPowerEU novinářům shromážděným na tiskové konferenci, nechala je čekat takřka hodinu. Ne že by ale bylo tolik o co stát. Ohlášený plán deklaruje záměr do roku 2027 zbavit Evropskou unii závislosti na ruském plynu.

Hlavním tahákem bylo sdělení o „ohromujících ambicích“ v oblasti energetické účinnosti a podpory obnovitelných zdrojů. Uvolněno má podle jejího návrhu být tři sta miliard eur — v realitě se tu ovšem nejedná o nic jiného než o přerozdělení stávajících finančních prostředků.

Když se ale na ohlášený plán podíváme podrobněji, zjistíme, že se velmi podobá tomu, oč usiloval ropný a plynárenský průmysl, aby si pojistil své budoucí zisky: základem má být přechod k jiným dodavatelům plynu a k vodíku. Mezi nové dodavatele mají patřit i represivní režimy, jako je Ázerbájdžán, Izrael a Alžírsko. K dovozu a přepravě plynu se mají zbudovat nové přístavní terminály a plynovody. Kdo tedy rozhoduje o tom, jaké projekty se budou realizovat?

Jak odhalila organizace Corporate Europe Observatory, plány Evropské unie ve velké míře formoval fosilní průmysl. Jeho zástupci si vyjednali účast v platformě Evropské unie pro společný nákup plynu, včetně zkapalněného zemního plynu a vodíku.

Šéfové šesti společností obchodujících s fosilními palivy se v březnu s Ursulou von der Leyenovou hned několikrát sešli. Dohodli se na vytvoření pracovní skupiny „odborníků“ zaměstnávaných průmyslovými podniky, kteří mají Komisi mimo jiné:

  • poskytovat „podrobné informace o trzích“,
  • projednávat, „odkud mohou pocházet další dodávky plynu“,
  • identifikovat „potenciální překážky“,
  • a zejména stanovovat, „která z plánovaných opatření jsou uskutečnitelná“.

Korporace jako BP, Shell, Total a Eni tak budou Evropské unii radit, kde a jak nakupovat zemní plyn — samozřejmě včetně trhů, na nichž mohou samy působit. To bude mít velký dopad na jejich vlastní hospodářské výsledky. Budou také radit, jakou infrastrukturu vybudovat. I z toho budou moci později profitovat. Je to do nebes volající střet zájmů.

×
Diskuse
JP
June 18, 2022 v 13.38

Je skutečně obtížné zjistit, jaké vlastní návrhy na řešení aktuální energetické krize předkládají autoři tohoto podivného elaborátu. (O nějaké objektivní "studii" se v daném případě sotva dá mluvit.)

Ani nemá vůbec smysl zabývat se nějak blíže názory někoho, kdo dokáže postavení velkých energetických projektů na saharském písku (což by ovšem tamějším zemím přineslo velké ekonomické výhody) vydávat za "akt neokolonialismu"!... Kde jinde je zapotřebí stavět solární elektrárny, nežli právě pod žhavým africkým sluncem?!... A kde budou zabírat méně úrodné půdy, nežli právě na písku afrických pouští?!...