Unijní Fond spravedlivé transformace vznikl, aby členským státům usnadnil odklon od fosilních paliv. Pomocí cílených dotací chce podpořit hospodářsky a klimaticky přínosné iniciativy. Česká republika má z Fondu obdržet jednačtyřicet miliard korun na proměnu tří uhelných regionů — krajů Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského.

Nad čerpáním uvedených dotací však nyní visí otazník. Deníku Referendum se podařilo získat dopis, datovaný k 1. červnu, ve kterém Evropská komise českou koncepci ostře kritizuje — a některé návrhy de facto zamítá. Nejprve jsme o kopii dopisu požádali Ministerstvo životního prostředí, které spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj za český plán spravedlivé transformace z velké části zodpovídá. Rezort se však rozhodl dopis nezveřejnit.

„Zatím s Evropskou komisí stále komunikujeme a vyjasňujeme jednotlivé připomínky. Až proces dokončíme, na webu spravedlivatransformace.cz zveřejníme novou verzi programu spolu se souhrnem podstatných změn, které v programu na základě připomínek a dalších jednání uděláme,“ uvedlo pro Deník Referendum tiskové oddělení Ministerstva životního prostředí.

Kopii dopisu jsme však nakonec obdrželi — a jeho závěry vypovídají o dotačním fiasku. Český plán totiž podle Komise čítá řadu chyb, od vágních a nezávazných frází přes zastaralá data po nedostatečnou ochranu klimatu.

Část projektů, které stát připravuje, navíc v současnosti porušuje požadavky zakotvené ve Fondu spravedlivé transformace. Pokud vláda chyby nenapraví, může Česká republika přijít o desítky miliard korun.

Projekty velkých subjektů nesplňují unijní požadavky

Základní vizí Fondu spravedlivé transformace je podpora menších a středních podniků v uhelných regionech. Unijní peníze měly především oživit a ozelenit místní ekonomiku, podpořit lokální udržitelné projekty, živnostníky, střední a malé podniky a inovaci.

Česká republika zvolila odlišný přístup: z jednačtyřiceti miliard má necelých jednadvacet připadnout na „strategické projekty“, kategorii, kterou si česká strana sama vytvořila a v unijních stanovách nijak nefiguruje. Nálepka „strategických projektů“ povětšinou značí projekty velkých podniků vyčíslené na stovky milionů až jednotky miliard.

Právě tyto velké projekty dopis od Evropské komise kritizuje — nikoli nutně pro jejich velikost, ale pro jejich obsah. Řada z nich je totiž v současné podobě v přímém rozporu s principy Fondu strategické transformace.

Unie například výslovně odmítá z Fondu podpořit spalování a materiálové využití odpadů. V dopise stojí: „Komise chce připomenout, že investice do energetického využití odpadů nejsou způsobilé pro podporu z Fondu spravedlivé transformace.“ Česká republika přitom několik takových projektů schválila.

Jedním z nich je vznik areálu PODOLUPARK Karviná, jež má revitalizovat nečinný černouhelný Důl 9. května. Mimo jiné má projekt za 7,4 miliardy korun — což je celková cena, výše případné dotace není veřejnosti známá — využít „technologii plazmového využití odpadů a jejich materiálové upcyklace“.

Autorem projektu je developer PDI. Firma „převážně s orientací na projekty „Waste to Energy“ — tedy s plány proměny odpadu v energii — a s důrazem na aplikaci materiálové upcyklace pomocí technologie plazmového zplyňování“. Projekt PODOLUPARK Karviná má obnášet celou škálu aktivit a funkcí, jednou z nich je však právě zpracování odpadů — a sám projektant se přitom na tuto oblast zaměřuje. Projekt tedy podle všeho v současné podobě nemá na peníze nárok.