Po předchozí slabé ministryni Hubáčkové a provizoriu s ministrem Jurečkou, které bylo delší, než mělo být, nastupuje do čela ministerstva životního prostředí Petr Hladík. Bude schopný dát patřičný impuls, aby byly ekologické otázky ve vládě náležitě reprezentovány? A jaké hlavní úkoly na něj čekají?

Odpověď na první otázku závisí na tom, zda získá ministerstvo životního prostředí mezi dalšími ministerstvy dostatečný respekt a politickou váhu. Od toho se odvíjí další plány, protože to nejdůležitější v ochraně životního prostředí se neodehrává na půdorysu kompetencí resortu, ale v politických soubojích s ministry průmyslu, dopravy nebo zemědělství.

Musíme doufat, že se v tomto směru dočkáme lepších výstupů, než jaké předvedla ministryně Hubáčková, která přes veškerou snahu nebyla schopná životní prostředí hájit způsobem, jaký je proti silovým resortům potřeba. A věřme také, že se již nebudou opakovat situace podobné té, kdy se paní ministryně „chlubila“, že vyjednala evropskou výjimku ze zákazu prodeje spalovacích motorů po roce 2035.

Důrazný postup je potřeba, protože ochrana životního prostředí — zejména v podobě ochrany klimatu nebo biodiverzity — není v současné době jen souborem jednotlivých opatření, ale vyžaduje holistický přístup, například právě v součinnosti se zemědělstvím, průmyslem nebo dopravou, jako je tomu v případě snížení emisí skleníkových plynů, vhodného zemědělského hospodaření, které zajistí pestrou krajinu, nebo budování komunitní energetiku. Postavit se nejrůznějším lobby, ať už to bude dopravní, zemědělská nebo myslivecká, bude zásadním úkolem pro nového ministra.

Klima a zemědělství: dotace, investice a úspory