Studentské klimatické hnutí Fridays for Future, které funguje v České republice od roku 2019, dlouhodobě upozorňuje na neřešení klimatické krize a apeluje na politiky a političky, aby začali v otázce klimatické krize jednat. V návaznosti na prodloužení těžby uhlí na dole Bílina a na situaci kolem dolu Turów hnutí 8. dubna premiéru Fialovi zaslalo otevřený dopis. Koncem května obdrželo odpověď. Nadšeno z ní však být nemůže.

Problematické prodloužení těžby

Studenti a studentky ve svém dopisu představují dva požadavky. Prvním je, aby ministerstvo životního prostředí upravilo či zamítlo zásadní stanovisko EIA k dolování. Druhým pak je získat od vlády závazné stanovisko proti rozhodnutí báňských úřadů prodlužovat těžbu v lomu Bílina. Ty totiž v březnu tohoto roku povolily prodloužení těžby na hnědouhelném lomu až do roku 2035. To jde nejen proti vládnímu programovému prohlášení, které slibuje odstup od využívání uhlí v ČR do roku 2033, ale také proti jakýmkoli snahám o řešení klimatické krize.

Prodloužení těžby úřady schválily na základě odborného posouzení EIA, které k lomu Bílina v roce 2019 vydalo ministerstvo životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Stanovisko však dopad lomu na životní prostředí ve skutečnosti neposuzuje, protože se zabývá pouze emisemi způsobenými těžbou uhlí, nikoli jeho spalováním.

Vláda se proto může na posudek EIA odvolávat a tvrdit, že těžba není v rozporu s jejími závazky z programového prohlášení, kde slibuje konec využívání (tedy nikoli těžby) uhlí do roku 2033. V realitě však vláda počítá s prodejem uhlí z dolu Bílina mimo území ČR, kde spáleno bude. Slovíčkařením ale klimatickou krizi nevyřešíme a vláda to moc dobře ví. Vývozem uhlí do zahraničí se problém spalování neodstraní, na tom, kde bude uhlí spáleno, totiž nezáleží. Dopady na klima budou úplně stejně ničivé.

V EIA také není pevně ohraničený konec těžby v roce 2035, jen vyměřená její plocha. V případě pomalejší těžby by se tedy v lomu mohlo těžit ještě mnoho příštích let, což by v kontextu klimatické krize bylo fatální. Posouzení neodráží realitu, ale překrucuje fakta ve prospěch fosilních společností, a vláda tomu jen asistuje.

Studentstvo v ulicích

V reakci na prodloužení těžby studentstvo v dubnu uspořádalo stávku za klima. V ulicích znělo heslo „Uhlí z dolu Bílina je v důvěře trhlina!“ Své zklamání a frustraci též vepsalo do otevřeného dopisu premiéru Fialovi.

„S příchodem Vaší vlády do úřadu jsme doufali ve změnu, která půjde vstříc konkrétním krokům k řešení klimatické krize. Svou naději jsme odvozovali mimo jiné z toho, že v programovém prohlášení slibujete vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033. Jsme Vám vděční za to, že o těchto problematikách píšete, nejsme však přesvědčeni o tom, že by se konkrétní kroky převáděly do reality,“ píše FFF.

Odpověď, na kterou týdny čekali, je vymlouvavá, nicneříkající a příznačně neodpovídá ani na jednu z položených otázek.

„Nechceme už žít v zemi, kde se sliby rozchází s realitou. Přáli bychom si, aby se vláda postavila klimatické krizi čelem a vydala jasné stanovisko, které zajistí, aby se těžba na dole Bílina neprodlužovala za hranici roku 2033. Také jako studenti, ale i jako občanky a občané, požadujeme zveřejnění zamlčovaných dokumentů o podzemní vodě v dole Turów. Doufáme, že důvěru, kterou ve Vás naše společnost vložila, použijete i v prospěch nejmladších generací. A prosím nezapomeňte — u klimatické krize se počítá každý měsíc,“ píší studenti.

V návaznosti na tyto události započalo v pondělí 22. května v Praze hnutí FFF sérii happeningů. Před ministerstvem životního prostředí stálo okolo 15 lidí s maskami premiéra Fialy a ministrů Hladíka (KDU-ČSL) a Síkely (za STAN). Během performance se dohadovali, co bude dál uhlím z ČR, které se vytěží po roce 2033, ale už by podle programu vlády nemělo být spáleno.

Studentstvo upozorňovalo na absurditu situace a na to, že emise neznají hranice, ať už se české uhlí z Bíliny spálí na území kteréhokoliv státu. „Uhelná štafeta” bude dále pokračovat do dalších měst Česka.

Petr Fiala a klima

Pro Petra Fialu klimatická krize nikdy nebyla tématem, které by ho zajímalo. Navzdory vědeckému konsenzu se k problematice klimatických změn nikdy nevyjádřil jednoznačně. V rozhovoru pro Respekt před volbami uvedl, že si není zcela jistý, zda klimatické změny způsobuje člověk, a při listopadové konfrontaci s hnutím Univerzity za klima prohlásil, že se za jeho vlády životní prostředí dlouhodobě zlepšuje.

Jediné, čemu Petr Fiala věnuje alespoň špetku pozornosti, je ochrana vody. „Ochranu vody a vodních zdrojů považujeme za náš národní zájem, a proto v průběhu roku bude předložen návrh na ústavní ochranu vody,“ sdělil novinářům na tiskové konferenci k jmenování Petra Hladíka ministrem.

Nadšení pro vodu však premiérovi nezabránilo, aby před rokem a půl obětoval pitnou vodu pro obyvatelstvo Libereckého kraje podpisem netransparentní dohody s Polskem o těžbě na dole Turów. Spojenectví s konzervativním polským režimem je Petru Fialovi zřejmě bližší než občané a občanky Liberecka.

Také Petr Hladík se na konkrétní kroky vedoucí k zodpovědnému řešení klimatické krize netváří příliš nadšeně. Hnutí Greenpeace podalo proti rozhodnutí báňských úřadů odvolání, které bude mít Petr Hladík v následujících měsících na stole. V ten moment se může rozhodnout — buď neudělat vůbec nic, nebo nechat stanovisko EIA přezkoumat, případně ho úplně zamítnout. O tom, jak se má v plánu ke stanovisku postavit, zatím mlží.

Petr Fiala ani Petr Hladík dlouhodobě neberou řešení klimatické krize jako prioritu, i když jsou jedni z mála, kteří mohou konkrétní kroky k jejímu odvrácení uskutečnit. Následující měsíce budou pro zvrácení stanoviska EIA zásadní a Fridays for Future na situaci nepřestane poukazovat.