Zjištění DR: Česká spravedlivá transformace je dotační fiasko. EU žádá změny

Adam Rektor-Polánek

Fialova vláda obdržela dopis, ve kterém Evropská komise kritizuje český plán spravedlivé transformace. Některé z navržených projektů nesplňují unijní požadavky, navíc zvýhodňují velké hráče. Ohroženy jsou dotace ve výši desítek miliard.

Jeden z projektů v přípravné fázi navrhla společnost Sokolovská uhelná, která loni založila novou společnost SUAS Group. Projekt má za cíl „využití potenciálu území po skončení těžby uhlí jako klíčového zdroje pro nastartování transformace regionu“. Foto Sokolovská uhelná

Unijní Fond spravedlivé transformace vznikl, aby členským státům usnadnil odklon od fosilních paliv. Pomocí cílených dotací chce podpořit hospodářsky a klimaticky přínosné iniciativy. Česká republika má z Fondu obdržet jednačtyřicet miliard korun na proměnu tří uhelných regionů — krajů Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského.

Nad čerpáním uvedených dotací však nyní visí otazník. Deníku Referendum se podařilo získat dopis, datovaný k 1. červnu, ve kterém Evropská komise českou koncepci ostře kritizuje — a některé návrhy de facto zamítá. Nejprve jsme o kopii dopisu požádali Ministerstvo životního prostředí, které spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj za český plán spravedlivé transformace z velké části zodpovídá. Rezort se však rozhodl dopis nezveřejnit.

„Zatím s Evropskou komisí stále komunikujeme a vyjasňujeme jednotlivé připomínky. Až proces dokončíme, na webu spravedlivatransformace.cz zveřejníme novou verzi programu spolu se souhrnem podstatných změn, které v programu na základě připomínek a dalších jednání uděláme,“ uvedlo pro Deník Referendum tiskové oddělení Ministerstva životního prostředí.

Kopii dopisu jsme však nakonec obdrželi — a jeho závěry vypovídají o dotačním fiasku. Český plán totiž podle Komise čítá řadu chyb, od vágních a nezávazných frází přes zastaralá data po nedostatečnou ochranu klimatu.

Část projektů, které stát připravuje, navíc v současnosti porušuje požadavky zakotvené ve Fondu spravedlivé transformace. Pokud vláda chyby nenapraví, může Česká republika přijít o desítky miliard korun.

Projekty velkých subjektů nesplňují unijní požadavky

Základní vizí Fondu spravedlivé transformace je podpora menších a středních podniků v uhelných regionech. Unijní peníze měly především oživit a ozelenit místní ekonomiku, podpořit lokální udržitelné projekty, živnostníky, střední a malé podniky a inovaci.

Česká republika zvolila odlišný přístup: z jednačtyřiceti miliard má necelých jednadvacet připadnout na „strategické projekty“, kategorii, kterou si česká strana sama vytvořila a v unijních stanovách nijak nefiguruje. Nálepka „strategických projektů“ povětšinou značí projekty velkých podniků vyčíslené na stovky milionů až jednotky miliard.

Právě tyto velké projekty dopis od Evropské komise kritizuje — nikoli nutně pro jejich velikost, ale pro jejich obsah. Řada z nich je totiž v současné podobě v přímém rozporu s principy Fondu strategické transformace.

Unie například výslovně odmítá z Fondu podpořit spalování a materiálové využití odpadů. V dopise stojí: „Komise chce připomenout, že investice do energetického využití odpadů nejsou způsobilé pro podporu z Fondu spravedlivé transformace.“ Česká republika přitom několik takových projektů schválila.

Jedním z nich je vznik areálu PODOLUPARK Karviná, jež má revitalizovat nečinný černouhelný Důl 9. května. Mimo jiné má projekt za 7,4 miliardy korun — což je celková cena, výše případné dotace není veřejnosti známá — využít „technologii plazmového využití odpadů a jejich materiálové upcyklace“.

Autorem projektu je developer PDI. Firma „převážně s orientací na projekty „Waste to Energy“ — tedy s plány proměny odpadu v energii — a s důrazem na aplikaci materiálové upcyklace pomocí technologie plazmového zplyňování“. Projekt PODOLUPARK Karviná má obnášet celou škálu aktivit a funkcí, jednou z nich je však právě zpracování odpadů — a sám projektant se přitom na tuto oblast zaměřuje. Projekt tedy podle všeho v současné podobě nemá na peníze nárok.

Dalším z velkých projektů, které jsou v rozporu s unijními požadavky, je revitalizace severočeského dolu ČSA, za kterou stojí společnost ze skupiny Sev.en Energy uhlobarona Pavla Tykače.

Futuristické vizualizace proměny lomu už rok kolují médii, korporace na místě slibuje výstavbu například akvaponické farmy, solárních panelů, či moderního bydlení. Projekt chce z Fondu čerpat 1,2 miliard korun.

