↗

Výsledkem našeho osmiletého ignorování klimatických plánů je, že potřebná veřejná debata u nás probíhá se zpožděním. Klimatické plány minulých kabinetů byly napsané jen naoko a reálně se v posledních letech v modernizaci energetiky neudělalo nic. Foto Pixource, pixabay

Česká republika se už za pár dní ujme předsednictví Rady Evropské unie. Agendě českého předsednictví bude dominovat energetika — a to hned ze dvou důvodů. Za prvé je potřeba bezprostředně vyřešit přípravu na letošní topnou sezonu a je nutné domluvit společný postup pro případ jakýchkoliv problémů v dodávkách plynu. Za druhé — a to především — je potřeba pohnout s plány na postupný odklon evropské ekonomiky od fosilních paliv a jejich nahrazení moderními nízkoemisními technologiemi.

Plány na ústup od fosilních paliv a jejich nahrazení moderními zelenými technologiemi se na půdě Evropského parlamentu a Rady Evropské unie diskutují už víc než osm let. Vycházejí totiž ze závazků Pařížské dohody z roku 2015, jejímž prostřednictvím se Evropská unie i jednotlivé členské státy zavázaly ke snížení objemu emisí potřebného pro to, aby průměrná teplota na planetě nestoupla o víc než dva stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

V Pařížské dohodě jsou úspory emisí přímo rozpočítané na jednotlivé regiony. Na Evropu tak připadá takový podíl, který odpovídá velikosti její dosavadní emisní stopy. Vychází to na pětapadesát procent úspory emisí oproti roku 1990. Na evropské půdě se proto nyní hledají nejvhodnější způsoby, jak se potřebného snížení emisí dobrat.

Znamená to v podstatě postupné vyřazení ropy, plynu a uhlí ze všech významných oblastí energetiky, průmyslu, zemědělství nebo dopravy. Evropská komise vloni představila balíček konkrétních opatření, která promítají snižování emisní zátěže férově do všech sektorů. Zahrnuje i leteckou a námořní dopravu, ale klíčová opatření směřují do energetiky, která je z hlediska uhlíkové stopy nejvýznamnější.