V září proběhla celosvětová stávka za klima

Matěj Moravanský

Klimatická hnutí během září zorganizovala po celém světě globální stávku za klima. Jejím hlavním požadavkem byl konec fosilních paliv. V České republice protestující usilovali především o konec těžby v dole Bílina.

Podle organizátorů přišlo na protestní pochod New Yorkem 75 tisíc lidí. Jejich výzvy směřovaly vůči summitu OSN, ale i na vládu prezidenta Bidena. Foto Spencer Platt, Getty Images North America, via AFP

V polovině září se po celém světě uskutečnilo na 650 akcí za ukončení využívání fosilních paliv. Na demonstrace ve Vídni, New Yorku nebo Berlíně přišlo několik tisíc lidí, v Haagu policie proti demonstrantům použila vodní děla. Aktivisté v Ugandě předali vládě petici proti stavbě ropovodu. Studenti z české části hnutí Fridays for Future zorganizovali před budovou ministerstva životního prostředí happening „Žít či těžit“ proti pokračování těžby uhlí v dole Bílina, o němž aktuálně rozhoduje ministr životního prostředí Petr Hladík.

Celosvětový protest

Globální stávky za klima se zúčastnily desítky tisíc osob z více než padesáti zemí světa. Šlo o první akci celosvětového hnutí za klimatickou spravedlnost od začátku pandemické krize. V evropských metropolích uspořádali protestní pochody především aktivisté z hnutí Fridays For Future, v ostatních částech světa se zapojila řada lokálních organizací. Společným požadavkem byl konec spalování fosilních paliv.

Ve Vídni se s mottem „Budoucnost pro všechny!“ na pochod centrem města vydalo zhruba dvacet tisíc lidí. „Letošní klimaticky katastrofické léto nám ukázalo, že klimatická krize zasáhla i Rakousko. Vlny veder následované ničivými povodněmi dorazily do našich domovů,“ řekl mluvčí rakouských studentů z hnutí Fridays for Future Daniel Shams.

Podle zástupců hnutí rakouská vláda ignoruje naléhavost situace. Aktivisté slovy Klary Königové požadují „celostátní shromáždění o klimatické krizi“, na kterém by  federální vláda i jednotlivé zemské vlády přijaly adekvátní klimatickou politiku. Rakouská část hnutí Fridays for Future dlouhodobě prosazuje přijetí klimatického zákona, zákona na ochranu půdy a zastavení finanční podpory fosilním palivům.

„Co požadujeme, není žádná velká věda“, uvedli v prohlášení k německé globální stávce za klima studenti z Fridays For Future. „Chceme uhlíkovou daň, přijetí klimatického zákona, vyšší investice do veřejné dopravy a konec podpory fosilním palivům.“ Za tyto požadavky se v Berlíně, Mnichově nebo Hamburku postavilo několik tisíc protestujících.

Ve Švédsku se protestující včetně Grety Thunbergové tradičně sešli před budovou švédského parlamentu, kde vyvěsili transparent s nápisem „lidé, ne zisk“. „Fosilní průmysl funguje jen skrze hamižnost a zneužívání, obětuje životy druhých za účelem naplnění vlastních kapes,“ stojí v prohlášení aktivistů ke globální stávce. Právě požadavek konce fosilního průmyslu silně zazníval nejen v Evropě. K stávce se připojili mimo jiné protestující v hlavním městě Keni Nairobi. Na Filipínách před ministerstvem životního prostředí a přírodních zdrojů aktivisté požadovali odklon od používání uhlí a zemního plynu.

Protestní akce v rámci globální stávky za klima se uskutečnily i v New Yorku, kde právě probíhá výroční zasedání OSN a summit o udržitelném rozvoji. Podle organizátorů přišlo na protestní pochod New Yorkem 75 tisíc lidí. Jejich výzvy směřovaly jednak vůči summitu OSN, ale i na vládu prezidenta Bidena.