Až pohádkové vyobrazení proměny lomu ČSA korporací Sev.en Energy, která jej z velké části vytěžila, dost možná zůstane jen na papíře. Vizualizace Sev.En

Soudě dle dopisu od Evropské komise však Tykačova firma na dotace nemá nárok. V lokalitě totiž chce zřídit mimo jiné závod na zpracování odpadů, který na podporu nedosáhne. Také nikde na datech či konkrétních závazcích nedokládá, že projekt opravdu povede ke snížení emisí a ochraně životního prostředí, jak slibuje. Především však Sev.en Energy nesplňuje princip „polluter pays“ (znečišťovatel platí), jež Komise v kritice českého plánu opakovaně zmiňuje.

Znečišťovatel totiž v případě Sev.en Energy „neplatí“ hned dvakrát — za prvé korporace stále nesplatila dluh 2,2 miliardy korun, který plyne ze zákona na povinnou rekultivaci, jak nedávno upozornili Reportéři ČT. Za druhé firma žádá o veřejné prostředky na proměnu lomu, jenž sama z velké části vytěžila.

Požadovaná částka 1,2 miliard má pokrýt čtyřicet procent veškerých nákladů. Tykačův projekt proto Unií požadovaný princip polluter pays z definice nenaplňuje. Jako absurdní se přitom jeví, že by se měla z veřejných prostředků dotovat revitalizace dolu podniku, který už v minulosti dostal od státu neodůvodněné výhody v řádech desítek miliard.

Nejde však jen o PDI a Sev.en Energy — více z připravovaných projektů velkých hráčů nesplňuje unijní požadavky. Mezi další výtky Komise patří například podpora „modrého“ vodíku, jenž vzniká za pomocí fosilního plynu — a není proto ekologicky udržitelný. Chybovost velkých projektů přitom podrývá celý plán spravedlivé transformace — a v důsledku i možnost, aby Česká republika dotace vůbec mohla čerpat.

Experti i občanská společnost přitom před nekritickou podporou velkých projektů varují dlouhodobě. Analytička Kristina Zindulková, autorka publikace o korupčních rizicích spravedlivé transformace, upozorňuje na slabiny české koncepce od loňského roku.

„Problematické bylo už to, že na výběr projektů od zveřejnění po uzavření přihlášek byl pouhý měsíc. Druhý velký problém je výše částek, které se na projekty vztahovaly — nejméně padesát milionů pro neinvestiční projekty a nejméně dvě stě milionů pro projekty investiční. I proto se o většinu projektů přihlásily kraje či soukromé společnosti. Velké firmy mají projektů připravených spoustu a o peníze se derou větší silou než malí hráči, kteří doteď neměli kam se přihlásit,“ řekla Kristina Zindulková pro Deník Referendum.

Uvedené kritice analytiků navzdory však vláda v březnu Evropské komisi zaslala verzi plánu, která je ve zřejmém rozporu se stěžejními principy Fondu spravedlivé transformace. Stát a kraje předložily hned několik projektů, jež na unijní peníze jednoduše nemají nárok.

Česká republika stále nemá konkrétní plán konce uhlí

Své připomínky Komise rámuje obecnou potřebou dekarbonizace, ke které je Fond spravedlivé transformace určen. Předpokladem k čerpání unijních peněz je detailní, daty podložený harmonogram, jež představí národní koncepci v souladu s celounijními klimatickými cíli — tedy výrazným snížením emisí do roku 2030 a uhlíkovou neutralitou k roku 2050.

Česká republika do plánu spravedlivé transformace zahrnula konec uhlí k roku 2033, termín, jež vychází z vládního programového prohlášení. Zároveň však Fialův kabinet zatím nepředstavil konkrétní opatření či pojistky, které by včasný odklon od fosilního paliva zajistily. Právě tuto přílišnou obecnost Evropská komise státu vyčítá.

„Přestože vládní závazek ukončení těžby uhlí do roku 2033 je krok správným směrem, Česká republika je považována za jeden z posledních členských států bez konkrétního plánu. Hlavní obavy Komise se týkají nejasného harmonogramu ukončení těžby uhlí a skutečnosti, že stále chybí ucelená transformační opatření,“ stojí v dopise.

Evropská komise dokonce upozorňuje, že český plán obsahuje formulace, jež implikují možnost těžby uhlí až do roku 2035. Těžba v Moravskoslezském kraji sice má skončit v letech 2023-24, uzavírání uhelných zařízení v krajích Ústeckém a Karlovarském však dle Komise „zatím není rozhodnuté či zřejmé“.

