Zástupci tří nejvyšších orgánů Evropské unie — Komise, Parlamentu a Rady — jednali o podobě Směrnice o obnovitelných zdrojích, která stanovuje klimatické cíle Unie v oblasti energetiky a využívání materiálů ve výrobě a spotřebě.

Podle předběžné dohody by měl podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě vzrůst do roku 2030 na 42,5 procenta. To je o deset procent více oproti původnímu cíli. Vítané přijetí ambicióznějších závazků se však setkává i s kritikou, která míří především k postoji evropských institucí ke spalování biomasy a kácení lesů.

Evropská směrnice o obnovitelných zdrojích, takzvaná RED (Renewable Energy Directive), je klíčovým dokumentem evropské klimatické politiky. Podle směrnice přijaté na konci roku 2018 má Evropská unie vyrábět dvaatřicet procent spotřebované energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, přičemž v roce 2022 byl celoevropský podíl solárních a větrných elektráren v energetickém mixu dvaadvacet procent.

Jelikož se však členské země stanovenému cíli zřejmě přiblíží dříve, než se čekalo, na stole je přijetí ambicióznějších opatření. Zástupci evropských institucí se proto nyní dohodli na navýšení podílu obnovitelných zdrojů k roku 2030 na 42,5 procenta, což by znamenalo zdvojnásobení současných kapacit větrných a solárních elektráren.

Nové cíle se týkají nejen energetiky, ale i dalších sektorů. V dopravě a průmyslu se má podle navrhované směrnice ve velkém investovat do vodíku, který má být náhradou za fosilní paliva v energeticky náročných způsobech dopravy, například u tankerů a letadel nebo v sektoru těžkého průmyslu. I tyto plány však čelí kritice.

Zásadním problémem nové podoby směrnice je ale něco jiného — úprava produkce a využívání toho, co známe pod pojmem biomasa. O jejím využití panuje řada zkratkovitých představ, které zastírají její závažné ekologické dopady.

Problematická biomasa