Biden podle demonstrantů nesplnil svůj slib, že Spojené státy ustoupí od těžby a užívání fosilních paliv. Americký prezident sice přijal zásadní zákon o snížení inflace, který o 368 miliard dolarů zvýšil federální zelené investice, zároveň ale umožnil nové fosilní projekty v Mexickém zálivu nebo na Aljašce.

Členka kongresu Alexandra Ocasio-Cortezová ve svém projevu k demonstrantům řekla: „Jsme tady z jediného důvodu: abychom skoncovali s fosilními palivy po celém světě.“ Konec fosilních paliv se ale podle Ocasio-Cortezové musí uskutečnit v rámci demokratické restrukturalizace ekonomiky. „Nesmíme udělat z fosilních baronů solární barony,“ prohlásila kongresmanka.

Požadavek na konec fosilních paliv přichází ve chvíli, kdy Mezinárodní měnový fond zveřejnil svou analýzu finanční podpory fosilních paliv ze strany států. Ta je podle MMF rekordní. Vlády světa dávají na podporu fosilního průmyslu sedm trilionů dolarů, což je víc než globální náklady na vzdělávání. Podpora fosilních paliv přitom rostla i během léta s nejteplejším červencem v historii měření.

Protesty v České republice

Na summit OSN o udržitelném rozvoji přijal pozvání i prezident Petr Pavel, který potvrdil závazky vyplývající z Pařížské klimatické dohody a slíbil příspěvek ve výši 4 milionů dolarů do Zeleného klimatického fondu, z něhož se má platit pomoc klimatickou krizí nejhůře zasaženým státům a státům globálního Jihu.

„K závazkům, se kterými pan prezident na summit jede, se Česká republika zatím takto akcentačně nepřihlásila. Když se podívám do politiky ochrany klimatu nebo současné platné koncepce, nulu v roce 2050 tam nemáme. K tomu se teprve formálně na úrovni České republiky schyluje,“ uvedl ministr Hladík (KDU-ČSL). Jak ve svém protestu upozornili studenti z české části hnutí Fridays For Future, je to právě ministr, kdo může výše uvedené sliby naplnit činy. Ministr Hladík totiž bude v následujících týdnech rozhodovat o prodloužení těžby uhlí v dole Bílina.

Důl je majetkem společnosti Severočeské doly, jež patří firmě ČEZ. V březnu tohoto roku vydal Obvodní báňský úřad v Mostě rozhodnutí o povolení těžby do roku 2035. Proti rozhodnutí se obratem odvolali zástupci organizace Greenpeace. Nyní se tak čeká na stanovisko ministra Hladíka, který může souhlasné stanovisko EIA z roku 2019 revidovat. Podle Greenpeace by pokračování těžby znemožnilo splnění závazků České republiky plynoucí z Pařížské dohody.

Studenti z Fridays For Future se ke globální stávce připojili happeningem „Žít, či těžit“. Před budovou ministerstva životního prostředí sehráli scénku inspirovanou dialogem z divadelní hry Hamlet Williama Shakespeara. Podle studentů stojí ministr Hladík před otázkou, „zda mít důstojnou budoucnost bez uhlí, či nikoli“.

Protestující kromě faktického konce uhlí zmiňovali i sociální rozměr odklonu od fosilních paliv: „Je nutné mít jasný plán, kdy a jak těžba skončí a jak ochránit Ústecký kraj od negativních vlivů, které s koncem těžby přijdou. Je nutné konec těžby a fond spravedlivé transformace vnímat jako příležitost, a nikoli jako úděl. Pan Hladík a jeho ministerstvo mohou rozhodovat o směřování české klimatické politiky, ale také o budoucnosti Ústeckého kraje,“ prohlásil mluvčí Fridays For Future Lukáš Skála.

Magdaléna Středová, mluvčí Fridays for Future dodala: „Štve nás, že musíme zachraňovat svou budoucnost organizováním protestu proti prodloužení těžby v dole Bílina, místo abychom se připravovali na studium a někteří z nás na maturitní zkoušku.“

Prosíme, podpořte naši práci

Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

Vaše podpora určuje naši sílu.

Spolu #jsmeDR.

Diskuse