Rozhovor s ministrem Hladíkem: Dlouho se tu nepostaví nic než obnovitelné zdroje

Jakub Patočka, Zuzana Vlasatá

V rozsáhlém rozhovoru s ministrem životního prostředí a místopředsedou KDU-ČSL mluvíme o Bečvě, Turówu, deagrofertizaci ministerstva, o ochraně přírody a vlků, energetické politice a příčinách propadu voličské přízně.

„Tak jako každý jiný ministr i já musím uspořit dvě procenta na platech.“ Foto Jakub Patočka, DR

Působení vaší poslední plnohodnotné předchůdkyně, stranické kolegyně Anny Hubáčkové se obecně hodnotí jako neúspěch. Vy sám ale na svém webu uvádíte, že byste rád navázal na její úspěšnou práci. Na co byste rád navázal?

Zmínil bych se o třech důležitých aspektech působení Anny Hubáčkové zde na ministerstvu. Anna Hubáčková vymyslela program Zelená úsporám light, který směřuje k seniorům. Zvládla na jedničku řešení požáru v národním parku Českosaské Švýcarsko a nemůžu zapomenout na vyjednanou smlouvu kolem dolu Turów.

A v čem podle vás bylo „zvládnutím na jedničku“ odvolání ředitele po požáru v národním parku?

Tehdejšího ředitele odvolala až několik měsíců po požáru.

Ale s poukazem na jeho roli během něj.

V krizi se ukáže, zda je manažer dobrý nebo špatný. A myslím, že se neukázal jako dobrý manažer.

Petr Hladík

Je od března 2023 ministrem životního prostředí za KDU-ČSL. Členem lidovců je od roku 2010. V letech 2012 až 2015 byl předsedou Mladých lidovců. Od roku 2010 byl zastupitelem a místostarostou městské části Brno-Sever, od roku 2014 i zastupitelem města Brno a od roku 2016 i prvním náměstkem primátora. Od roku 2019 je místopředsedou KDU-ČSL.

Reakci na požár v Českosaském Švýcarsku ani Turów, ke kterému se ještě dostaneme, sami nehodnotíme jako úspěchy, ale nejprve bychom s vámi chtěli probrat téma, které je pro naše noviny dlouhodobě stěžejní. A je to také nejvážnější selhání vašeho předchůdce v minulé vládě Richarda Brabce. Jedná se o jeho roli po otravě řeky Bečvy. Jezdíme k soudu s rožnovskou firmou Energoaqua, jejíž vina je vyloučena, což dokládá celá řada expertních posudků, svědeckých výpovědí. Nové skutečnosti v tomto ohledu vycházejí u soudu najevo. A jednou z nich je okolnost, že obžaloba staví i na zavádějících podkladech, které vyšetřovatelům poskytly ministerstvo životního prostředí a Česká inspekce životního prostředí. Ukazuje se tak zjevná účelovost a podjatost jednání vašeho předchůdce Richarda Brabce, bývalého ředitele Inspekce Erika Geusse či šéfa olomouckého odboru státní správy na MŽP Radka Pallóse. Brání něco tomu, abyste zrevidovali podklady, které MŽP a ČIŽP vyšetřovatelům poskytly, a které naopak poskytnout odmítly, protože zadané studie prostě nepřevzaly, neboť se jim jejich závěry prostě nehodily? Brání něco tomu, pokud v postupu pánů Brabce, Geusse, Pallóse shledáte účelové jednání, abyste vůči nim vyvozovali trestně-právní odpovědnost? A konečně, brání něco tomu, abyste dali Policii ČR to, co se reálně v nepřevzatých studiích zjistilo?

Tak především probíhá soudní řízení. Pokud soud nabude dojmu, že podklady neodpovídaly pravdě, budeme podle toho jednat. Sám takové informace v tuto chvíli nemám.

Vždyť před volbami koalice Spolu, jejíž jste byli součástí, vedla kampaň s heslem deagrofertizace. Jedním z nejzasaženějších rezortů tak zvanou agrofertizací, tedy proměnou úřadů státní správy, aby sloužily zájmům korporace premiéra Babiše, bylo právě ministerstvo životního prostředí. Jak tady tedy ona deagrofertizace probíhala či probíhá? Jaké v tom máte konkrétní záměry?

Vzhledem ke změně služebního zákona vypíšeme výběrové řízení na všechny vrchní ředitele. Na zásadním postu vrcholných státních úředníků jsou s jednou výjimkou všichni noví. V řádu nejbližších měsíců proběhnou výběrová řízení na místa ředitelů odborů. A přistoupili jsme k restrukturalizaci orgánů přeneseného výkonu státní správy. Od 1. července jsme snížili jejich počet na pět.

Hlavním důvodem k tomu je metodické vedení. Není možné, aby stejná věc v Ústí nad Labem byl posuzována jinak než v Olomouci a zase jinak třeba v Brně. Ministerstvo musí rozhodovat ve stejných otázkách stejně bez ohledu na místo v republice.

V Deníku Referendum jsme vydali zprávu o zrušené pokutě za onu takzvanou utajenou havárii v Deze, která podle mnoha názorů je skutečnou příčinou otravy řeky Bečvy. To rozhodnutí připravil právě Radek Pallós do značné míry metodou „Ctrl C-Ctrl V“ podle odvolání Dezy. Dohlédnete na to, aby Deza skutečně pokutu dostala?

