↗

Na dotazy studentů ohledně vystoupení z Energetické charty nebo spravedlivé transformace energetiky nebyli ministři ani jejich náměstci schopni odpovědět. Slíbili jen, že do roku 2033 Česká republika skončí s těžbou uhlí. Načež dopustili prodloužení těžby v lomu Bílina do roku 2035. Foto Matěj Moravanský, DR

„Ze současné situace jsme již opravdu frustrovaní. Pokud nebudeme mít co nejdříve k dispozici jasný plán dekarbonizace, značně to snižuje naše šance na zvládnutí klimatické krize,“ řekla zástupkyně studentského hnutí Univerzity za klima a studentka architektury na ČVUT Marie Skalková před začátkem protestu, který si klade za cíl upozornit na nečinnost české vlády při řešení klimatické krize.

Studenti z několika českých univerzit se v Brně, Olomouci a v Praze sešli ke společnému protestu. Na programu mají neformální vzdělávání formou workshopů nebo přednášek s experty na ekologická témata a témata spojená s problematikou klimatické krize, pořádají rovněž debaty, čtení poezie nebo veganský piknik. V Praze studenti v rámci protestu přespávají před ministerstvem průmyslu a obchodu.

Reakce na neúspěšná jednání s vládou

Studentské hnutí Univerzity za klima uspořádalo v listopadu minulého roku univerzitní stávku, kterou chtěli přimět vládu k aktivnější klimatické politice. Studující například požadovali vystoupení České republiky z Energetické charty, která umožňuje velkým energetickým, hlavně fosilním, korporacím vymáhat po státech nepřiměřená odškodnění za prosazování klimatické politiky, jež obnáší uzavírání uhelných elektráren a dolů. Studenti také požadovali, aby transformace k obnovitelným zdrojům energie byla spravedlivá, tedy aby přinesla čistou, dostupnou a levnou elektřinu pro všechny.

Na závěr stávky, který proběhl symbolicky 17. listopadu, převzala požadavky studentů vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která následně zastřešila sérii jejich jednání se zástupci vlády. Výsledky setkání s místopředsedou vlády Marianem Jurečkou, ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem a náměstky z několika dalších odpovědných rezortů však studenti hodnotí jako neuspokojivé.

„Ačkoliv jsme nejdříve byli rádi, že s námi chce vláda jednat, brzy se ukázalo, že šlo hlavně o to umlčet nás dalšími prázdnými sliby. Na většinu otázek nebyli ministři ani náměstci schopni jasně odpovědět a jediné, co nám dokázali slíbit, bylo, že do roku 2033 Česká republika skončí s těžbou uhlí. Vzápětí však dopustili prodloužení těžby v lomu Bílina do roku 2035,“ uvedli studenti v tiskové zprávě.

Právě prodloužení těžby na dole Bílina Obvodním báňským úřadem v Mostě je tématem, které se setkalo s příkrým odmítnutím celého českého klimatického hnutí. Greenpeace se proti rozhodnutí úřadů odvolalo a žádá zamítnutí žádosti polostátní energetické firmy ČEZ, která těžbu na Bílině provozuje.

Středoškolští studenti v hnutí Fridays For Future na své stávce 21. dubna přišli se sloganem: „Uhlí z dolu Bílina je v důvěře trhlina!“ A upozornili na rozpor, který panuje mezi vládním závazkem v programovém prohlášení o konci těžby uhlí v České republice do roku 2033 a faktem, že úřady právě prodloužily těžbu na Bílině do roku 2035. Jak středoškolští, tak univerzitní studenti se cítí jednáním vlády podvedeni.

Antifosilní jaro

Studenti rovněž upozorňují, že právě taková rozhodnutí, jako je to o Bílině, budou mít zásadní dopady na budoucnost za třicet nebo padesát let. Podle studentů je potřeba přijmout „plán dlouhodobého přechodu na obnovitelné zdroje, rozfázovaný na jednotlivá léta a zároveň s jednoznačným a ambiciózním cílem“. Vytvoření takového plánu je v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, které však dlouhodobě upozaďuje obnovitelné zdroje a brzdí legislativu v oblasti komunitní energetiky.

Vedení ministerstva rovněž nebylo schopné studentům odpovědět na jejich požadavek, aby Česká republika vystoupila z Energetické charty. Proto se studenti rozhodli svůj protest zaměřit právě na ministerstvo Jozefa Síkely.

Členové Univerzit za klima dávají najevo, že klimatickou krizi nepokládají jen za téma pro ministerstvo průmyslu a obchodu. Svým protestem chtějí ukázat na rozsah klimatické krize a na nutnost mnohem zásadnější transformace, která se dotkne všech rezortů.

„Antifosilním jarem“ se tak hlásí mimo jiné i k odkazu reformního jara 1968. „Pravda nevítězí, pravda prostě zbývá, když se všechno ostatní prošustruje,“ připomněla část z Dvou tisíc slov Ludvíka Vaculíka z roku 1968 zástupkyně studentů Valerie Vítů, která vzápětí dodala, že i „my už nemáme trpělivost dívat se na to, jak nám vláda dává plané sliby a mezi tím prošustrovává poslední zbytky naší budoucnosti“.

Průvod a první výsledky

Vlastní protest začali studenti před ministerstvem financí v Praze. Podle studentů by mělo být financování transformace k zelené energetice naprostou prioritu a zaplatit by ho měli ti, kteří na devastaci přírody a krajiny vydělali.

Odmítli tak i návrhy ministra Stanjury, který podle Hospodářských novin chce zavedením daně na studentská stipendia zalepit díry ve státním rozpočtu. „Je absurdní chtít po studentech peníze do státního rozpočtu v situaci, kdy uhlobaroni a fosilní korporace hlásí rekordní zisky zapříčiněné energetickou krizí v souvislosti s válkou na Ukrajině a které stát nechce, nebo nedokáže zdanit,“ řekl Jan Kubišta, zástupce Univerzit za klima.

Od ministerstva financí šli pak studenti průvodem přes Staroměstské náměstí a Dlouhou ulici až k ministerstvu průmyslu a obchodu, kde hodlají setrvat několik dní. Program protestu bude paralelně probíhat i v Brně a v Olomouci.

Podle posledních informací se ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela chce se studenty sejít. „Vnímáme to jako úspěch, ale bezvýsledná setkání si již nemůžeme dovolit. O dalšímu postupu tak budeme dál jednat,“ řekla Anežka Lindaurová z Univerzit za klima.