↗

Krize biodiverzity je neméně důležitá než krize klimatická. Ochrana přírody je potřebná, ale nestačí k uchování biologické rozmanitosti. Je potřeba přistoupit k obnově narušených ekosystémů a vrátit přírodu zpět. Foto FB Česká společnost ornitologická

Evropský parlament schválil právní rámec pro obnovu přírody, takzvané Nature Restoration Law, o němž se mluví také jako o evropském zákonu či nařízení pro obnovu přírody. Většina hlasů poslanců Evropského parlamentu se tak vyslovila pro obnovu přírodních ekosystémů, posílení biodiverzity a odolnosti proti důsledkům klimatické krize. Zákon ale oslabila řada pozměňovacích návrhů.

Norma je součástí legislativních opatření týkajících se realizace Evropské zelené dohody. Podle Evropské komise, která návrh nařízení připravila, podporuje „revitalizaci znehodnocených, poškozených nebo zničených ekosystémů a zajišťuje návrat přírody a biologické rozmanitosti do nejrůznějších oblastí, včetně zemědělské krajiny či lesů až po mořské prostředí a města“.

Cílem Evropské komise je do roku 2030 obnovit ekosystémy na minimálně dvaceti procentech rozlohy evropské souše i moří a do roku 2050 obnovit naprostou většinu všech ekosystémů, které jsou nyní poškozené nebo zásadním způsobem zdevastované. Takovou změnu má podle komise přinést postupná obnova mokřadů, přírodě blízké zemědělství a lesnictví, výsadba zeleně ve městech a v rámci infrastrukturních staveb. Mezi klíčová opatření pak patří omezení nadměrného užívání pesticidů a dalších krajinu znečišťujících látek.

Co bude nařízení znamenat?

Právní rámec pro obnovu přírody má za sebou nejen podporu Evropské komise, ale i mezinárodní vědecké komunity. Obnova přírody totiž vychází ze závěrů Mezivládního panelu pro změnu klimatu a dalších mezinárodních vědeckých institucí, které mluví nejen o krizi klimatu, ale rovněž o krizi biodiverzity.