Zástupci tří nejvyšších orgánů Evropské unie — Komise, Parlamentu a Rady — jednali o podobě Směrnice o obnovitelných zdrojích, která stanovuje klimatické cíle Unie v oblasti energetiky a využívání materiálů ve výrobě a spotřebě.

Podle předběžné dohody by měl podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě vzrůst do roku 2030 na 42,5 procenta. To je o deset procent více oproti původnímu cíli. Vítané přijetí ambicióznějších závazků se však setkává i s kritikou, která míří především k postoji evropských institucí ke spalování biomasy a kácení lesů.

Evropská směrnice o obnovitelných zdrojích, takzvaná RED (Renewable Energy Directive), je klíčovým dokumentem evropské klimatické politiky. Podle směrnice přijaté na konci roku 2018 má Evropská unie vyrábět dvaatřicet procent spotřebované energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, přičemž v roce 2022 byl celoevropský podíl solárních a větrných elektráren v energetickém mixu dvaadvacet procent.

Jelikož se však členské země stanovenému cíli zřejmě přiblíží dříve, než se čekalo, na stole je přijetí ambicióznějších opatření. Zástupci evropských institucí se proto nyní dohodli na navýšení podílu obnovitelných zdrojů k roku 2030 na 42,5 procenta, což by znamenalo zdvojnásobení současných kapacit větrných a solárních elektráren.

Nové cíle se týkají nejen energetiky, ale i dalších sektorů. V dopravě a průmyslu se má podle navrhované směrnice ve velkém investovat do vodíku, který má být náhradou za fosilní paliva v energeticky náročných způsobech dopravy, například u tankerů a letadel nebo v sektoru těžkého průmyslu. I tyto plány však čelí kritice.

Zásadním problémem nové podoby směrnice je ale něco jiného — úprava produkce a využívání toho, co známe pod pojmem biomasa. O jejím využití panuje řada zkratkovitých představ, které zastírají její závažné ekologické dopady.

Problematická biomasa

Biomasa se dlouhodobě chápe jako čistý zdroj. Pokácený strom se spálí a místo něj se zkrátka vysadí strom jiný, u kterého se předpokládá, že zachytí srovnatelné množství emisí. Realita je ale jiná.

Spálíte-li totiž osmdesátiletý strom, bude trvat minimálně dalších osmdesát let, než nově vysazený strom zachytí podobné množství uhlíku. Nemluvě o tom, že stromy jsou součástí lesních ekosystémů, ve kterých rostou nikoliv separátně, ale v komplexních vztazích s dalšími organismy.

Podle dopisu, který v roce 2021 zaslali Evropské komisi, prezidentu Bidenovi a několika dalším světovým státníkům renomovaní vědci, včetně bývalého místopředsedy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) Jeana-Pascala van Ypersela, je výklad prostý: „Stromy jsou cennější živé než mrtvé. Pro klima i pro biodiverzitu.“

Podle IPCC je přitom právě ochrana stávajících přírodních ekosystémů jedním z klíčových způsobů, jak snižovat emise. „Lepší ochranou zbývající divoké přírody — pralesů, mokřadů, savan a stepí — lze snížit emise ve zhruba stejně míře jako novými větrnými či solárními elektrárnami,“ shrnuje závěry IPCC Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Na lokální úrovni nemusí spalování biomasy znamenat větší problém, obzvláště pokud výrobci tzv. pelet využívají odpadu. Materiál se ovšem nezískává jen z odpadu, ale i ze dřeva získávaného z lesních ekosystémů.

Biomasa se i v návaznosti na původní směrnici Evropské unie o obnovitelných zdrojích stala finančně výrazně podporovaným, a tedy lukrativním zdrojem energie, kterého se chopily velké energetické firmy. Ty využily nejen toho, že původní legislativa nerozlišuje mezi výrobou biomasy z kulatiny a z dřevitého odpadu, ale také mezer v ochraně lesních ekosystémů na evropské i národní úrovni.