Předmětem unijní kritiky je také chybějící podpora čistých zdrojů. Konkrétně Komise píše: „Doporučujeme zvýšit ambice v oblasti obnovitelných zdrojů energie.“ Nezávazné a vágní fráze českého plánu totiž dostatečně nezaručují, že tuzemská politika jakkoli přispěje k unijním klimatickým ambicím. Jinými slovy: Česká republika od Unie žádá dotace určené k podpoře dekarbonizace, aniž by sama jasný plán dekarbonizace měla.

O projektech se rozhodovalo za zavřenými dveřmi

V neposlední řadě Komise plánu vytýká nedostatečné zapojení různorodých aktérů. Kromě vědeckých autorit a ekologických organizací plán postrádá hlas veřejnosti přímo z uhelných regionů. Fond spravedlivé transformace vybízí k zapojení sdružení, spolků a organizací, aby o budoucnosti svého kraje mohli rozhodovat přímo místní lidé. Současná verze plánu spravedlivé transformace však vznikala spíš za zavřenými dveřmi.

„Zapojení místních lidí bylo a stále je velmi slabé… To se týká i vybírání samotných ‚strategických projektů‘, které hodnotil uzavřený okruh lidí a schvalovaly je regionální konference a tripartita. Veřejnost a místní občané o nich mají jen minimální informace z médií, což je nepochybně špatně,“ uvedla pro Deník Referendum Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.

Komise proto v dopise opakovaně žádá nápravu, či spíše garanci toho, že veřejnost mohla a bude moci o projektech spolurozhodovat. Zkušenosti ze zahraničí dokazují, že participace místních je k úspěšnému procesu spravedlivé transformace klíčová.

Takřka jedinou částí českého plánu, kterou Komise chválí, jsou rekvalifikační a vzdělávací programy na podporu zaměstnanosti. Chybí jim sice ekologický rozměr, vcelku se však zdají sociálně prospěšné. Zároveň se ale plán doslova „téměř nezabývá“ energetickou chudobou v kterémkoli ze tří krajů, a to i přesto, že jde o rychle rostoucí problém napříč Evropou.

Plán šitý horkou jehlou padá za vinu už i Fialově vládě

Dohromady tak plán spravedlivé transformace budí dojem amatérismu — a nepochybně projde změnami. Z dopisu Komise je zřejmé, že český program vznikal narychlo, bezkoncepčně, s primárním cílem nikoli dosáhnout hlubších změn, nýbrž utratit evropské peníze.

Plán vznikal v první polovině loňského roku, formovala jej tedy především vláda Andreje Babiše spolu s vedením jednotlivých krajů. Finální verzi však Česká republika zaslala 16. března roku letošního, díl odpovědnosti proto nese už i Fialův kabinet.

„Za Andreje Babiše plán spravedlivé transformace vznikal… Transformační platforma (tvořena ze zástupců rezortů a regionálních aktérů) byla seznámena s již existujícím návrhem a mohla jej již pouze připomínkovat. Nicméně, letos v březnu nová vláda dokument opět projednávala, měla tedy čas i mandát k tomu provést změny, jako je například jasná formulace postupu dekarbonizace České republiky a konce uhlí,“ přibližuje vývoj plánu Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.

Nabízí se proto otázka, jak budou zodpovědné resorty — tedy Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj — postupovat dále. „V rámci dialogu s Evropskou komisí probíhá výměna připomínek a argumentů. V této fázi nelze hovořit o žádných pochybeních. Naopak, tento proces vede k vzájemnému vyjasňování, zpřesňování a následně konečnému schválení programu,“ uvedla pro Deník Referendum za tiskové oddělení Ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

„Připomínky v současné době vypořádáváme a dokumenty upravujeme, vše je nicméně stále v procesu a budeme s Evropskou komisí dále jednat… Nositelé projektů nyní zpracovávají studie proveditelnosti, které jsou pro podání žádosti zásadní… Aktuálně žádný ze strategických projektů zatím schválen nebyl,“ rozvedla Dominika Pospíšilová.

Ministerstvo pro místní rozvoj zase vyjadřuje ambici plán po předešlé vládě nyní napravit. „Dokument minulé vlády bohužel není nejlepší a je nutná jeho úprava. Jsme rádi za věcné připomínky a podněty Evropské komise. Napravíme předchozí chyby a přijmeme preventivní nápravná opatření… Věřím, že to, co minulá vláda zanedbala, se nám nyní i díky připomínkám Evropské komise podaří dát do pořádku,“ uvedl pro Deník Referendum poradce rezortu Leo Steiner.

Spory o podobě plánu a obsahu velkých projektů však nejsou u konce. „Schvalování plánu spravedlivé transformace je v jakémsi začarovaném kruhu… Nejprve byla snaha dělat věci rychle na úkor kvality. Protože však plán není vypracován pořádně, vše se nyní prodlouží. Stát vůbec nezvládl celý proces koordinovat,“ uzavírá situaci analytička Kristina Zindulková.

Text vychází s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

advertisment