To je záležitost, které věnujeme zvýšenou pozornost. Je to primárně kompetence České inspekce životního prostředí. Nicméně dnes tu hovoříme o návratu kredibility této instituci. Přijde jen přes pokutování velkých znečišťovatelů. Nejde o to perzekuovat někoho za drobný přestupek. Jak pan nový ředitel inspekce Bejček, tak já jako odpovědný politik se chceme právě na velké znečišťovatele soustředit.

A říkáte tím, že na pokutu Deze hodláte dohlédnout?

V kompetenci, kterou mám, to pokládám za zásadní. Řešíme desítky takovýchto záležitostí, dokonce i přeshraničních. Budeme to sledovat.

V návaznosti na otravu Bečvy se řeší také takzvaná havarijní novela vodního zákona. V návrhu zůstává hlavní odpovědnost za šetření viníka havárie na místních vodoprávních úřadech, nikoli na inspekci, což je podle nás chyba.

Hlavní odpovědnost mají mít hasiči.

Hasiči mají mít hlavní odpovědnost za likvidaci škod. Ale nám jde o odpovědnost za určení zdroje havárie, to hasiči dělat nebudou. Mají to dál dělat vodoprávní úřady, podle nás je to ale chyba, máme na základě zkušeností z havárie na Bečvě i na základě rozhovorů s experty, kteří v inspekci dlouhodobě působili, za to, že by to měla být odpovědnost právě inspekce.

Především chci říct, že havarijní novela jako celek je nutnost. Konečně zavádíme online monitoring, konečně zmapujeme všechny výpusti, přicházíme s dalšími prvky, jako je řízení havárie ze strany hasičů. Pokud jde o otázku, kdo má vyšetřovat, jsou tu opravdu dvě možnosti. Buďto zachovat takzvanou sdílenou kompetenci, což má mnoho pozitivních aspektů, především v nákladech. Druhou možností je si říct, že pro Českou republiku je to taková priorita, že to postavíme jenom na inspekci.

Je to věc politická. Zatím neprošla vládou. Určitě to na jejím jednání otevřu. Ale znamenalo by to výrazné personální posílení České inspekce životního prostředí.

A proč by to mělo znamenat takové navýšení nákladů? Podle našich informací to v minulosti u jiných havárií inspekce zvládala i za současného personálního stavu.

Náhled vodařů v inspekci je jiný. Řekl bych tedy, že odborný názor na tu věc není jednotný, což se stává. Nyní to tedy projde ještě nějakou debatou, případně i v Poslanecké sněmovně.

Dalším tématem, o němž jsme mluvili i s ředitelem inspekce, jsou zamýšlené škrty v resortu. Z jeho strany znělo jako takřka hotová věc, že inspekce se bude vzdávat kompetencí — konkrétně v oblasti lesů a krajiny. Vy se s takovouto představou ztotožňujete?

Tak jako každý jiný ministr i já musím uspořit dvě procenta na platech. A určitě nechceme jít cestou plošného snižování platů, to nedává žádný smysl, protože lidé jsou tu mnohde placení špatně. To znamená jediné: dopad musí být do konkrétních pracovních pozic. Je potřeba analyzovat, kde by to mělo co nejmenší dopady. A typicky se nabízejí právě sdílené kompetence. Probíhají tedy takovéto analýzy. V České inspekci životního prostředí, ale i v celé řadě dalších institucí zřizovaných ministerstvem.

Můžete být konkrétní?

Rád to řeknu. Stejně to budu muset říct. Ale s dovolením nejprve musíme dokončit ty analýzy. Ministerstvo bude snižovat počty pracovních pozic v celém resortu. Bude jich několik desítek, tak abychom na platech třiatřicet milionů korun ušetřili.

A kdy se to dozvíme?

Musí to být platné od 1. ledna 2024, takže během podzimu.

A to chcete stihnout včetně legislativních změn? Věci, o kterých mluvíme, jednak podléhají nějaké politické debatě, ale pokud jde o kompetence, stanovuje je přece také zákon. To chcete prosadit tak rychle?

Nejprve musím dostat analýzu. Pak budou padat rozhodnutí a uvidíme, co bude podléhat legislativním změnám, a co ne.

Jak jsme předeslali, úplně jinak hodnotíme dohodu uzavřenou s Polskem o dolu Turów. Myslíme si, že to je debakl české diplomacie. Myslíme si, že jsme ustoupili Polsku, aniž bychom museli, takže to rozhodně není úspěch vaší předchůdkyně. Ale teď navíc Polsko tu dohodu nedodržuje. Bariéra, která měla zamezit úniku spodních vod, funguje jen v Polsku, nikoli v České republice. Hodláte s tím něco dělat?

To je spíše otázka na hydrogeology než na politika. Za odborné otázky odpovídá předseda expertní skupiny, kterou jsem ustanovil, z České geologické služby, z Výzkumného ústavu vodohospodářského, z odborníků z akademické sféry. Prosím zkuste si udělat rozhovor s někým z těchto expertů nebo s panem ředitelem České geologické služby Venerou. Oni mají interpretovat, jestli to funguje nebo nefunguje, co to pro hydrogeologii znamená, jakým způsobem to může nebo nemůže fungovat.

A vy na to nemáte názor, když s nimi jako se svými podřízenými mluvíte? Nebo jste nepochopil, co vám říkají?

×
Diskuse
August 6, 2023 v 19.10
Někdo by řekl formalita ...

Lidé z České geologické služby ani z Výzkumného ústavu vodohospodářského, natož z akademické sféry nejsou "podřízení" ministra životního prostředí, jak naznačuje jedna ne úplně dobře formulovaná otázka.