Ministerstvo životního prostředí na konci července oznámilo zahájení procesu vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Podle ministra Petra Hladíka má proces vyhlášení podporu obcí, krajů, ekologických organizací i Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Krušné hory jsou přitom jednou z oblastí s největším potenciálem větrné energetiky v České republice, a tím pádem i jednou z lokalit, kde by se v budoucnu mohly stavět větrné turbíny.

„Pro umisťování obnovitelných zdrojů není existence CHKO Krušné hory nepřekročitelnou překážkou, ale limitem, který se musí vždy posoudit, vyhodnotit a uplatnit v kontextu podmínek daného území a možného vlivu na životní prostředí,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí pro Deník Referendum.

Vyvažování zájmů

Česká vláda v minulosti přijala jak závazky v oblasti ochrany přírody, tak v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE). Ve schváleném nařízení Evropské unie o obnově přírody nebo evropské strategii pro biodiverzitu se čeští politici po boku svých unijních partnerů zavázali, že do roku 2030 bude třicet procent území Evropské unie v režimu ochrany přírody.

V oblasti Krušných hor se tak mohou potenciálně střetávat dva klíčové zájmy spojené s politikou ochrany klimatu a přírodních ekosystémů.

„Už v současné době (bez ohledu na existenci CHKO) se umisťování obnovitelných zdrojů energie jako veřejného zájmu musí prověřovat ve vztahu k jiným veřejným zájmům, například k ochraně přírody a krajiny, a tak tomu bude i v budoucnu,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí a dodala, že případné projekty výstavby obnovitelných zdrojů budou podléhat standardnímu procesu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA).

„CHKO sama o sobě není a ani nemůže být absolutní bariérou,“ potvrzuje tvrzení ministerstva mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky Karolína Šůlová.

Již dnes jsou mnohé oblasti Krušných hor pod ochranou v rámci evropské soustavy Natura 2000, a tím pádem jsou i přísněji zkoumány dopady případného budování nových větrných nebo solárních elektráren.

Mluvčí Agentury ochrany přírody k tomu dodává, že „žádná chráněná území u nás logicky nejsou začleňována do takzvaných akceleračních zón pro rozvoj OZE.“ V akceleračních zónách by měly panovat příhodnější podmínky pro povolování a výstavbu nových obnovitelných zdrojů.

Klíčový bude plán péče CHKO

Podle Agentury ochrany přírody a krajiny bude zásadní plán péče budoucího chráněné krajinné oblasti. „Jako jeden ze vstupních podkladů pro plán péče slouží i studie preventivního hodnocení krajinného rázu, která by měla identifikovat segmenty krajiny, kde je rozvoj větrné energetiky z hlediska ochrany přírody a krajiny přijatelný, a naopak území, kde je nevhodný,“ řekla mluvčí agentury pro Deník Referendum.

Ministerstvo životního prostředí proto rozvoj větrné energetiky v Krušných horách nezavrhuje: „Ministerstvo si uvědomuje nutnost zajištění výroby elektrické energie formou obnovitelných zdrojů energie a zajištění celkové energetické soběstačnosti České republiky,“ uvedla pro Deník Referendum mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.

Mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek na dotaz Deníku Referendum odpověděl, že je nutné zcela zastavit stavbu větrných elektráren jen v budoucí první a druhé zóně ochrany přírody. „Výjimky lze povolit po pečlivém zvážení odborníků a po projednání s místními obyvateli v druhých a třetích zónách,“ uvedl Hrábek.

Greenpeace zároveň upozorňuje, že k vyhlášení chráněné oblasti by mělo dojít co nejdříve: „Stále totiž hrozí, že to nejcennější bude zničeno ještě dříve, než CHKO vznikne,“ uvedla v tiskové reakci na oznámení ministerstva životního prostředí Nikol Krejčová z Greenpeace.

„Jen státní podnik Lesy ČR plánuje v oblasti, kde má vzniknout CHKO, pokácet v nejbližší době přes patnáct tisíc stromů. Vzácnou přírodu přitom musíme chránit, abychom přežili a abychom splnili mezinárodní závazky ochrany biodiverzity a přísné ochrany deseti procent území v Evropské unii do roku 2030,“ konstatuje Krejčová.