Typicky ve Švédsku, Estonsku nebo Finsku jsou tak káceny celé lesní oblasti, jež se pak zpravidla osazují plantážemi rychle rostoucích dřevin, které ale nedokáží pohltit dostatečné množství emisí. Velké energetické firmy tak produkcí biomasy především vydělávají, aniž by se problém klimatických změn účinně řešil.

V posledních letech se rovněž stupňuje trend převážení dřevěných pelet na velké vzdálenosti, například z plantáží ve Spojených státech. Vedle poškozování ekosystémů v místech těžby tak navíc vznikají další emise skleníkových plynů z dálkové dopravy. Světový fond ochrany přírody (WWF) to lapidárně shrnuje slovy: „Za účelem získávání energie se pálí stále více stromů. A děje se tak ve jménu boje s klimatickými změnami.“

Biomasa v rukou energetických korporací

„Nová podoba směrnice o obnovitelných zdrojích ignoruje realitu klimatické krize a krize biodiverzity,“ zareagovala na zveřejněnou podobu směrnice ekologická organizace Fern. Podle Martina Pigeona „budou energetické korporace i nadále odměňovány za spalování milionů stromů“.

Jak Pigeon upozornil už dříve, instituce Evropské unie a vyjednavači jsou pod silným tlakem lobby producentů biomasy. Jde například o amerického výrobce a dodavatele pelet Enviva nebo o estonskou firmu Graanul.

Výrobce je zaštítěn lobbistickou organizací Bioenergy Europe, do níž je zapojena i dceřiná firma energetického giganta EPH českého oligarchy Daniela Křetinského EP Power Europe, a. s. Sdružení Bioenergy Europe aktivně lobbuje ve prospěch velkých producentů biomasy a podle Pigeona jde u firem, jako je právě EPH, o součást obchodní strategie spočívající v tom, že „sází na zdržování klimatické politiky EU, aby měli čas přejít ze spalování uhlí na obnovitelné zdroje.“

Zřejmě jedním z nejproblematičtějších opatření navrhované směrnice je to, že v evropském systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) biomasa nadále ponese statut čistého zdroje. A právě biomasa tak bude dále umožňovat velkým fosilním korporacím, jako je Křetínského EPH, zastírat velkou část emisí tím, že budou ve svých elektrárnách místo uhlí spalovat biomasu.

Ta se totiž do systému s povolenkami nezapočítává. Místo zachování uhlíku v lesích jej tak fosilní průmysl vypustí pálením stromů do atmosféry. To vše s evropskou značkou „obnovitelné“.

Proti masivní lobby producentů biomasy se proto postavila občanská společnost. Petici za ochranu lesů před energetickými korporacemi podepsalo takřka 250 tisíc lidí a bouří se i mezinárodní odborná komunita.

Hlavní evropské instituce se dohodly tak, že „lesy budou vystaveny svévoli producentů biomasy, pokud je nebude chránit národní legislativa,“ hodnotí dohodu Fern.

„Jde o hanebnou kapitulaci evropské komise a švédského předsednictví před lobbingem producentů biomasy,“ uvedl Alex Mason, vedoucí sekce změny klimatu a energetiky v bruselské kanceláři WWF.

Právě před zaujatostí švédského předsednictví varovala i Lina Burneliusová, předsedkyně občanské organizace na ochranu lesů Protect the Forest Sweden. Ta situaci popsala následovně: „Lesní biomasa se spaluje stále intenzivněji, čímž se prohlubuje degradace evropské půdy — nutně potřebujeme nápravu směrnice o obnovitelných zdrojích! Počítá se každý zachráněný ekosystém a stejně tak i každý nespálený les.“

Závěrečnou podobu nové směrnice ještě ovlivní zákonodárci v jednotlivých členských zemích. Podle Martina Pigeona „proces transpozice směrnice do vnitrostátního práva poskytne příležitost k omezení negativních dopadů.“ „Vyzýváme proto národní zákonodárce, aby uznali jasné vědecké důkazy“, dodává.